Při uskladnění vlhkého zrna může dojít k množení mikroskopických hub, a to jak těch, které byly přítomny na zrnu již na poli, tak těch typicky skladištních, jako jsou Penicillium a Aspergillus, které produkují obávané aflatoxiny a ochratoxin A. Nejdůležitějšími mikroskopickými houbami, které se na klasech vyskytují již v průběhu vegetace, jsou houby z rodu Fusarium, které tvoří řadu mykotoxinů, mezi jinými legislativně limitované mykotoxiny deoxynivalenol (DON) a zearalenon (ZEA).
K infekci klasů těmito patogeny dochází především v období kvetení obilovin, což je v našich podmínkách u pšenice obvykle ke konci měsíce května a v červnu, podle ranosti odrůdy a oblasti. Pro uchycení infekce a její další rozvoj je potřeba, aby byla v porostech v tomto období setrvale vysoká vlhkost. Fuzáriové mykotoxiny se v obilných zrnech začínají tvořit již brzy po odkvětu, kdy se na klasech začínají objevovat typické symptomy napadení a houby kolonizují vyvíjející se zrna. Zralá napadená zrna mají obvykle změněnou barvu – zrna jsou bělavá nebo narůžovělá, s povlakem křídového charakteru (obr. 2a,b). Symptomy však mohou být různě maskované kombinací s jiným poškozením a hodnocení výskytu fuzariózních zrn pouhým okem může být obtížné. Pokud je po sklizni uskladněno suché zrno ve správných skladovacích podmínkách, k dalšímu množení hub Fusarium a další produkci mykotoxinů již nedochází. Mykotoxiny, které houba vytvořila na poli, však v zrnu zůstávají, a to velmi dlouhou dobu. Odolávají i různým typům zpracování.
Legislativa pro mykotoxiny
Mezi nejvýznamnější mykotoxiny vyskytující se v zemědělských plodinách patří aflatoxiny, ochratoxin A, deoxynivalenol (DON), zearalenon (ZEA) a fumonisiny. Poslední tři jmenované, DON, ZEA a fumonisiny, jsou souhrnně nazývány fuzáriové mykotoxiny, protože jejich původci jsou houby rodu Fusarium, způsobující onemocnění klasů obilovin. Obecně jsou nežádoucí látky v krmivech limitovány Směrnicí 2002/32/ES. Z mykotoxinů je zde uveden pouze aflatoxin B1. Aflatoxiny mají ze všech známých mykotoxinů nejvyšší toxicitu, jedná se zejména o aflatoxin B1, který je nejčastěji limitovaným mykotoxinem v zemědělských komoditách na světě. Pro fuzáriové mykotoxiny jsou v „Doporučení Komise 2006/576/ES o přítomnosti deoxynivalenolu, zearalenonu, ochratoxinu A, T-2 a HT-2 a fumonisinů v produktech určených ke krmení zvířat“ stanoveny tzv. směrné hodnoty.
RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D., a kolektiv
Kontakt: polisenska@vukrom.cz
Celý článek týkající se mykotoxinů v obilovinách najdete v Krmivářství 2/2024.