Produkce brojlerových kuřat patří mezi činnosti, u nichž se chovatel snaží zabezpečit vyváženou výrobu po celý kalendářní rok. Přestože se kuřata většinou vykrmují v uzavřených halách s řízeným mikroklimatem, ovlivňuje jejich růst a zdravotní stav také roční období.
Vědecká konference s mezinárodní účastí Aktuální otázky bioklimatologie zvířat 2006, pořádaná Českou bioklimatologickou společností při České akademii věd, Výzkumným ústavem živočišné výroby a Ústřední komisí pro ochranu zvířat v polovině loňského prosince v Brně, se věnovala čtyřem nejdůležitějším druhům hospodářských zvířat – skotu, prasatům, drůbeži a ovcím. Příspěvek týkající se brojlerových kuřat přednesla Ing. Ľudmila Chmelničná, CSc., ze Slovenské pol‘nohospodárské univerzity v Nitře.
Změny v průběhu roku
„V průběhu kalendářního roku se mění nejen teplota vzduchu, ale také jeho vlhkost a složení. Proto je dodržení optimální teploty 18 až 20 stupňů Celsia obtížné,“ uvedla Ing. Chmelničná. Vliv překročení horní a dolní kritické teploty na organismus závisí především na věku, hmotnosti, úrovni výživy a užitkovosti. Z předchozích výsledků autorky vyplývá, že zvýšené obsazení chovné plochy od 18 do 22 kuřat na metr čtvereční nemělo výrazný vliv na jejich růst, ale zhoršovalo využitelnost krmiva. Rovnoměrné obsazení prostoru však může v letním období představovat relativní přeplnění haly a zkrátit tak dobu výkrmu.
V prezentovaném pokusu se autoři zaměřili na určení vztahu mezi ročním obdobím a produkčními ukazateli u vykrmovaných brojlerů při nepřetržitém celoročním provozu farmy s osmi halami (celkem šest turnusů, rozdělených na dva zimní, dva přechodné a dva letní). Podmínky experimentu byly standardní z hlediska výživy, technologického vybavení hal i světelného režimu.
„Sledovali jsme obsazení chovné plochy na metr čtvereční jak vstupní údaj pro další hodnocení, počet dní výkrmu, průměrnou živou hmotnost, podíl úhynů, konverzi krmiva, produkci z metru čtverečního haly a index efektivnosti výkrmu,“ informovala Ľudmila Chmelničná.
Výsledky pokusu
Průměrný počet kuřat byl v hodnocených obdobích vyrovnaný (19,43 až 20,56 kusu na metr čtvereční) a mohl být proto podle přednášející základem pro hodnocení ostatních produkčních parametrů. Parametr počet dní výkrmu vykazoval statisticky významné rozdíly mezi ročními obdobími (průměrné hodnoty: 39,56 dní v zimě, 37,63 dní na jaře a na podzim a 36,56 dní v létě). Údaje o živé hmotnosti brojlerových kuřat se sice statisticky nelišily, ale při porovnání všech uskutečněných turnusů zjistili autoři rozmezí v intervalu 1,7 až 2,21 kilogramu.
Vysoké rozdíly mezi jednotlivými halami byly patrné u parametru úhyn kuřat. „V tomto ukazateli jsme zjistili statistické rozdíly ve prospěch zimního období, přestože v této době byl výkrm nejdelší,“ upozornila přednášející.
Spotřeba krmiva byla adekvátní k délce výkrmu, v ukazateli produkce kuřat z jednoho čtverečního metru nezjistili autoři žádné statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými obdobími.
Souhrnný ukazatel index efektivnosti výkrmu poukázal na statisticky významné rozdíly ve prospěch letních turnusů, především z důvodu kratší doby výkrmu s hodnotou 296,69 v porovnání se zimním (258,69) a přechodným obdobím (282,19). Tyto rozdíly doporučuje Ing. Chmelničná respektovat a stanovit přesné termíny nákupu i vyskladnění drůbeže. Neméně důležité je také zapracovat termíny do odběratelských smluv tak, aby měl chovatel zajištěné dostatečné využití výkrmových hal.
