Odbornou přípravu fyzických osob pro provádění klasifikace jatečně upravených těl zajišťuje ministerstvo zemědělství prostřednictvím Výzkumného ústavu živočišné výroby Praha – Uhříněves (VÚŽV), píše se v příslušné vyhlášce č. 112/ 2001.Ten, kdo splní přesně stanovené podmínky, je na nejlepší cestě stát se klasifikátorem podle systému SEUROP, povinného pro prasata od loňského dubna a pro skot a ovce počínaje letošním rokem.
„Přípravu pro klasifikaci jatečně upravených těl prasat absolvovalo zatím 320 uchazečů,“ konstatuje Ing. Jan Pulkrábek, CSc. z VÚŽV. „Příprava se skládá z přednášek a praktického výcviku. Na závěr je třeba složit odbornou zkoušku, která má rovněž dvě části. Po testu z teoretických znalostí následuje popis jatečného těla a vlastní měření. Adept se musí předvést na minimálně 20 jatečných půlkách, přičemž je hodnocena přesnost i rychlost jeho výkonu.Teprve pak vydá MZe uchazeči osvědčení o odborné způsobilosti. K tomu je ovšem třeba předložit i doklad o ukončení střední školy (či středního odborného učiliště) a potvrzení o dvouleté praxi v oboru chovu hospodářských zvířat nebo zpracování masa.“
Zařazení, označení a protokol
Ze zmíněných 320 absolventů je absolutní většina zaměstnanců jatek a masokombinátů – plné tři stovky. Zbytek představují muži z odbytového družstva Agropork nebo zemědělské praxe, tedy ti z druhé strany. „V zemích EU je asi 70 % klasifikátorů čistě neutrálních. Vedle nich ale najdeme i reprezentanty zpracovatelů. Ve Francii jsou klasifikátory naopak výhradně zástupci zemědělců,“ upřesňuje Pulkrábek.
Praxe pod vedením VÚŽV se uskutečnila na velkých porážkách v Kostelci u Jihlavy, Plané nad Lužnicí, Chebu a České Skalici. Z menších provozů byly v permanenci jatky společnosti Agroprim Všetice.
Jatečně upravená těla s tzv. přejímací hmotností 60 až 120 kg se zařazují do tříd jakosti na základě stanovení podílu svaloviny. „Na jatkách s týdenní porážkou do 400 kusů lze podíl svaloviny stanovit dvoubodovou metodou s použitím elektromechanického měřítka, v EU je tento způsob povolen jen do porážky 200 kusů týdně. Ve větších provozech pak používá klasifikátor přístroje, ať už na podkladě vpichových sond nebo ultrazvuku. Proto byly naše kurzy rozděleny podle této specializace,“ dodává ing. Pulkrábek.
Proškolený odborník kromě zařazení jatečně upraveného těla do třídy jakosti označí každou půlku prasete na kůži kýty nebo zadní nožičky, přičemž písmena nebo číslice musí být minimálně dva centimetry vysoké. O provedené klasifikaci vystaví klasifikátor protokol – zpracovává ho vždy pro celou skupinu jatečných zvířat od jednoho dodavatele, poražených v jednom dnu.
Proškolení čeká i na dozor
Teoretickou přípravu má za sebou také 90 uchazečů o získání osvědčení pro klasifikaci jatečných těl skotu. Polovina z nich se už školila v praxi, přesněji na linkách v Poličce, Roudnici nad Labem, Kostelci u Jihlavy, Studené a Plané nad Lužnicí. Posuzování je v tomto případě subjektivní a zařazení do tříd závisí na dvou hodnotách: zmasilosti (osvalení, šest tříd – SEUROP) a protučnění (třídy 1 až 5).
Další aktivity VÚŽV v roli pověřeného školitele? „V nejbližší době 45 nových uchazečů , budoucích klasifikátorů skotu. Asi 20 přihlášek se týká zájemců o dvoubodovou metodu u prasat, zatímco ovce ještě tak aktuální nejsou. Teoretická část přípravy pro jejich klasifikátory je samozřejmě již připravena,“ uvedl Pulkrábek.
Je třeba dodat, že získané osvědčení platí dva roky ode dne vystavení. Klasifikátor samozřejmě může požádat MZe o prodloužení jeho platnosti. „Na prolongaci osvědčení by měla mít zásadní vliv jednodenní stáž,“ vysvětluje Pulkrábek. Podle jeho slov se stále hodně diskutuje o kontrole činnosti klasifikátorů a hledá se optimální způsob ověřování výkonu těchto odborníků. Provádět státní dozor by v tomto případě měly orgány Státní veterinární správy ČR – ale jejich pracovníky je ovšem třeba rovněž proškolit.
