Čeští chovatelé dokážou vyrobit kvalitní potraviny živočišného původu, za naše mléko, maso ani vejce se nemusíme stydět. V rámci Evropské unie by měl fungovat jeden trh se stejnými podmínkami pro všechny vstupující subjekty. V případě zemědělství tomu ale tak není.
Příspěvek týkající se ekonomiky výroby mléka přednesl v Třemošné na semináři pořádaném společností Chovservis Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc. z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., v Praze-Uhříněvsi.
První část jeho příspěvku se týkala společné zemědělské politiky a její reformy („start“ reformy u komodity mléko od 1. 4. 2004). Mezi hlavní prvky této reformy patří zrušení vazby přímých plateb na produkci, zavedení „křížových podmínek“ (cross compliance) a tzv. „modulace“, prodloužení systému mléčných kvót do roku 2015, snížení směrné ceny mléka a intervenčních cen másla a sušeného odstředěného mléka, zjednodušení administrativy, zrušení exportních dotací a snížení dovozních cel o zhruba 50 % do roku 2013.
Podle údajů Ing. Kvapilíka připadá v současnosti 70 % přímých plateb v České republice na rostlinou a asi 30 % na živočišnou výrobu.. „Nedostatkem tohoto systému je to, že nejsou rovné podmínky pro všechny státy Evropské unie,“ konstatoval řečník.
Mléčné kvóty
„Česká republika dnes dosahuje pouze kolem 47 procent německé kvóty, což je vzhledem k přírodním a výrobním podmínkám a dlouhodobé úspěšné tradici v chovu dojnic málo. Naši chovatelé umějí vyrobit kvalitní mléko, ale aby obstáli v konkurenci, je kromě stejných podmínek se státy EU-15 nutné zlepšit některé výrobní ukazatele, především pak dlouhodobě neuspokojivé výsledky plodnosti krav“, podotýká Ing. Kvapilík. Zároveň podle něj musejí umět chovatelé současnou kvótu stoprocentně využít. Produkční limity a kvóty ČR u hlavních živočišných produktů uvádí tabulka.
V Evroské unii byly kvóty zavedeny v roce 1984 a jejich hlavními úkoly byla garance cen, stabilizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, omezení výroby mléka a snížení nákladů na řízení trhu. Úspěšné je omezení výroby mléka na značně rozdílné národní úrovni, negativně je hodnocena náročná administrativa a náklady na nákup kvót. Poněvadž většinu těchto úkolů kvóty mléka uspokojivě neplní, uvažuje se o jejich zrušení s nejčastěji uváděným termínem v roce 2015. Mezi hlavní problémy, které bude nutné v souvislosti se zrušením kvót vyřešit, řadí Ing. Kvapilík:
Způsob výroby bez regulace (vývoj cen, přesun výroby mléka do lepších oblastí, restrukturalizace aj.),
„Odškodnění“ celého objemu kvót rozdělených v rámci EU (asi 140 mld. kg) nebo pouze odškodnění „horších“ výrobních oblastí aj.
V rámci států unie se diskutuje o zásadách, které by bylo možné v systému bez kvót využít. Jde např. o:
- zachování vazby na stávající systém,
- zavedení dodávkových práv,
- prvky kanadského systému, švýcarské zkušenosti aj.
V období do zrušení kvót by mohly být sníženy odvody za překročení kvót, zvýšeny národní objemy kvót, povoleno saldování v rámci celé unie, mohly by se zrušit nebo zachovat intervence aj.
Společná politika
Reforma SZP se uskuteční ve smyslu podnikové platby na plochu podle jednoho ze tří modelů:
model podnikový (jen EU-15) spočívá v tom, že se objem přímých plateb na podnik stanoví podle skutečné výše přímých plateb za období 2000 až 2002 (referenční období), zjištěný objem představuje podnikovou platbu, vyplácí se na hektar,
model regionální (všechny státy unie) se vypočítá následovně: součet všech přímých plateb za stanovený region se vydělí počtem hektarů a podle velikosti podniku (v ha) se vyplácí jako „podniková platba“,
model kombinovaný (jen EU-15) – kombinace obou předchozích.
Pro informaci uvedl přednášející způsob stanovení podnikových plateb v okolních zemích. Jednotná podniková prémie v Německu (Spolk. Sb. díl I, čís. 27, Bonn 22. června 2006) se stanovuje individuálně a zahrnuje speciální prémie na býky a voly, na krávy bez TPM (včetně jalovic), porážkové prémie na telata, 50 % extenzifikačních prémií, prémie na ovce a kozy, na sušená krmiva, 25 % prémií na škrob a přímé platby na mléko.
Jednotná podniková prémie v Rakousku (Spolk. Sb., ročník 2004, část II) sestává z prémie na obilí, olejniny, bílkovinné plodiny, len, konopí, půdu „v klidu“, luskoviny aj., bramborový škrob, speciální prémie na býky a voly, prémie na krávy bez TPM (včetně jalovic), na bahnice a kozy, 60 % porážkových prémií na dospělý skot, sušená krmiva, osiva a přímé platby na mléko.
