Jak se již v posledních letech stalo tradicí, můžeme ve výsledcích kontroly užitkovosti dojeného skotu sledovat každoroční nárůst produkce mléka i jeho sledovaných složek. Toto je jistě pozitivní zjištění, ale je také třeba hledat jeho příčiny. Je zřejmé, že jich bude hned několik. Mezi nejdůležitější určitě bude patřit zlepšení úrovně výživy a krmné techniky, změny v ustájení a samozřejmě celý komplex chovatelských opatření, který je zahrnován pod pojem management stáda.
Tyto vlivy jsou při genetickém hodnocení zvířat označovány jako efekty prostřeďové neboli vnější. Jejich doplňkem jsou logicky faktory vnitřní, k nimž řadíme především genotyp zvířete, příslušnost k určitému plemeni nebo plemenné skupině apod. Této skupině faktorů budeme v tomto článku dále věnovat pozornost.
Užitkovost hospodářských zvířat je ovlivněna genetickým založením a chovatelským prostředím. Při současné úrovni světového poznání zatím nelze genetické založení pro užitkové vlastnosti zjistit. Lze však zjistit rozdíly v užitkovostech způsobené genetickým založením. A právě k tomu slouží kontrola užitkovosti a metody, které jsou používány pro vyhodnocení získaných údajů. Jde o proces odhadu plemenných hodnot pro různé vlastnosti jak u vlastních dojnic, kterým byla naměřena užitkovost, tak také pro jedince k nim příbuzné - otce, syny i sestry a dcery s vlastní užitkovostí, nebo zatím bez ní.
Plemennou hodnotou rozumíme odhad odchylky genetického založení jedince od průměru populace – v praxi většinou pouze aditivního působení genů. Při odhadu jsou korigovány z naměřených užitkovostí systematické vlivy prostředí a pro odhad jsou využívány veškeré dostupné informace o vlastní užitkovosti a užitkovosti příbuzných jedinců u komplexu sledovaných vlastností.
Plemenné hodnoty jsou v současné době většinou odhadovány pomocí lineárních modelů se smíšenými efekty, na základě animal modelů – individuálních modelů. Základem každého odhadu je sestavení modelové rovnice, která zahrnuje všechny významné efekty ovlivňující naměřenou užitkovost.
Odhad plemenné hodnoty hraje důležitou roli v celém procesu šlechtění zvířat, neboť s přesností jejího odhadu úzce souvisí genetický pokrok ve stádech a v populacích. A právě realizovaný genetický zisk je měřítkem úspěšnosti šlechtitelského procesu. Nejvýznamnější cestou přenosu genů a tím i genetického pokroku na další generaci je bezesporu úsek býků - otců krav a býků další generace. Z tohoto důvodu jsme se zaměřili na analýzu plemenných hodnot býků.
Provedli jsem analýzu býků českého strakatého plemene ročníky 1988 až 1994, kteří byli prověřeni kontrolou dědičnosti. Jsou to nejmladší ročníky býků, pro které jsou známy plemenné hodnoty s dostatečnou spolehlivostí. Šlo celkem o 1324 býků z nichž však komplexně prověřeno (tj. na masnou i mléčnou užitkovost) bylo jen 996 býků.
Býci z tohoto souboru měli průměrné plemenné hodnoty (PH) pro mléko 47,60 kg, pro bílkoviny 0,98 kg a pro tuk -4,61 kg. Masnou užitkovost reprezentuje průměrná plemenná hodnota pro korigovaný netto přírůstek (KNP) -0,11 g/den, pro podíl ledvinového loje (PLL) -0,03 promile a pro jatečnou výtěžnost (JV) 0,05 % (tabulka 1).
Soubor byl rozdělen podle plemenné příslušnosti býků do skupin C1 (podíl 75 % a více českého strakatého skotu), C2 (podíl 51 až 74 % českého strakatého skotu) a C3 (podíl 25 až 50 % českého strakatého skotu). Na základě tohoto třídění byl zjišťován efekt plemenné skupiny býka. Tento efekt je významný u všech sledovaných ukazatelů mléčné užitkovosti s výjimkou kilogramů bílkovin; u masné užitkovosti je průkazný pouze pro jatečnou výtěžnost.
Druhé členění bylo provedeno podle roku narození býka (1988 až 1994). Cílem tohoto členění bylo zkoumat efekt roku narození býka a posoudit genetický (selekční) pokrok v populaci. Rok narození býka má významný vliv na všechny sledované vlastnosti mléčné i masné užitkovosti s výjimkou plemenné hodnoty pro procentický obsah tuku v mléce.
Pro odhad vlivu jednotlivých efektů na sledované ukazatele byl použit rozklad na příčinné složky podle rovnice ve tvaru:
yijk = + Ai + Bj + eijk
kde: yijk … plemenná hodnota pro sledovaný znak
….. průměrná plemenná hodnota pro sledovaný znak za celý soubor
Ai …..efekt plemenné skupiny (C1, C2, C3)
Bj …. efekt roku narození (1988, 1989, ..., 1994)
eijk … reziduální efekt
Efekt plemenné skupiny
Efekt plemenné skupiny býků na jejich plemenné hodnoty je zřejmý z tabulky 2.
U plemenných hodnot býků pro kg mléka a mléčných složek je patrný trend jejich zvyšování zároveň se zvyšujícím se podílem zušlechťujících mléčných plemen v genotypu býka. U mléka to představuje průměrnou plemennou hodnotu býků skupiny C1 na úrovni 38,89 kg, u skupiny C2 pak 100,36 kg a skupina C3 je charakterizována hodnotou 232,16 kg; pro množství tuku má skupina C1 průměrnou plemennou hodnotu -5,59 kg, C2 -0,67 kg a C3 +2,87 kg; pro množství bílkovin pak mají býci skupiny C1 průměrnou plemennou hodnotu 1,20 kg, skupina C2 má 2,25 kg a C3 pak opět nejvyšší hodnotu, a to 5,41 kg.
Opačný trend než u plemenných hodnot pro produkci mléčných složek v kilogramech je u procentického obsahu tuku a bílkovin v mléce. Tyto hodnoty se stoupajícím podílem zušlechťujících mléčných plemen klesají. U sledovaného souboru býků to platí beze zbytku pro plemenné hodnoty pro % bílkovin (C1 - 0,0210 %, C2 - 0,0525 % a C3 - 0,0976 %), u plemenné hodnoty pro obsah tuku v % není situace tak jednoznačná. Nejvyšší průměrnou plemennou hodnotu vykazují býci plemenné skupiny C2 (-0,1040 %), následovaní skupinou C3 s hodnotou -0,1476 %, nejnižší průměrnou plemennou hodnotu vykazují býci skupiny C1 s hodnotou -0,1556 %.
Relativní plemenné hodnoty pro kg mléka i kg bílkovin vykazují shodný trend ve vztahu k plemenné skupině, respektive podílu zušlechťujících plemen jako plemenné hodnoty pro dané znaky.
Nejvyšší průměrnou plemennou hodnotu pro korigovaný netto přírůstek a pro jatečnou výtěžnost mají býci C3 (1,41 g/den, respektive 0,1774 %), za nimi se umístili býci skupiny C1 (0,4461 g/den, 0,0505 %). Nejnižší hodnotu mají býci plemenné skupiny C2 (-1,1311 g/den, -0,0354 %).
Průměrná plemenná hodnota býků pro podíl ledvinového loje je nejvyšší u plemenné skupiny C1 (-0,0010 %) a nejnižší u skupiny C3 (-0,0408 %). Mezi nimi jsou se svým průměrem -0,0110 % býci skupiny C2.
Rozdíly v plemenných hodnotách pro masnou užitkovost jsou mezi jednotlivými plemennými skupinami velmi malé. Tomu také odpovídá skutečnost, že statisticky významné jsou tyto rozdíly pouze u jatečné výtěžnosti. Dále musíme vzít v úvahu velmi malou početnost býků ve skupině C3 (19 kusů) vzhledem k plemenné skupině C2 (259 kusů) a především k C1 (718 kusů). Z těchto důvodů mohou být efekty plemenné skupiny považovány pouze za orientační a nelze z nich vyvozovat všeobecné závěry.
Efekt roku narození
U plemenných hodnot odhadnutých pro kg mléka, % a kg tuku i % a kg bílkovin lze vysledovat trend zvyšování jejich hodnot v závislosti na ročníku býka, i když hodnoty během let kolísají (tabulka 3 a graf 1). I přes tuto skutečnost byla těmito daty regresní přímka. Regresní koeficienty vyjadřující průměrnou roční změnu sledované vlastnosti jsou uvedeny v tabulce 4.
U plemenné hodnoty pro kg mléka je patrný její prudký vzestup u býků ročníků 1991 a 1993. K nejvýznamnějšímu poklesu PH došlo u ročníku 1990. U plemenných hodnot pro kg tuku a bílkovin je možno pozorovat podobný vývoj ve vztahu k roku narození býka jako u PH pro kg mléka (graf 2). Proložením regresních přímek byly zjištěny regresní koeficienty (tabulka 4). Tyto koeficienty vyjadřují, že se mléčná užitkovost v průměru z roku na rok zvyšuje o 19,7 kg mléka za laktaci, o 1,13 kg tuku za laktaci a 1,01 kg bílkovin za laktaci. Ve vztahu k průměrné užitkovosti to představuje změny jen v řádu desetin procent. Nejrychlejší nárůst zaznamenáváme u plemenných hodnot pro kilogramy bílkovin.
Porovnání s genetickými zisky dosahovanými v chovatelsky vyspělých zemích u simentálské a holštýnské populace skotu ve stejném období a po přepočtu na bázi porovnatelnou s podmínkami České republiky obsahuje tabulka 5. Z tohoto porovnání vyplývá, že geneticky podmíněný nárůst mléčné užitkovosti je v naší republice menší než u porovnatelných červenostrakatých populacích v jiných evropských zemích.
Odlišně od plemenných hodnot pro kg mléka a mléčných složek se chovají plemenné hodnoty stanovené pro procentický obsah tuku a bílkovin v mléce (graf 2). PH pro % tuku vykazuje u ročníků 1992 a 1994 výrazný nárůst, kterému ovšem předchází v letech 1991 a 1993 pokles. Plemenná hodnota pro % bílkovin se chová obdobně.
Plemenná hodnota stanovená pro korigovaný netto přírůstek vykazuje při zohlednění roku narození býka silné kolísání, které je vyjádřeno rozdílem mezi nejnižším průměrem ročníku 1991 (-1,81 g) a nejvyšší průměrnou hodnotou býků narozených v roce 1992 (2,61 g) 4,42 gramů. Plemenná hodnota pro tuto vlastnost vykazuje nejvyšší variabilitu ze souboru všech hodnocených ukazatelů (tabulka 1). U této vlastnosti došlo ke dvěma výraznějším poklesům, a to u ročníku 1991 a 1993. Prudký vzestup můžeme zaznamenat u ročníku 1992. Proložením regresní přímky byl zjištěn průměrný roční nárůst o 0,48 g, což ve vztahu k průměrné užitkovosti představuje pouze malé zvýšení užitkovosti.
U plemenné hodnoty pro podíl ledvinového loje můžeme pozorovat střídání růstu a poklesu PH. Zdaleka nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele vykazují býci narození v roce 1990 a také 1992. Také u tohoto znaku byla po proložení regresní přímky zjištěna ve vztahu k průměrné užitkovosti celého souboru téměř nulová změna užitkovosti.
U plemenné hodnoty pro jatečnou výtěžnost dochází nejprve u prvních ročníků k poměrně strmému nárůstu, který je ale kompenzován poklesem u mladších býků téměř až na výchozí úroveň. U ročníku 1994 došlo opět ve vztahu k předchozímu ročníku k mírnému nárůstu. Výsledkem je nepatrné zvýšení PH pro tento znak.
Vývoj plemenných hodnot hodnoceného souboru býků pro masnou užitkovost je patrný z grafu 3.
Z provedené analýzy vyplývá, že průměrný roční genetický zisk za hodnocené období pro vlastnosti mléčné užitkovosti nabývá sice kladných, ale relativně malých hodnot. U hlavního selekčního kritéria - plemenná hodnota pro kg bílkovin - to činí řádově desetiny procent. U masné užitkovosti je genetický zisk v podstatě nulový.
Výběr býků k produkci další generace je jedním z nejvýznamnějších nástrojů zvyšování užitkovosti, jak jednotlivých stád, tak i celé populace daného plemene. Volbou plemeníka můžeme též ovlivňovat vzájemný poměr projevu mléčné a masné užitkovosti, ale také úroveň ostatních vlastností. Tato skutečnost významně ovlivňuje ekonomiku a konkurenceschopnost chovu skotu.
Ing. Eva Němcová, Ing. Miloslava Štípková, VÚŽV, Praha – Uhříněves,
ČMSProf. Ing. Jaroslav Pytloun, DrSc., CH, a. s., Hradištko p. Medníkem
