Podle institutu International Food Policy Research zavádění vývozních omezení s cílem řešit přerušení dodávek potravin zvyšuje celosvětovou potravinovou bezpečnost.
Vedoucí výzkumní pracovníci Joseph Glauber a David Laborde tvrdí, že ruská invaze na Ukrajinu přišla pro globální trhy s potravinami ve špatnou dobu. Rusko a Ukrajina představují 12 % celkových obchodovaných kalorií a s pokračující válkou roste pravděpodobnost, že nedostatek potravin, zejména obilovin a rostlinných olejů, bude akutní, což povede k tomu, že bude více zemí zavádět omezení.
Ačkoli z toho budou mít prospěch domácí trhy, půjdou na úkor zemí, které jsou čistými dovozci potravin. Minulé zkušenosti naznačují, že tato obchodní opatření vyvinou další tlak na dostupné zásoby potravin, zvýší ceny a potenciálně ohrozí potravinovou bezpečnost pro chudé.
Výzkumníci Glauber a Laborde sledovali omezení vývozu potravin pomocí aplikace IFPRI a zjistili, jak válka na Ukrajině ovlivnila globální obchod. Od začátku ruské invaze na konci února se počet zemí uvalujících vývozní omezení na potraviny zvýšil ze 3 na 16, což představuje asi 17 % celkových kalorií obchodovaných ve světě.
Země, které zavedly vývozní omezení, představují velký podíl některých hlavních komodit, s nimiž se ve světě obchoduje. Ukrajina omezila vývoz, aby zajistila dostatečné zásoby pro své obyvatelstvo během konfliktu, zatímco ruské omezení vývozu pšenice s válkou počítalo a zahrnuje plovoucí vývozní daň a vývozní kvóty. Tyto dvě země představují přibližně 35 % dolarové hodnoty celkového světového obchodu s omezenými položkami. Měřeno z hlediska kalorické hodnoty je procentuální podíl ještě vyšší, říkají autoři – kolem 42 % celkových kalorií ve výrobcích s omezením.
Mezi další významné dodavatele, kteří uplatňují vývozní omezení, patří:
Dotčené produkty
Mezi pětici zemědělských produktů, které představují téměř 90 % dovážených kalorií ovlivněných vývozními omezeními, patří:
Pokud jde o celkový obchod s jednotlivými produkty, vývozní omezení ovlivňují:
35,9 % exportu pšenice, 55 % exportu palmového oleje, 17,2 % exportu kukuřice, 78,2 % vývozu slunečnicového oleje a 5,8 % exportu sójového oleje.
Zbývajících 10 % obchodovaných kalorií v rámci vývozních omezení zahrnuje rozmanitý koš komodit, jako jsou rajčata, hovězí maso, drůbež a další zelenina.
Dotčené země
Nejvíce jsou postiženi větší dovozci pšenice, kukuřice a rostlinných olejů, včetně středoasijských zemí, jako je Mongolsko, a severoafrických zemí včetně Egypta a Súdánu. Podobně omezení vývozu rostlinných olejů včetně palmových a slunečnicových olejů má významný dopad na země jako Indie, Pákistán a Bangladéš.
Autoři nabádají země, aby se vypořádaly s globálními komoditními problémy stejným způsobem, jako když byly vyvolány problémy pandemie Covid-19 na začátku roku 2020 – většina zemí se zdržela zavádění zákazů a tam, kde byly zavedeny, měly krátké trvání. Ale je třeba připomenout, že počáteční zásoby jsou aktuálně nízké s výjimkou rýže. Koordinace mezinárodní politiky tak kolísá kvůli geopolitickému napětí v oblasti pěstebních možností Ukrajiny.
Politika obchodu s potravinami se může měnit rychle, ale může mít trvalý dopad na celosvětovou chudobu a hlad.
WTO postrádá pravidla pro ukáznění používání vývozních omezení
Autoři studie dodávají, že Světová obchodní organizace (WTO) postrádá pravidla, která by účinně regulovala používání vývozních omezení, ale tvrdí, že nadcházející červnová ministerská konference poskytuje příležitost tento nedostatek řešit. „Mezitím by země měly spolupracovat, aby se vyhnuly vlně škodlivé politiky, jakou jsme viděli během krize cen potravin v letech 2007 až 2008. Politika obchodu s potravinami se může pohybovat rychle, ale může mít trvalý dopad na celosvětovou chudobu a hlad,“ říkají autoři studie. Projekt Food and Fertilizer Export Restrictions Tracker (IFPRI) poskytuje veřejně dostupná data o prostředí globální politiky obchodu s potravinami v kontextu probíhající ukrajinsko-ruské krize.*
