Loňská povodeň způsobila Rybářství Třeboň stamilionové škody na majetku i na rybách a první odhady hovořily o tom, že se z této „rány“ bude rybářství vzpamatovávat několik let. Rok poté lze konstatovat, že se pesimistická prognóza nevyplnila. Až na rybník Rožmberk by měla být převážná část poškozeného rybničního díla do konce tohoto roku opravena, přitom produkce ryb se vrací na původní úroveň.
Že by tedy špatný odhad? Nikoli. To jen nezměrné úsilí rybářů a neobvykle vysoké částky vynaložených finančních prostředků pootočily kolem dějin rychleji než obvykle.
Pomohly především dotace
Pod Holding Rybářství Třeboň dnes spadá Rybářství Třeboň, a. s., Rybníkářství Hluboká, a. s., rybářství Tábor, a. s. a České rybářství, s. r. o., Mariánské Lázně. Kromě těchto produkčních podniků do něj patří ještě pět odbytových společností, z nichž nejznámější jsou akciové společnosti Fish Market a Fish Food. Rybářství Třeboň obhospodařuje celkem 12 700 hektarů vodní plochy a ročně vyprodukuje přes 5,5 tisíce tun sladkovodních ryb. Jen pro zajímavost, celkem se v České republice vyprodukuje za rok více než 19 tisíc tun ryb, z nichž se přibližně 9800 tun vyveze, 7600 tun se prodá na domácím trhu a asi 1600 tun se zpracuje na rybí výrobky a polotovary.
„Především díky dotacím z ministerstva zemědělství i ministerstva kultury a úpravě hospodaření se nám podařilo kompenzovat ztráty na rybách a v enormně krátké době naši společnost stabilizovat,“ říká předseda představenstva a generální ředitel akciové společnosti Rybářství Třeboň Ing. Jan Hůda. „Finanční prostředky šly nejen na opravy rybničního díla, ale také na nákup násadové ryby. Tu jsme kupovali od českých rybářských podniků, které povodně nepostihly, ale i z Jugoslávie a Maďarska. Abychom nepřišli o zákazníky, na Vánoce 2002 jsme dodali také část ryb určených na trh v roce 2003. Určitý nedostatek ryb se tak projevil v letních měsících letošního roku, ale český zákazník ho nepocítil, neboť se krátil především export. Letos byl abnormálně teplý rok a kde byla voda, rybám se dařilo. Proto by jich mělo být na Vánoce dostatek.“
Rozhoduje kvalita a cena
Z celkového množství vyprodukovaných ryb představuje přibližně deset procent dravá ryba a vedlejší ryba, zbytek je kapr. Více než padesát procent ryb jde na export a zbytek se spotřebuje v České republice, z toho kolem 70 procent na Vánoce.
„Hlavní odbyt ryb by měl být doma a nikoli za hranicemi,“ tvrdí Ing. Jan Hůda. „K tomu je třeba vyrobit kvalitní, ale zároveň lacinou rybu. Pokud jde o kvalitu, český kapr se chová v ekologicky zachovalé přírodě, kde využívá především přirozenou potravu, zejména živočišný plankton. Částečně pak kapra přikrmujeme obilím, z kterého se vyrábí chléb, tedy opět přírodním produktem. Nejde tedy o žádný rychlovýkrm, ale ryba přijímá jen potravu, kterou si sama v klidu vybírá. Český kapr vyroste v našich rybnících do konzumní hmotnosti kolem 2,5 až 3 kilogramu za čtyři roky, což se samozřejmě odráží ve vysoké kvalitě jeho masa. Mnohem obtížnější je zajistit druhý požadavek, tedy vyprodukovat lacinou rybu, obzvlášť, když cena krmiva, energie i práce roste. Předmětem našeho know-how je tedy i snižování výrobních a pracovních nákladů kde to jen jde. Proto také letos udržíme cenu kapra první jakosti na 58 korunách za kilogram a cenu kapra v jakostní třídě výběr na 68 korunách za kilogram.“
Prevence proti povodním
Poprvé v letošním roce začalo Ministerstvo zemědělství ČR vyplácet státní dotace na mimoprodukční funkce rybníků, ať již rekreační, krajinotvorné či retenční. „Věříme, že finanční prostředky půjdou na tento titul i v budoucnu, neboť vlastní rybářská výroba nemůže údržbu vodohospodářských děl zaplatit,“ doufá generální ředitel.
Z mimoprodukčních funkcí jde zejména o plošné zadržování vody v krajině. „Retenční schopnost Třeboňské rybniční soustavy byla během povodní 148 milionů metrů krychlových vody nad normály hladin, přitom tři nejvýznamnější údolní nádrže v regionu – Římov, Lipno a Orlík –zadržely nad provozní hladiny jen 76,8 milionu metrů krychlových vody,“ vysvětluje ing. Hůda. „Z toho jasně vyplývá, že vodohospodářská funkce Třeboňské rybniční soustavy, ale i jiných rybničních soustav České republice, je velice významná. Jsem přesvědčen o tom, že správná manipulace s vodou v rybničních soustavách může při menší povodni její následky úplně eliminovat. Při velkých povodních pak jednoznačně jejich průběh značně oslabuje a v některých případech úplně odstraňuje. Význam rybníků tedy není pouze v produkci ryb, ale z celospolečenského pohledu jde také o důležitou prevenci proti povodním.“
Vstup do unie rozšíří trh
Podle generálního ředitele čeká na české rybáře po 1. květnu v roce 2004 konkurence, na kterou nejsou zvyklí. To může být paradoxně výhodné pro producenty vedlejších druhů ryb a kapra, naopak nepříjemné procitnutí mohou zažít producenti pstruha, neboť v evropských státech se pstruh produkuje mnohem laciněji.
„Pro producenty kapra to může být dobré v tom, že se jim rozšíří odbytové možnosti,“ říká ředitel a pokračuje. „Nyní trh s kaprem ovládá několik velkých odběratelů a nemáme úplnou jistotu, že celé území na západě je dokonale pokryto. Pokud budeme moci dodávat i středním a malým dodavatelům, obchod se dle mého soudu rozšíří. I zde však platí jedno: kdo nebude dělat kvalitní a levnou rybu, skončí. Podnik, který to zvládne, bude mít větší prostor k odbytu, a to nejen ryb, ale i rybích výrobků a polotovarů. Také očekávám, že po našem vstupu do unie budou zachovány dotace na mimoprodukční funkce rybníků, ať již z prostředků Evropské unie, nebo ze státního rozpočtu.“
A co východ? „Pro nás je velice dobrý Balkán, který má velkou tradici ve spotřebě kapra, mají tam spoustu svátků, přitom ryba je důležitou součástí tamního menu. Naopak se k nám dováží kapr z Ruska, Ukrajiny, Běloruska a Litvy, který není sortován, brakován a jeho kvalita je mnohem horší než u českého kapra, ale i kapr z Číny, který je velmi kvalitní. Proto dnes těžko dokážu odhadnout, jak se tento obchod projeví na naší budoucí produkci,“ dodává Ing. Jan Hůda.
