Produkční rybářství má na území České republiky tradici delší než 500 let. Chov ryb, patřící do resortu zemědělství, je specifický z více důvodů: Především tím, že ho finální výrobek řadí mezi živočišnou výrobu, ale závislostí na klimatických poměrech, typu půdy, charakteru prostředí a ekologickými souvislostmi má mnohem blíž k výrobě rostlinné. Kromě toho, že rybářství má svůj vlastní trh, je i významným producentem vodní drůbeže a nemá konkurenci ve zpracování odchovaných a sladkovodních ryb.
Výše uvedené specifické odlišnosti už začátkem 20. století vedly k ustavení vlastního sdružení, působícího po vzniku ČSR (1918) pod názvem Československá ústřední jednota rybářská. Orgán sjednocující producenty ryb, výrobce rybářského náčiní i obchodníky s rybami posunul české rybářství na špičku Evropy. Působení jednoty například napomohlo k vzniku rybářského školství, které v té době nemělo v tomto světadílu obdobu. Program centralizované propagace konzumu rybího masa nebo vyvážené pojetí intenzifikace rybářství jsou dalšími důkazy o tom, jak významnou roli sdružení sehrálo. Pokračování jeho aktivit a činnosti vůbec ale definitivně zastavily II. světová válka a vývoj v ČSR po jejím skončení.
Nové podnikatelské možnosti pro české produkční rybářství přišly po roce 1990 a s nimi i první úvahy o obnově prvorepublikového seskupení, ovšem s jinou obsahovou náplní. V lednu 1991 se proto sešla skupina iniciátorů s úmyslem založit pod názvem Rybářské sdružení profesní orgán chovatelů ryb a drůbeže a zpracovatelů ryb s definovaným posláním a úkoly. Na společném setkání českých a moravských rybářů byl návrh akceptován a datum 30. ledna 1991 je oficiálním dnem vzniku Rybářského sdružení České republiky (RS).
„Hlavním posláním sdružení bylo a stále je udržení a posílení pozice všestranného vysoce odborného a prosperujícího rybářství. Cíli jsou adaptace na způsoby rybářského obhospodařování vod v souladu s ekologickými podmínkami a orientace na produkci nutričně a zdravotně hodnotných ryb, rybích výrobků v podobě biologicky čistého produktu a drůbeže s vysokými kvalitními parametry,“ říká Ing. Václav Šilhavý, správní ředitel RS.
Paralelně s těmito základními směry má RS celou řadu dalších poslání a úkolů: Dlouhodobě připravuje podklady pro nové zákony, již zpracovalo studii rozvoje českého produkčního rybářství do roku 2010, koordinuje aktivity ve šlechtění ryb, prosazuje účinný a v zahraničí prověřený sanitární hygienický kontrolní systém v procesu zpracování ryb, realizuje vzdělávací, poradenský a informační servis, připravuje společné propagační a marketingové akce nebo zabezpečuje celonárodní průzkum spotřebitelského trhu s kaprem.
„Kromě toho sdružení připravuje řadu analyticko – syntetických materiálů pro jednání orgánů státní správy, je spojnicí mezi rybářským výzkumem a praxí, obhajuje zájmy rybářských subjektů na veřejnosti, objektivizuje mnohdy zavádějící informace o vlivu rybářského hospodaření na krajinu či kvalitu vody a poskytuje aktuální údaje o situaci v odbahňování rybníků a o působení predátorů na území ČT,“ dodává Šilhavý.
Sdružení má vazby i na zahraničí: Za zmínku stojí spolupráce s rakouskými příhraničními producenty ryb, aktivní spoluúčast při každoročním setkávání středočeských rybníkářů a jednání o obchodu s kaprem. RS je již čtvrtým rokem členem Federace evropských chovatelů ryb a jejím prostřednictvím získává podněty a legislativní návrhy EU, vztahující se k chovu a zpracování ryb, Ty jsou mimořádně cenné právě v době příprav integrace ČR do EU. Příprava a zpracování podkladů pro „rybářský“ vstup do EU je v současnosti jednou z nejvýznamnějších aktivit Rybářského sdružení.
Spolupráce je předpokladem úspěchu,
tvrdí nový předseda sdružení
V době uzávěrky tohoto čísla Našeho chovu mělo Rybářské sdružení ČR 53 členů, zatím posledním se stalo letos 3. května Rybářství Doksy, s. r. o.
Členskou základnu představují rozhodující domácí subjekty, rybářský výzkum i rybářské školství, ale své místo ve sdružení mají i rybářské národní svazy (Český rybářský svaz, Moravský rybářský svaz). Členové sdružení odchovávají víc než 80 % celorepublikové produkce ryb.
Předsedou Rady RS byl loni 7. prosince zvolen Ing. Jaroslav Průcha, generální ředitel akciové společnosti Klatovské rybářství: „Nejbližší výhled českého produkčního rybářství? V tomto směru jsem realistickým mírným optimistou. Rozhodně ale nepředpokládám, že budeme vyrábět výrazně vyšší objemy ryb – produkční výkonnost totiž musí brát v úvahu kapacitu reálného trhu, domácího i zahraničního. Kolísání cen ryb je v podstatě shodné s cenovými posuvy i jiných zemědělských produktů. Naší snahou by však mělo být vytvoření soustředěného tlaku na přerozdělení obchodního rozpětí mezi nákladovou a spotřebitelskou cenou, tedy na dělbu mezi prvovýrobcem a obchodníkem. Netajím se s tím, že podle mého názoru by producent měl dostat víc, nicméně si z velké části problémy v této oblasti vytváříme sami svou nejednotností. Po vstupu do EU už nebude možné, aby němečtí velkoobchodníci kupovali kilogram kapra v SRN za 3,50 DEM a v České republice za 2 DEM. I tohle se pak zákonitě musí projevit na domácích cenách ryb a svou návaznost budou mít i mzdy v rybářských podnicích atd. Toto všechno lze předpokládat a už teď je třeba o tom všem v rámci jednotlivých rybářských subjektů přemýšlet.“
Předseda Rady RS vidí jako hlavní úkol sdružení velice důsledné a odpovědné interní jednání o cenách ryb. (Pozor – v tomto případě ale nejde o tvorbu jednotných kartelových cen). „Je třeba si říct, jaká by měla být průměrná cena nabídky, pod níž nebude možné prodávat. Naše organizace musí informovat své členy o vývoji cen na trhu a předpokládané potřebě trhu. Možnost domluvy nám v praxi dokazují třeba zpracovatelé drůbeže nebo prodejci pohonných hmot. Nebude jednoduché pochopit, že obdobně se musíme chovat i my. Porážka konkurenta ve stejném oboru dumpingovou cenou nikam nevede, takový přístup je většinou jen ukázkou vlastní obchodní neschopnosti. Ta vede k problémům, které mohou mít nakonec existenční povahu pro všechny.“
Ing. Průcha rozhodně neočekává, že by na české produkční rybářství čekala v nejbližších časech procházka růžovým sadem. „Projít tímto obdobím ekonomicky přiměřeně, čestně a navíc i s jistou obecnou perspektivou lze jen za předpokladu vzájemné spolupráce.“
