Ryby a rybníky v České republice

Chov ryb patří v České republice mezi odvětví s dlouholetou tradicí a rybníky jsou nedílnou součástí české a moravské kulturní krajiny. Roční produkce tržních ryb se v posledních třech letech pohybovala v rozpětí 19 až 20 tisíc tun. V minulosti, především jako důsledek transformačního procesu a liberalizace cen potravin, se však v produkci ryb projevovaly výkyvy. Tuzemské rybářství je založeno zejména na rybničním chovu kapra. Podle Zprávy MZe o stavu vodního hospodářství ČR v roce 2003, činí jeho podíl na celkové domácí produkci ryb více než 86 procent.

Spolu s kaprem se v rybnících chovají další druhy ryb, především býložravé (5,2 %) a dravé ryby (3,6 %). Kromě klasického rybníkářství se ve speciálních zařízeních chovají lososovité ryby, zejména pstruh duhový a v menší míře siven americký a jejich celková tržní produkce činí 700 tun ročně. V loňském roce vzrostla produkce ryb v České republice z 19,2 tisíce tun v roce 2002 na 19,7 tisíce tun v roce 2003, tedy o 2,5 procenta. Povodně v srpnu 2002 výrazně poškodily produkční potenciál rybářství, zvláště z hlediska násad pro následující rok. Teplotně a průtokově mimořádné podmínky roku 2003, způsobily na straně jedné lokální a dosti významné úhyny ryb a na druhé straně výrazný přírůstek, zvláště z hlediska přirozené produkce. Přes tyto mimořádné skutečnosti je celkový produkční potenciál výroby sladkovodních ryb, zvláště kapra, na vyšší úrovni, než jaká je poptávka na našem trhu, proto je i nadále nezbytná orientace naší výroby na zahraniční trhy.

Spotřeba zůstává nízká

Zhruba polovina vylovených tržních ryb jde na export, a to v živém stavu, což koresponduje s požadavky odběratelů. Stejné množství je po ponechání nutných zásob dodáváno na náš vnitřní trh, a také zde mají spotřebitelé převážně zájem o kapra živého. V loňském roce činil prodej ryb u nás celkem 9,1 tisíce tun, meziročně tak došlo ke zvýšení o 1,5 procenta. Živých ryb bylo prodáno 7,8 tisíce tun, ryb zpracovaných na výrobky bylo na domácí trh vyskladněno v přepočtu na živou hmotnost 1,3 tisíce tun. Export sladkovodních ryb a výrobků z nich činil v roce 2003 celkem 9,9 tisíce tun. Meziročně se množství exportovaných ryb téměř nezměnilo (99,9 %), klesl podíl živých ryb (9,4 tis. t), a vzrostl vývoz rybích výrobků (0,5 tis. t).
Loňský dovoz ryb a rybích výrobků vzrostl meziročně o tři procenta a dosáhl celkem 31,2 tisíce tun. Z toho 479 tun bylo sladkovodních ryb a zbytek byly ryby mořské a ostatní mořské produkty.
Spotřeba sladkovodních ryb v České republice je však ve srovnání se zahraničím stále na velmi nízké úrovni. Největší část spotřeby je orientována na období vánočních a velikonočních svátků a celková spotřeba ryb mírně překračuje pět kg na obyvatele za rok. Průměrná celosvětová spotřeba ryb je přitom 16 kg/obyv./rok, v zemích původní patnáctky Evropské unie pak 11 kg/obyv./rok. Pestřejší sortiment výrobků a mnohdy i nižší cenová hladina mořských ryb a výrobků z nich jsou důvodem jejich postupně rostoucí spotřeby. Tradiční prodej kaprů však u nás podle odborníků ohrožen konkurenčními výrobky v žádném případě není. Přestože je na území České republiky je dostatek moderně vybavených zpracoven sladkovodních ryb, kvůli tradici prodeje živého kapra se poptávka po zpracovaných rybách rozbíhá pouze pozvolna. Ve formě výrobků je v současnosti prodáváno zhruba deset procent všech odchovaných sladkovodních ryb.
Zpráva MZe nepředpokládá v dohledné budoucnosti změny produkčních objemů u nás chovaných ryb: „Máme-li zájem na udržení kapra jako ekologického výrobku, není reálné zvyšovat množství odchovávané z jednotky plochy. Navíc jsou stávající požadavky trhu zcela pokrývány.“ Další prodej v tuzemsku produkovaných ryb budou ovlivňovat dovozy lososovitých ryb ve zpracovaném stavu a také objem importovaných zmrazených mořských ryb, jejichž zpracování do finálních výrobků probíhá rovněž v těch provozech, kde je volná kapacita.

Živý kapr vede

Rybářství a rybníkářství se v České republice věnuje několik desítek soukromých, obecních, školních a dalších organizací. Rozhodující subjekty jsou sdruženy v Rybářském sdružení ČR, které má 42 členů. Členové Rybářského sdružení vyprodukovali v loňském roce přes16,6 tisíce tun ryb a rybích produktů na celkové výměře 3520 hektarů. Dále je u nás evidováno 47 dalších chovatelských subjektů, a ty na ploše 4876 hektarů vylovily 2461 tun tržních ryb. Kvalifikovaný odhad extenzivní roční produkce ryb pak činí zhruba 600 tun z asi dvou tisíc hektarů vodních ploch.
Za slabou stránku rybníkářství lze podle zprávy považovat již zmíněnou skutečnost, že převažuje poptávka po kapru v živém stavu. Po zkušenostech, kdy v našich podmínkách neroste zájem o zpracované kapry, je zcela logické, že další postup bude spočívat v podpoře prodeje živého kapra. V omezené míře se naskýtají možnosti ve využívání rybníků k lovu ryb na udici i rybářsky neorganizovanými zájemci. Komerční rybolov přináší subjektům s chovem ryb jistotu prodeje a promítá se ve větších tržbách.
Produkční rybářství v České republice se v současnosti orientuje na způsob obhospodařování vodních ploch při zohledňování požadavků ochrany přírody a respektování mimoprodukčních funkcí rybníků. Především jde o akumulaci a retenci vody v krajině (ochrana před povodněmi), dále například o odběr vody pro závlahy, o zásobování průmyslu a obyvatel, o využití vody ke sportovním, rekreačním, protipožárním a energetickým účelům. Český rybářský průmysl se snaží ve světové konkurenci prosadit i pomocí marketingových nástrojů. S tím souvisí i snaha zafixovat ochrannou známku „český kapr“ u domácích i zahraničních spotřebitelů, jako značku představující vysoce kvalitní, chutný a zdraví prospěšný produkt. V tomto směru vyvíjejí členské subjekty Rybářského sdružení ČR četné reklamní aktivity.
Kromě rybářského průmyslu je v Česku velice rozšířené sportovní rybářství. Český rybářský svaz měl ke konci loňského roku celkem 265 671 členů sdružených ve 479 místních organizacích. Moravský rybářský svaz měl k tomuto datu 79 224 členů sdružených ve 103 místních organizacích.

Rybáře trápí predátoři

Škody způsobené predátory v roce 2003 byly vyjádřeny ve Studii o počtu predátorů a výši způsobených škod v roce 2003 vypracované týmem specialistů Českého rybářského svazu v součinnosti s dalšími rybářskými subjekty. Meziročně došlo k zásadnímu nárůstu škod způsobených rybožravými predátory, a to z 369 na 570 milionů korun, přitom z udělování náhrad jsou vyloučeny škody způsobené na rybách ve volných vodách.
Na škodách způsobených predátory u členů Rybářského sdružení ČR se vloni podílela hnízdící populace kormorána velkého devíti procenty, tažné populace 48 procenty, volavka popelavá 24 procenty a vydra říční téměř z jedné pětiny. Úhrady škod způsobených zvláště chráněnými živočichy zůstávají nadále na nízké úrovni a nedosahují ani 12 milionů korun. Žádný z chráněných organizmů není jako druh na našem území ohrožen. Naopak v osídlených oblastech mají tendence k zahušťování populací a pronikání do doposud nevyužívaných prostor. Místy má jejich počet charakter přemnožení s negativními důsledky na postižené lokality, protože nemají prakticky žádné přirozené nepřátele.
Kromě technologických ztrát vyplývajících z víceletého cyklu probíhajícího ve složitých přírodních podmínkách a negativního vlivu zvláště chráněných živočichů (rybích predátorů) je v našich podmínkách problémem také pytláctví. Úroveň ztrát vzniklých tímto druhem restné činnosti se navzdory zpřísněné legislativě odhaduje v průměru na dvě procenta z roční tržní produkce ryb.
Kromě škod na rybnících s produkčním hospodařením, vznikají také škody na sportovních revírech. Český rybářský svaz evidoval vloni celkem 159 případů o celkové škodě přes 4,45 milionu korun. Moravský rybářský svaz za stejné období zaznamenal 22 případů úhynů ryb se škodou téměř 1,1 milionu korun.

Povodně v srpnu 2002 způsobily na rybnících značné škody. Nejvíce byli postiženi rybníkáři v jižních a západních Čechách. Protržením hrází byl zdevastován rybniční fond s výměrou více než 500 hektarů, tedy asi jedno procento celkové plochy rybníků, a vážně byly poškozeny hráze, výpusti a splavy, případně byly silně zaneseny splachy z povodí rybníky o ploše 4500 ha, což představuje zhruba devět procent z celkové výměry malých vodních nádrží. Odstraňování povodňových škod zahájili rybáři již v roce 2002 jednak z vlastních zdrojů, a jednak s využitím státních finančních prostředků prostřednictvím Ministerstva zemědělství. Práce byly zaměřeny na zprovoznění rybníků. V roce 2003 byly systematicky prováděny opravy a rekonstrukce poškozených rybníků převážně z programu Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží v celkovém objemu téměř 621 milionů korun, z toho 521,9 milionu činila dotace ze státního rozpočtu. Převážná část rybníků s protrženou hrází byla v roce 2003 rekonstruována, a to v rámci podprogramu Odstranění škod na rybnících a vodních nádržích po povodních v srpnu 2002. Celkový objem dotací v tomto podprogramu činil 76,5 milionu korun, použitých pro opravy rybníků. MZe shromáždilo celkem 337 žádostí o podporu z programu Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží, z toho 71 žádostí bylo v podprogramu na odstranění povodňových škod z roku 2002. Disponibilní prostředky a kvalita předložených žádostí umožnily vydat loni rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování akce na celkem 128 akcí, z toho 37 na odstranění povodňových škod. V rámci akcí zařazených do tohoto programu bylo vytěženo 1,225 milionu metrů krychlových sedimentů, rekonstruováno nebo nově vybudováno 64 bezpečnostních přelivů či bezpečnostních zařízení a rekonstruováno 31 výpustných zařízení.