Kvalitní odchov jalovic tvoří značnou část nákladů na jedno zvíře, zároveň je ale faktorem, který do značné míry určuje její celoživotní užitkovost. Rčení: „Jakou odchováš jalovici, takovou budeš mít krávu“ stále platí.
Této staré chovatelské pravdy se drží i v podniku Agronea Polička, a. s., nedaleko Svitav. Jak týdeníku Zemědělec řekl ředitel podniku Ing. Navrátil, využil management podniku nabídky operačního programu Zemědělství a postavil odchovnu mladého dobytka v areálu živočišné výroby v Modřeci.
O společnosti
Akciová společnost Agronea Polička vznikla v roce 1996 transformací Zemědělského obchodního družstva Polička. Dnes hospodaří na 3700 hektarech zemědělské půdy, z níž zhruba 1000 ha zaujímají trvalé travní porosty a zbytek je půda orná.
Rostlinné produkci vévodí obilniny (asi 1500 ha). Dále pěstují řepku na 250 až 300 hektarech, kukuřice je zhruba na stejné výměře, mák na 100 ha. Brambory sázejí na 80 ha (dříve i 300 hektarů) a zbytek výměry patří technickým plodinám, především lnu.
Živočišná výroba se vyznačuje vysokým zatížením, chovají kolem 2000 kusů skotu a tři tisícovky prasat. „Špičkovým výrobkem je pro nás mléko, které nám zajišťuje 40 procent veškerých podnikových tržeb,“ říká ředitel akciové společnosti. „Proto vnímáme stavbu nové odchovny jako další článek v řetězci výroby kvalitního mléka,“ dodává Ing. Navrátil.
Užitkovost dojnic a odbyt
Základní stádo českého strakatého skotu tvoří 850 plemenic ustájených ze dvou třetin v rekonstruovaných objektech. Pro jednu třetinu zvířat základního stáda je připravena stáj s kapacitou 300 kusů, kterou ovšem museli nyní zastavit (???). „Důvodem je hlavně propad ceny mléka, kvůli tomu jsme přišli o tržby v řádech milionů korun,“ vysvětluje ředitel společnosti. Doufá však, že tento propad není definitivní a cena mléka bude v České republice opět stoupat.
Průměrná užitkovost tamního stáda překračuje 6000 kilogramů mléka ročně. Podle slov Ing. Navrátila se management podniku nehoní za maximální dojivostí: „Podle mého názoru je důležitější najít hranici efektivity výroby a té se potom držet,“ nabízí svůj postoj ředitel. Odbyt suroviny jim v současné době zprostředkovává Mlecoop, ale dodatky ke smlouvám s mlékárnami si určují sami: „Každý měsíc probíhá jednání se zástupci mlékárny, nyní máme cenovou masku v podobě základní ceny, příplatku za bílkovinu a za množství. Od prvního dubna bude mlékárna Agrico, s. r. o., která vyrábí převážně tvrdé sýry, platit podle složek,“ konstatuje Ing. Navrátil.
Čtyři střediska
Chov skotu i prasat má Agronea Polička soustředěn do čtyřech farem. Na farmě v Modřeci čeká na první zvířata novostavba odchovny jalovic a je tam také porodna prasnic (240 matek). V Pomezí najdeme 300 krav a 500 jalovic, které mají v letním období k dispozici rozlehlý pastevní areál (rekonstrukce čtyřřadého kravína s rybinovou dojírnou o kapacitě 2 x 10 míst). Ve Stašově jsou k dispozici tři produkční stáje vzniklé rekonstrukcí z bývalých K-96 a seníku spolu s montovanou porodnou a tandemovou dojírnou 2 x 5. Ve Stašově a v Rohozné se také chovají krávy bez tržní produkce mléka, což jsou převážně vyřazené strakaté plemenice zapouštěné masnými býky (většinou plemene charolais). Jejich funkci živé sekačky si ředitel pochvaluje.
S vysokým procentem trvalých travních porostů souvisí i objem využívaných podpor. V současnosti představují dotace pro podnik Agronea zhruba 20 procent příjmů. „Dostáváme se tím ale do dotační pasti, protože klesají příjmy získané z vlastní zemědělské výroby. Vzhledem k tomu, že systém podpor není jednoduchý, nemusíme všechny plánované dotace získat, a tak se jako podnik dostáváme do potíží,“ obává se ředitel akciové společnosti.
Přes všechna úskalí dosahuje podnik zisku, v posledních dvou letech jde o částku mezi 2,5 až 3,5 milionu korun.
Jalovičky v novém
Na středisku Modřec čeká na své první nájemníky lehká montovaná stáj o rozměrech 20 x 64 x XXX (???doplnit výšku) metrů pro odchov mladého dobytka postavená s podporou operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Projekt odpovídá prioritě I. operačního programu – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství, opatření 1.1. – Investice do zemědělského majetku a podopatření 1.1.1. – Investice do zemědělského majetku a podpora mladých začínajících zemědělců.
Stavba se stelivovou technologií je opatřena metrovou podezdívkou, proti nepřízni počasí slouží protiprůvanové sítě, které jsou i místo klasických vstupních dveří. Stáj je řešena jako šestiřadá se středovým krmným průjezdem, s krmištěm po obou stranách. Na každé straně jsou tři řady individuálních lehacích boxů (pro mladší jalovice a větší kusy od zhruba deseti měsíců věku) s hnojnou chodbou. V části objektu jsou samopoutací zábrany sloužící ke snadnější manipulaci se zvířaty. Ve stáji, realizované českou společností Farmtec, je dostatek napajedel přístupných ze všech stran. Celkové náklady na realizaci projektu se blíží k deseti milionům korun.
Hnojná koncovka
Výhodou nové stáje je podle vyjádření ředitele podniku také navazující hnojná koncovka. „Hospodaříme ve čtvrtém sněhovém pásmu, v našich podmínkách bývá v lednu také 30 stupňů pod nulou. Proto by kejdové hospodaření šlo uskutečnit jen s obtížemi,“ říká Ing. Navrátil. Celý podnik je tedy založen na chlévské mrvě a hnojištích.
V nové stáji budou pracovat dva stávající zaměstnanci střediska. Je plně mechanizovaná (zastýlací krmný vůz, vyhrnování pomocí traktoru s lopatou), takže další práci zvládnou bez problémů.
