Cílem celostátní konference pořádané každoročně katedrou speciální zootechniky České zemědělské univerzity Praha je přednést chovatelům možná řešení aktuálních problémů, se kterými se ve svých chovech setkávají nebo mohou setkat. Aby našli uplatnění nejen na českém trhu, ale i na okolních trzích, je třeba se především zaměřit na zvyšování užitkovosti, snižování nákladů na produkci a hlavně zlepšování zdravotního stavu.
Ústředním tématem loňského, již třináctého ročníku konference byl problém čpavku a salmonel. Čpavek vzniká ve stáji rozkladem moči a chlévské mrvy. Z pohledu životního prostředí je nežádoucí především kvůli své alkalické povaze. Je příčinou kyselých dešťů. Velice negativně je vnímán vzhledem k jeho nepříjemnému zápachu. „Celosvětová roční produkce se odhaduje na 22 až 35 milionů tun amoniaku, zatímco v České republice vyprodukujeme za rok 70 až 80 tisíc tun tohoto plynu“, uvedl Ing Karel Holub ze společnosti Delacon.
Možností, jak snížit množství amoniaku, je několik. Mezi nejvýznamnější patří optimalizace složení krmné dávky, ventilace stájových prostor a konstrukční řešení podlah.
Neméně důležitým problémem je výskyt salmonel v chovech prasat. Ty se považují vedle drůbeže a drůbežích produktů za hlavní zdroj salmonelózy u lidí. Hlavními původci salmonel u prasat jsou dnes hostitelsky nespecifické sérotypy S. typhimurium a derbi.
Významným rizikovým faktorem je stres, kontinuální systém chovu, hrubé těžko čistitelné povrchy, nevhodná nebo nedůsledná desinfekce, absence hygienické smyčky, přítomnost hlodavců, ptáků, koček, psů a bezobratlých ve stáji. Zdrojem salmonel může být i krmivo, především jeho fyzikální vlastnosti a kompozice.
Produkční ukazatele jatečních prasat
Závěr konference patřil mluvčímu z pořádající katedry
Doc. Ing. Michal Šprysl, CSc., z katedry speciální zootechniky seznámil přítomné s výsledky staničních testů, při kterých byly hodnoceny vybrané produkční ukazatele u hybridních kombinací jatečních prasat. Vybrané ukazatele (průměrná živá hmotnost během výkrmu, průměrný denní přírůstek, denní spotřeba krmiva, konverze krmiva, konverze masa a absolutní přírůstek masa) byly sledovány v týdenních intervalech. Součástí pozorování bylo také utváření a přírůstek svaloviny, měřila se plocha, výška a šířky MLLT pomocí sonografie podle metodiky pro přístroj Sonomark SM100.
Celkem bylo testováno 144 kusů prasat ve dvou testech. Testován byl genotyp 1 (ČBUxČL)x(BOxD) v počtu 72 kusů prasat vyrovnaného pohlaví v průměrném věku 76 dnů o průměrné živé hmotnosti
Doc. Šprysl uvedl výsledky testace:
q byla potvrzena vyšší růstová schopnost genotypu 1,
q genotyp 2 dosahoval po celou dobu testu vyššího podílu masa v těle,
q oba genotypy dosáhly stejné konverze krmiva
q u genotypu 2 výrazně stoupla spotřeba krmiva na kilogram svaloviny od 90 –
q vepříci genotypu 1 dosáhli vyšší růstové schopnosti proti genotypu 2,
q v rámci genotypů byl zjištěn vyšší růst u vepříků proti prasničkám,
q vyšší schopnost utvářet svalovinu vykázal genotyp 2,
q bylo potvrzeno pravidlo vyšší tvorby svaloviny u prasniček proti vepříkům,
q u konverze masa docházelo u genotypu 1 již od
