Pro Náš chov 7/2021 připravujeme článek kolektivu autorů z ČZU (str. 39), který upozorňuje na brzkou změnu v zootechnické praxi. Jde o zaprahování krav. Evropská komise totiž navrhuje v rámci strategie Farm To Fork a Green Deal přijmout opatření ke snížení používání antimikrobik (antibiotik) v chovech hospodářských zvířat do roku 2030 až o 50 %.
Některé přípravky zřejmě budou ve veterinární medicíně zcela zakázány. Důvodem je rezistence mikroorganismů, spojená s nadměrným používáním antimikrobik, což podle publikovaných statistik vede k nadměrnému úmrtí lidí a vysokým nákladům na zdravotní péči.
Česká republika si nestojí vůbec špatně. Omezila za posledních deset let spotřebu antibiotik až o 50 %, ale stačit to v tomto případě nebude. V chovech skotu se omezí používání cefalosporinů třetí a čtvrté generace. Bude nezbytné se tedy zaměřit na selektivní zaprahování krav v součinnosti s faremní diagnostikou patogenů. Nezbytně dojde k tomu, že spíše, než k opakované léčbě se bude přistupovat k vyřazení zvířat ze stáda. S tím tedy souvisí i větší potřeba produkce jalovic, které bude možné dosáhnout třeba díky biotechnologickým metodám včetně používání sexovaného spermatu (viz článek na str. 16). Vše má své souvislosti.
Přechod na selektivní zaprahování krav je plánován na 28. ledna 2022, kdy nabude účinnosti nové nařízení k veterinárním léčivým přípravkům, které je platné již od roku 2019. Zákon tedy zakazuje dnes běžné plošné zaprahování antibiotiky včetně preventivní skupinové léčby. Budoucnost je zřejmě ve změně v přístupu k welfare a zdraví zvířat. Podle řady odborníků je třeba změny chápat jako příležitost, nikoli jako problém. Jde především o lepší obraz v očích spotřebitelů. Bohužel zpracovatelé mléka a obchodníci budou zase něco požadovat, ale jak si s tím chovatelé poradí, bude opět jejich problém. Na druhou stranu v Nizozemsku je plošné zaprahování dojnic zakázáno již sedm let. Hodně by mohly napomoci nové technologie, systémy monitoringu a sběru dat. Hodně úspěchů při hledání nových cest.*
