Selen působí jako základní součást různých selenoproteinů, které se účastní na antioxidační obraně organismu. Potlačená antioxidační obrana umožňuje rozvoj mnoha nemocí a poruch. Nedostatek selenu zhoršuje v moderní výrobě drůbeže užitkovost a kvalitu konečného výrobku.
Vývojově je trávicí systém zvířat přizpůsoben k využití organického selenu a krmné složky obsahují selen hlavně ve formě selenomethioninu.
Předností organického selenu je jeho aktivní absorpce ve střevu a skutečnost, že selenomethionin má zaměnitelné využití s methioninem při syntéze proteinu. Při užití organického zdroje se vytvářejí zásoby selenu v těle (hlavně ve svalech). Organická forma selenu je z tohoto důvodu preferovaná především ve stresových podmínkách.
Feed Mix, 9, 2001, č. 4/5
Konzervace spermatu koní
Potíže při konzervaci spermatu koní byly podnětem pro vývoj technologie chlazení spermatu, od které se očekává zachování plodnosti spermií po dobu jednoho až tří dnů. Výsledky inseminace chlazeným spermatem jsou zatím proměnlivé. Úspěch při užití chlazeného a skladovaného spermatu je ovlivněn řadou faktorů, jako je teplota skladování, složení ředidla, velikost inseminační dávky a počet inseminací. Na základě zkušeností dokazují někteří odborníci, že pro zachování pohyblivosti spermií je vhodné ředidlo na bázi mléka a teplota skladování 5 C. Při užití ředidla neobsahujícího mléko je z hlediska pohyblivostí spermií vhodnější teplota 15 C než teplota 10 nebo 4 °C. Obecně se uvádí, že se stoupající dobou skladování se snižuje oplozovací schopnost spermií a dále že teplota vhodná pro sperma jednoho hřebce nemusí být vhodná pro sperma jiného hřebce. Z průzkumu různých ředidel se zjišťuje, že pro chlazení spermatu koní je vhodné ředidlo na bázi mléka a mléčných výrobků. Podrobnou analýzu vlivu různých kombinací ředidla, teploty skladování a balení inseminačních dávek na % zabřeznutí klisen po inseminaci provedli ve Francii.
Od roku 2001, kdy dvě největší šlechtitelské společnosti ve světě American Quarter Horse Association a American Paint Horse Association povolily inseminaci klisen zmrazeným spermatem pro produkci registrovaných hříbat, se ukazuje znovu zájem o tuto inseminační technologii. Technologie zmrazování spermatu se vyvíjela velmi pomalu a běžnější bylo zchlazování spermatu.
Inseminace zmrazeným spermatem je podporovaná závěry zprávy Select Breeders Service Inc., která porovnává oba postupy a uvádí, že míra zabřeznutí po užití zmrazeného spermatu je stejná jako při užití chlazeného spermatu a že jeho aplikace není spojena s žádnými dalšími náklady. Podle odborníků bude ve většině šlechtitelských programech založených na dovezeném spermatu postupně chlazené sperma nahrazeno zmrazeným spermatem.
Anim. Repr. Sci., 68, 2001, č. 3, 4
Antibiotika ve výživě prasat v USA
V rámci systému monitorování zdraví a Swine 2000 Project byl proveden průzkum v 92 % podniků s chovem prasat v USA, které mají koncentraci 100 a více kusů.. Podle výsledků užívá 82,7 % odchoven prasat antibiotika v krmivech jako růstové stimulátory nebo pro prevenci nemocí. Nejběžněji jsou užívány chlortetracyklin (30,1 % podniků), tylosin (23,2 % podniků) a karbadox (22,9 % podniků). Asi ve dvou třetinách zkoumaných podniků byla antibiotika aplikovaná prasatům ve výkrmu injekčně především pro ošetření respiratorních nemocí. V jedné třetině podniků byla antibiotika aplikovaná ze zdravotních důvodů do vody. Téměř ve všech podnicích zahrnutých do studie se aplikovala antibiotika v krmivech především jako růstové stimulátory nebo pro prevenci nemocí, v menší míře pro léčení respiratorních nebo enterických problémů.
V USA se při výrobě prasat běžně užívají antibiotika ve všech výrobních fázích a u všech kategorií zvířat.
Ze závěrů průzkumu vyplývá následující:
- využívání antibiotik se hodnotí z mnoha hledisek (procento prasat, procento podniků, celková spotřeba antibiotik),
- antibiotika jsou nedílnou součástí výroby prasat,
- jako stimulátory růstu a pro prevenci nemocí jsou antibiotika aplikovaná především v krmivu; pro léčení nemocí se aplikují převážně injekčně.
Z celkového množství spotřebovaných antibiotik v USA v roce 2000 bylo 64 % užito v humánní medicíně a 36 % pro veterinární účely.
Feedstuffs, 73, 2001, č. 50
Výkrm prasat v Německu
Nejrozšířenější způsob ustájení prasat ve výkrmu v Německu je v kotcích s plně zaroštovanou podlahou (40 % výkrmen) nebo částečně zaroštovanou podlahou bez slamnaté podestýlky (31 % výkrmen). Slamnatou podestýlku využívá méně než 15 % podniků pro výkrm prasat. Z analýzy 327 podniků pro výkrmu prasat s různým systémem ustájení se ukázalo jako nejlepší ustájení na plně zaroštované podlaze a to jak z hlediska denního přírůstku hmotnosti, tak z hlediska konverze krmiva a mortality zvířat. V současnosti dosahuje 25 % nejlepších výkrmen denního přírůstku hmotnosti 730 g a konverze 2,82 kg/kg přírůstku, zatímco 25 % nejhorších podniků dosahuje maximálního denního přírůstku. 710 g a konverze 2,98 kg/kg přírůstku. Hmotnost jatečného těla má být mezi 90 až 95 kg a podíl libového masa v rozmezí 54 až 58 %.
V současnosti lze sledovat dva trendy:
- v severním a východním Německu chov prasat ve velkých skupinách v řízeném prostředí na plně zaroštované podlaze;
- na jihu Německa ve stájích s dvojím mikroklimatem, teplejším v oblasti ležení. Stáje nejsou vyhřívané a nemají nucenou ventilaci. Mají mimořádně nízké energetické náklady a jejich výstavba je relativně levná. Vyšší jsou náklady na práci v důsledku podestýlání a odklizu hnoje.
Z hlediska denního přírůstku je příznivější technologie jednorázového naskladnění a vyskladnění při užití odstávčat z jednoho, případně vlastního zdroje.
Pig Intern., 31, 2001, č. 11
Ustájení a zdraví prasat
Způsob ustájení má přímý dopad na zdraví a užitkovost prasat. Jak uvádí výzkum provedený v Německu, mají prasata s pneumonii nebo trpící silnou invazí červů a závažným poškozením jater nižší porážkovou hmotnost (o 6 a 6,5 kg).
Systémy ustájení na podestýlce mají určité přednosti z hlediska welfare zvířat, ale mohou vzniknout zdravotní problémy. Při ustájení na slamnaté podestýlce se velmi často vyskytují parazitární infekce. Hlavním problémem je invaze hlístovců a následné poškození jater.
Z průzkumu v německých stájích s podestýlkou a přirozeným větráním se zjistilo, že jen 19 % poražených prasat mělo infikované plíce, ale u 80,3 % zvířat bylo zjištěno střední až velké poškození jater v důsledku infekce červy. Hluboká slamnatá podestýlka byla, v porovnání s plně roštovou podlahou, vysoce kladně hodnocená z hlediska zdravotního stavu kloubů a nohou prasat. Zdravotní stav plic a jater byl nejlepší u prasat ustájených na plně roštové podlaze a nejhorší u prasat ustájených na hluboké podestýlce.
Pig Intern., 31, 2001, č. 11
Inseminace prasat v Evropě
Podle posledních odhadů se v evropských zemích provádí inseminace v průměru u 70 % všech připouštěných prasnic. V Nizozemsku se inseminace podílí na celkovém počtu připuštěných prasnic 90 %, ve Francii a Německu činí okolo 75 % a ve Velké Británii a Belgii dosahuje 40 až 50 %.
K přednostem inseminace patří:
- lepší užitkovost (používá se sperma nejlepších kanců) a urychlený genetický pokrok. Podle odborníků by potomstvo inseminovaných prasnic, na rozdíl od potomstva prasnic po přirozeném připouštění, mohlo přirůstat o 10 g za den více a mít o 0,3 mm menší výšku hřbetního tuku na pozici P2;
- vyšší oplozovací schopnost nakoupených dávek spermatu. Podle předpovědi se budou v Evropě stále více využívat dávky ze shromažďovaného spermatu, kdy každá dávka pro inseminaci obsahuje směs spermatu od více než jednoho kance;
- rychlá dostupnost dávek spermatu s vysokou kvalitou;
- lepší hygiena při připouštění a prevence přenosu infekce z kance na prasnici;
- snížení nákladů.
Na konferenci organizované šlechtitelskou společností JSR Healthbred byly uvedeny propočty nákladů na připouštění stáda s 500 prasnicemi. Bylo vypočteno, že při nákupu kanců (v ceně okolo 1100 USD za kus a využívání dva roky) nebo při nákupu inseminačních dávek (asi 3,90 USD za dávku a při použití tří dávek na připuštěnou prasnici) jsou náklady na zapuštěnou prasnici více než 36,55 USD při přirozeném připouštění a asi 29,25 USD při vyhledání prasnic kanci prubíři a inseminaci nakoupeným spermatem.
Pig Intern., 31, 2001, č. 11
Tendence ve využívání inseminačních kanců
Odborníci předpovídají, že během několika příštích let dojde k výraznému zvýšení počtu dávek spermatu získávaných od jednoho kance. Současný průměr dosahovaný v některých evropských zemích - okolo 1000 dávek na kance za rok - má být brzy překonán a každý kanec by měl být zdrojem spermatu pro inseminaci 1000 prasnic za rok. Z Nizozemsku například uvádějí, že roční produkce inseminačních dávek na jednoho kance vzrostla z 1505 (v roce 1995) na 1849 (v roce 2000). Podle průzkumu by se měl tento průměr ztrojnásobit případně během tří let až osminásobně zvýšit
Hlavním problémem při využití spermatu je snižování počtu spermií v inseminační dávce. V budoucnu umožní snížení počtu spermií v inseminační dávce ze současných 2,5 miliard na 500 miliónů až 1 miliardu především zavedení postupů, které budou chránit sperma před působením imunitního systému prasnic. Se sníženým počtem spermií v inseminační dávce bude souviset i menší počet kanců potřebných pro inseminaci.
Pig Intern., 31, 2001, č. 11
Výživa prasnic v laktaci
Výživa prasnic v laktaci významně ovlivňuje jejich další reprodukční užitkovost a hmotnost selat po odstavu. Bylo zjištěno, že ztráta každého kilogramu tělesné hmotnosti prasnic v laktaci prodlužuje interval od odstavu do zabřeznutí o jeden den a dále, že ztráta 10 % tuku zmenší budoucí vrh o jedno sele.
Růst vrhu závisí na produkci mléka prasnicemi. Sající selata požadují přibližně 22 MJ ME (okolo 4 kg mléka) na kg přírůstku tělesné hmotnosti. Typická dávka prasnic v laktaci, založena na obilovinách a rostlinných proteinech, obsahuje 14 MJ ME/kg. Sedmdesát procent energie krmiva se konvertuje do energie mléka, takže z každého kg přijatého krmiva připadá potenciálně 9,8 MJ ME pro produkci mléka. Jestliže každý kg mléka obsahuje 5,4 MJ ME, pak by prasnice teoreticky mohla produkovat přibližně 1,8 kg mléka z každého kg přijatého krmiva nad záchovnou potřebu. Z každého kg krmiva přijatého navíc je však pro syntézu mléka spotřebováno jen 60 % energie, takže při zvýšeném příjmu krmiva připadá na 1 kg krmiva okolo 1 kg mléka. Ukazuje se, že prasnice kojící vrh s 10 selaty po dobu 21 dní a konzumující v průměru 6 kg krmiva za den, bude produkovat při zvýšení příjmu krmiva o 2 kg navíc 2 kg mléka. Podle literárních údajů 2 kg mléka navíc zvýší přírůstek vrhu o 500 g denně, takže při odstavu 10 selat v 21 dnech bude každé sele asi o 1 kg těžší.
Vyšší hmotnost selat při odstavu je významná z hlediska snížení nákladů na krmení, na teplo a zásahy veterinářů. Odstávčata s vyšší hmotností dosahují rychleji tržní hmotnost s tím, že každý kilogram tělesné hmotnosti při odstavu navíc snižuje dobu pro dosažení tržní hmotnosti asi o 5 dní.
Pig Intern., 31, 2001, č. 11
Nitrátová směrnice ve Velké Británii
Britská unie zemědělců uvádí, že ministerstvo zemědělství Velké Británie požaduje v souladu s evropskou nitrátovou směrnicí, aby zemědělci po dobu několika podzimních měsíců na určitých půdách snížili aplikaci hnoje, přestali aplikovat kejdu prasat a drůbeží odpady. V roce 1996 označilo ministerstvo 66 zón „postižených dusíkem“ v celkové rozloze 600 000 ha. Na základě rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 2000 by podle směrnice mělo být označeno minimálně 80 % země jako dusíkem „postižitelná“. Dvacátého prosince 2001 vydalo ministerstvo DEFRA – Department of Environment, Food & Rural Affairs písemný návrh dvou možností jak snížit zatížení půdy dusíkem. Jedna z alternativ by se měla aplikovat po celé Anglii a druhá v oblastech s nadměrnou koncentrací dusíku.
Feedstuffs, 74, 2002, č. 1
Podle zahraničních materiálů zpracovala Ing. Pavla Schneiderová, ÚZPI Praha
