Jako každoročně, tak i v prosinci loňského roku proběhlo setkání chovatelů holštýnského skotu. Kromě zajímavých přenášek bylo na programu vyhlášení nejlepších chovatelů a jejich ocenění. Podle uvedených údajů holštýnská populace v České republice již převažuje a průměrná dojivost v rámci plemene dosáhla vloni již 7887 kilogramů mléka.
Úvodní slova patřila předsedovi Svazu chovatelů holštýnského skotu Ing. Karlu Horákovi. Upozornil na plánovanou účast českých chovatelů na evropském holštýnském šampionátu v německém Oldenburgu. Nejlepší pětice plemenic, se kterou se čeští chovatelé účastní klání, má být vybrána v dubnu roku 2006.
Ředitel svazu Ing. Jiří Motyčka, CSc., poukázal na novelu plemenářského zákona, ze které vyplývá povinnost svazů zpracovat nový šlechtitelský program. Ten by měl podle ředitele být: moderní, flexibilní a liberální. „Je na vůli chovatelů jakým směrem půjde šlechtění,“ uvedl a připomněl i potřebu upravit řád plemenné knihy tak, aby vyhovoval pravidlům Evropské unie. Od roku 2005 počítají v Česku plemenné hodnoty TDM – Test day s modelem pro produkční znaky. V roce 2006 by k nim měly přibýt TDM pro somatické buňky a probíhají přípravné práce na plemenné hodnotě pro obtížnost telení. Úspěch zavedení záleží především na kvalitě dat od chovatelů, řekl Jiří Motyčka. Zmínil také potřebu upravit chovatelskou soutěž, která byla dosud postavena na dosažení vysoké užitkovosti.
Výsledky kontroly užitkovosti
V roce 2005, jak bylo sděleno na semináři v Seči, se pokles stavů krav v České republice zastavil. V současné době je v kontrole užitkovosti (KU) zařazeno 421 708 krav. Ve stejném roce se o 2600, což je 1,3 % plemenic, zvedl počet holštýnek v KU na 132 891. Snižuje se podle Ing. Ladislava Vondráška počet krav s podílem red holštýnské krve: u skupiny s podílem red nad 50 % se v roce 2005 snížil o 700, tj. tři procenta, na nynějších 22 767. „Holštýnská populace převažuje,“ zaznělo na semináři. Nyní dosahuje 48,9 %, ale v populaci strakatého plemene je ještě stále zařazeno zhruba okolo 23 000 vysoce podílových red holštýnských krav. Pokud bychom je připočetli k holštýnské populaci, jsme na 51% podílu holštýnských plemenic z celkové populace krav v Česku. Kromě obou největších plemenných skupin – holštýnské a strakaté, ještě šest procent připadá na ostatní plemena.
Mléčná užitkovost se zvýšila u všech plemenných skupin a celkový nárůst dosáhl 231 kg mléka (4 kg tuku, 7 kg bílkovin) za laktaci. Průměr republiky je tak nyní 6893 kg mléka, 273 kg tuku a 229 kg bílkovin) za laktaci. U holštýnek se užitkovost zvýšila meziročně o 290 kg na 7887 kg mléka, ve skupině H1, tj. čistokrevných plemenic s podílem holštýnské krve nad 88 %, se dojivost zvedla o 312 kg mléka na průměr 8030 kg, 309 kg tuku a 260 kg bílkovin.
V plemenné knize holštýnského skotu je zapsáno zhruba 160 tisíc krav, které mají podíl holštýnské krve vyšší než 50 % a 11 200 krav je R0 a více. Průměrná užitkovost dojnic zapsaných v holštýnské plemenné knize tak dosáhla 7968 kg mléka s 3,26 % bílkovin.
Podíl krav, které nadojily za laktaci více než 10 000 kg mléka významně vloni stoupl – z 11,4 na 14,7 %. Podobně i ve skupině dojící mezi devíti a deseti tisíci kg mléka se zvýšil počet plemenic z 11,6 na 13,3 %. „Celkem se zvýšil podíl krav s užitkovostí nad 7000 kg mléka z 62,1 na 67,7 %,“ uvedl Ladislav Vondrášek.
Parametry pro udělování plaket svazu nejlepším stájím letos zaznamenaly změnu: oproti roku 2004 se posunuly na minimum 275 kg bílkovin. Podmínkou je, aby alespoň polovina krav ze stáje evidované v plemenné knize byla v PKH zapsána. Celkem bylo uděleno 217 plaket. Pokud jde o nejlepší stáje, tak nejvíce nadojily krávy ve stáji v Hulicích, která patří ZD Trhový Štěpánov, a. s., 27 uzávěrek14 492 kg mléka s 3,47 % tuku a 3,20 % bílkovin. Produkce 200 a více kilogramů B dosáhlo 970 stájí.
Plošné hodnocení všech prvotelek probíhá ve 141 chovech, což je proti roku 2004 nárůst o 24 chovů. V roce 2005 nahodnoceno 731 krav VG, dvě krávy EX.
Mastitida není nutné zlo
Ing. Růžena Seydlová z Milcomu, a. s., Praha, zaujala více než dvě stovky přítomných chovatelů přednáškou o zajímavostech z mezinárodní konference o mastitidách, které se v roce 2005 zúčastnila v Maastrichtu. „Mastitida se u nás často chápe jako nutné zlo,“ uvedla přednášející fakt, který Česko proti světu rozděluje. Problémem zůstává, že se s dojnicemi nepracuje individuálně, ale rozhoduje bazénový vzorek, o mastitidách se uvažuje pouze ekonomicky. Ing. Seydlová se přimlouvala za individuální evidenci zdravotního stavu všech dojnic. Každá dojnice musí mít kartu pro zdravotní stav, měla by obsahovat i informace o vyhodnocení účinnosti antibiotik.
Jak řešit mastitidní situaci? Samozřejmostí je kvalitní krmení. Kráva se zánětem, který nemá perspektivu léčení, má být vyřazena. Dalším údajem, který se sleduje, je posuzování hyperkeratózy (kůže struku, vyústění strukového kanálku). Měla by být zajištěna pravidelná kontrola technického stavu dojírny a výměna strukových návleček.
V diagnostice mastitid jde svět cestou rozborů bazénových vzorků, individuálních vzorků a i čtvrťových. Bazénový vzorek slouží jako test na přítomnost patogenů, kombinuje se stanovení počtu somatických buněk a bakteriologický rozbor.
V důsledku mastitid dochází k následujícím změnám kvality mléka: snížení produkce laktózy a kaseinu, zvyšuje se hladina krevních proteinů, bílých krvinek, proteolytických enzymů, solí a imunoglobulinů. V důsledku mastitid je změněna kvalita mléčného tuku, snižuje se kvalita membrány na tukových kuličkách. Důsledkem jsou změněné technologické a senzorické vlastnosti mléka.
Ozdravení od paratuberkulózy
Paratuberkulóza je onemocnění popisované již od 19. století. Je přenosná na všechna zvířata i člověka. Původcem je Mycobacterium avium subspecies paratuberculosis (MAP). Moderní ozdravovací programy ve světě proti paratuberkulóze popsal v přednášce MVDr. Jiří Henych. Paratuberkulóza skotu přináší již dnes přímé ekonomické ztráty nakaženým chovům a je velikým rizikem pro všechny naše chovatele z hlediska možných ztrát do budoucna. Státy a chovatelé, kteří nejsou schopni dokázat, že jejich skot nemá paratuberkulózu, nebudou moci konkurovat těm prokazatelně bez výskytu MAP.
Národní program eradikace onemocnění by měl být postaven na dobrovolnosti a principech moderní veterinární epidemiologie, nikoli některých tradičních postupech českých epizootologů, upozornil dr. Henych. Uvedl některé požadavky na změnu stávající veterinární praxe: zrušit karanténu u stád s náhodně prokázanou paratuberkulózou a nahradit ji kategorizací stád v rámci preventivního obchodního programu; opravit metodiku stanovení velikosti statistických vzorků; zavést správnou volbu testů prováděných v SVÚ při diagnostice paratuberkulózy; zavést správnou analýzu dat získaných z testace; zavést správný způsob testování; vytvořit certifikační program a další.
Vše by mělo vyústit v národní ozdravný program, jehož návrh byl na setkání v Seči k dispozici. Diskutovat o materiálu mohou chovatelé na internetových stránkách Svazu chovatelů holštýnského skotu. Příspěvek na téma paratuberkulózy by se měl objevit i v časopise Náš chov.
Šlechtíme na mléčné složky
Jak vysvětlil Ing. Josef Šlejtr, obsah mléčných složek kromě genetického založení ovlivňuje: výživa, onemocnění, mastitidy a obsah somatických buněk v mléce, úroveň mléčné užitkovosti, stadium laktace, roční období a věk. Koeficient dědivosti obsahu mléčného tuku a bílkovin je dost vysoký (0,40 až 0,60) a existuje silná pozitivní genetická korelace mezi obsahem bílkoviny a obsahem mléčného tuku (okolo 0,50). Genetická korelace mezi obsahem mléčného tuku a množství nadojeného mléka je záporná (-0,30 až -0,40)
Jak však poznat, zda nízký obsah složek ve stádě má genetické nebo jiné příčiny? Josef Šlejtr doporučil vyhodnotit následující pomocné údaje:
porovnat průměrné plemenné hodnoty stáda pro procenta tuku a bílkovin proti průměru populace,
porovnat výsledky nakoupených zvířat z jiných chovů s vrstevníky v domácích podmínkách,
porovnat výsledky prodaných zvířat do jiných chovů s vrstevníky v cizích podmínkách,
vzácně také podle plemenných hodnot plemeníků vyprodukovaných v chovu.
Pokud již vybíráme do chovu plemenné býky podle plemenných hodnot pro obsah složek, upozornil přednášející na skutečnost, že „plemenné hodnoty stejných býků v různých zemích se v absolutním vyjádření někdy dosti liší,“ dokazoval na několika příkladech. „Na čem závisí budoucí úspěch současných mladých býků v testu, pokud jde o plemennou hodnotu pro procenta mléčného tuku a bílkovin?“ položil referující otázku. „Závisí na plemenné hodnotě pro obsah mléčných složek otce, na plemenné hodnotě pro obsah mléčných složek matky, na příslušnosti k rodině s vysokou či nízkou genetickou dispozicí pro obsah mléčných složek v mléce, na pozitivních či negativních genetických markerech, které nese ve svém DNA testant. Mnohem méně závisí na vlastním procentu mléčných složek v laktaci u matky testanta, vzápětí odpověděl.“
