Společnost DeLaval nedávno uvedla do praxe systém řízení podtlaku v závislosti na průtoku mléka. Toto vylepšení dojírenských systémů umožňuje rychlé a šetrné dojení s možností zkrácení manuální stimulace a zvýšení dojitelnosti, když to fyziologické možnosti zvířete umožňují. Při vysokém průtoku lze zvýšit i podtlak. Naopak snížení podtlaku při nízkém průtoku mléka má pozitivní efekt, neboť zabraňuje negativnímu působení na tkáň struků a mléčné žlázy.
Krávy, jejich dojivost i mléčná žláza, se za posledních 20 let podstatně změnily. A dojení může být i věda. Těmito základními myšlenkami začal webinář Mléčného symposia společnosti DeLaval, kde byly představeny revoluční technologické novinky v dojení.
Konec nastavení podtlaku na průměr
Každý chovatel tuší, že dojnice se od sebe liší průtokem mléka. Některé spouštějí mléko po krátké stimulaci, jiné potřebují stimulaci delší. Mléčná cisterna a mléčné alveoly mají odlišný průběh spouštění mléka. Některé čtvrti vemene potřebují delší dobu dojení a tak dále. Optimální hodnoty podtlaku jsou tedy pro každou krávu odlišné a liší se v různém časovém průběhu dojení. Dosavadní nastavení dojicích strojů a podtlaku je koncipováno na průměrnou hodnotu. To znamená vždy kompromis – některé krávy jsou předojené, jiné naopak nedodojené. Jak představil Dr. Carl-Oskar Paulrud, který se zabývá ve společnosti DeLaval fyziologií spouštění mléka, je třeba se zamyslet nad tím, kdy je mléko spouštěno a tlačeno z alveolární struktury vemene a kdy je odsáváno pomocí podtlaku dojicího zařízení. Vybalancování tohoto systému lze dosáhnout jedině tím, že budeme v průběhu dojení měnit podtlak. Pak využijeme naplno potenciál krav dát mléko v co nejkratším čase, aniž bychom je předojovali nebo vyvíjeli stres na mléčnou žlázu. Získávání mléka je ovlivněno řadou faktorů: anatomií vemene, velikostí mléčných cisteren a průměrem strukového kanálu, dále pak celou škálou fyziologických pochodů spojených s působením hormonu oxytocin. Ze strany dojicího zařízení je dojitelnost ovlivněna frekvencí pulzace a podtlakem. Celé sladění fyziologických a technických parametrů by mělo vést k cíli – optimálnímu (rychlému) toku mléka a to při zachování integrity mléčné žlázy, což vede k jejímu zdraví.
