Odborníka ani laika nemusí dnes již nikdo přesvědčovat, že kvalitní a přiměřená výživa ovlivňuje všechny oblasti chovu hospodářských zvířat. Že je tomu nejinak i v oblasti reprodukce, se mohli přesvědčit návštěvníci semináře firmy Alltech v Brně v polovině října 2002.
Hned na začátku semináře se potvrdila vhodnost a atraktivita zvoleného tématu – Správnou výživou k plnohodnotnému sexu u skotu – sál doslova praskal ve švech. Jako první přednášející vystoupil Dr. Maurice Boland z University College v Dublinu. Podle něj je nutné si především ujasnit reprodukční cíle ve stádě vzhledem k jeho potenciálu. Středně užitková dojnice dá bez problému jedno tele ročně, u plemenice s vyšším nádojem musíme počítat s delším mezidobím (až 450 dní) a s maximálním přídavkem jadrných krmiv.
V posledních padesáti letech se podle Dr. Bolanda zvýšila díky používání kvalitní genetiky produkce mléka, a tím zároveň došlo ke snížení zabřezávání o jedno procento ročně (údaje z USA). Ani v Evropě není současná úroveň reprodukce nijak vynikající, procento březosti se pohybuje kolem hodnoty 40. Na vině bývá často raná embryonální mortalita, která velmi úzce souvisí s kondicí, užitkovostí a zdravotním stavem zvířete. Nesmíme zapomínat ani na správnou detekci říje, která velmi často podmiňuje procento březích krav či jalovic.
Výživa a reprodukce
Podle přednášejícího vedly snahy o zvyšování užitkovosti často k překrmování dusíkatými látkami, což se projevilo na poklesu plodnosti skotu. Bílkoviny jsou nezbytné pro bachorovou mikroflóru, ale ztráty dusíku jsou přežvýkavci schopni kompenzovat prostřednictvím močoviny. V případě nízkého příjmu N putuje močovina do bachoru, pokud je koncentrace amoniaku příliš vysoká, dochází k jeho vazbě na močovinu a exkreci. V případě příliš velkého obsahu bílkovin v KD, nastupuje zvýšená hladina močoviny v krvi, pokles pH v děloze a zhoršené zabřezávání.
Plodnost dojnic a procento zabřeznutí je z velké části ovlivňováno i negativní energetickou bilancí na počátku laktace. Existuje úzký vztah mezi NEB a první ovulací, resp. kvalitou ovulovaného oocytu. Kvalitní výživa zlepšuje i kvalitu embrya v děloze matky.
Organické formy minerálních látek
Minerály hrají u skotu velmi významnou roli, účastní se velkého počtu trávicích, fyziologických a biosyntetických procesů. Jsou součástí tělesných orgánů, tkání a tekutin a fungují jako elektrolyty a katalyzátory v ezymatických a hormonálních systémech. Dělí se na dvě podskupiny: makroprvky (vápník, fosfor, draslík, sodík, chlor, síra a hořčík) a mikroprvky (železo, jod, měď, mangan, zinek, kobalt, molybden a selen).
Nedostatek minerálních látek může vyvolat u zvířat fatální důsledky. Například malý obsah mědi negativně ovlivňuje plodnost, chybějící zinek se odrazí na kvalitě býka, nedostatek selenu podmiňuje retenci placenty, vysoký počet somatických buněk či děložní infekce.
Nejúčinnější forma minerálních látek je bezesporu organická, vykazuje totiž vyšší biologickou dostupnost, aktivitu, je účinná i při nízkých dávkách a nevyvolává v organismu nežádoucí antagonistické vztahy. Například při ošetření bioplexem Zn od firmy Alltech se podle Dr. Bolanda potvrdil jeho účinek na snížení PSB o 30 až 40 procent a tím zvýšení kvality mléka, což se následně projeví i na ekonomice chovu skotu.
I v pokusu sledujícím vliv kombinovaného bioplexu (100 mg Cu, 300 mg Zn a 2 mg Se) na užitkovost a plodnost dojnic dva týdny před otelením se prokázalo snížení počtu somatických buněk a zánětů mléčné žlázy o 40 %. Zároveň došlo ke zkrácení doby do první ovulace a zvýšení zabřezávání.
