Britský Institute for Animal Health si za 217 000 liber z kapes daňových poplatníků „ušil z ostudy kabát“. Pětiletý projekt, který měl dát jasnou odpověď na znepokojivou otázku výskytu hovězích prionů u ovcí, skončil skandálem. Vyhozené peníze a ztráta prestiže nepředstavují zdaleka největší napáchanou škodou. Tou je fakt, že Britové stále ještě nevědí, zda jsou jejich ovčí stáda nakažena „nemocí šílených krav“ (BSE).
BSE ovcí
Už v roce 1993 se svět dozvěděl, že ovce krmená nervovou tkání skotu postiženého „nemocí šílených krav“ onemocní touto chorobou. Zároveň se zjistilo, že až do roku 1988 byly britské ovce krmeny masokostní moučkou vyrobenou z těl skotu poražených pro podezření na BSE. Existovalo tu tedy reálné nebezpečí, že se některé ovce chorobou BSE nakazily. Odhalení nakažených kusů není jednoduché. Komplikuje ho fakt, že se mezi britskými ovcemi vyskytuje onemocnění zvané skrapie čili klusavka. Jeho projevy jsou prakticky totožné s projevy choroby, která se objevila u ovcí krmených mozky „šílených krav“.
Ovcí nakažených skrapií se nikdo neobává, protože není znám jediný případ přenosu této choroby na člověka. V případě BSE je tomu ale jinak. Je téměř jisté, že se jí může nakazit člověk konzumující nervovou tkáň infikovaného zvířete. U nakažených osob pak propuká smrtelná a neléčitelná nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy choroby.
Při představě, že ovce, které vypadají, jako kdyby měly pro člověka neškodnou skrapii, onemocněly ve skutečnosti pro člověka silně rizikovou BSE, naskočila Britům husí kůže. Situace je o to vážnější, že u ovcí je zřejmě možný přenos skrapie ze zvířete na zvíře. Děje se tak dosud neobjasněným způsobem (možná pozřením placenty po porodu nakaženého kusu), ale dochází k tomu.
Před britskými veterináři a chovateli vyvstala zásadní otázka: Mají britské ovce BSE?
Pokud by si na tuto otázku odpověděli kladně, museli by se ptát, jaké riziko představuje konzumace skopového a jehněčího masa pro spotřebitele a jaká opatření pro ochranu konzumentů musejí přijmout.
Je každý tisící případ skrapie BSE?
V roce 1997 bylo rozhodnuto, že pracovníci Institute for Animal Health v berkshirském Newbury provedou detailní analýzy 3 000 mozků ovcí uhynulých na chorobu, která byla diagnostikována jako skrapie, a prověří, jestli se za některou z těchto diagnóz ve skutečnosti neskrývá BSE. Veterináře a biology z Newbury čekal nelehký úkol. Znamenalo to vpíchnout vzorky mozků pokusným myším a čekat, až se u nich projeví příznaky onemocnění. Pak byly myši zabity a jejich mozky byly důkladně prozkoumány. Typ poškození myšího mozku jasně prokáže, zda byla myš nakažena skrapií nebo BSE. Je to postup nesmírně zdlouhavý a k prvním výsledkům se nelze dopracovat dříve než za dva roky.
Pro usnadnění práce dali vědci všechny vzorky prověřovaných mozků „na jednu hromadu“, aby se nemuseli zabývat složitou evidencí jednotlivých vzorků. Nešlo jim o to, která ovce uhynula na BSE, ale o to, jestli se nějaký takový případ vůbec vyskytl. K tomuto postupu měli mnozí odborníci četné výhrady. Ale pokusy začaly a pokračovaly.
Již předběžné výsledky analýz z Newbury vyvolaly zděšení. Naznačovaly, že mezi ovcemi nakaženými skrapií je každá stá až tisící ve skutečnosti nakažena BSE. I nejnižší odhad by znamenal pro Británii nezanedbatelné riziko. Britská vláda se proto připravovala na nejhorší. Jako extremní možnost byl zvažován i naprostý zákaz konzumace skopového masa a následná porážka všech 40 milionů ovcí chovaných ve Velké Británii. To by byl desetkrát větší „masakr“, než jaký prodělala Británie v roce 2001 v boji se slintavkou a kulhavkou.
Vše bylo připraveno k radikálním krokům. Vláda měla informovat o „ovčí BSE“ parlament a tím měla být celá akce za očištění chovu britských ovcí od BSE spuštěna. Doslova za pět minut dvanáct oznámili zástupci ministerstva zemědělství a životního prostředí, že jde o falešný poplach. Dodatečné kontroly potvrdily, že se mezi 3 000 mozků z ovcí stižených skrapií přimíchaly omylem i mozky krav, které uhynuly na BSE. To, co našli pracovníci Instute for Animal Health v Newbury tedy nebyla „ovčí BSE“ ale v Británii celkem obvyklá BSE skotu.
Podivné čachry se vzorky
Pět let zcela zbytečné práce a bezmála čtvrt milionu liber vyhozených oknem by zřejmě mělo ředitele newburského ústavu Chrise Bostocka donutit k rezignaci. Bostock se ale brání. Tvrdí, že mu z ministerstva ani na opakovanou naléhavou žádost nikdo neposkytl výsledky testů, které měly prokázat přítomnost hovězích mozků v prověřovaném materiálu. Také ostatním odpovědným činitelům (např. většině vládního poradního výboru pro otázky BSE) zatím ministerstvo nenechalo do protokolů příslušných testů nahlédnout.
Bostock navíc nechápe, jak mohli laboratoře ministerstva odhalit ve zkoumaném materiálu hovězí nervovou tkáň, když stejné testy provedené na půdě Institute for Animal Health přítomnost hovězí tkáně neodhalily. Poukazuje také na skutečnost, že ministerské laboratoře už jednou materiál prověřily a tenkrát přítomnost hovězích mozků rovněž nezjistily. Výsledky zpochybňujících testů se objevily teprve za dva dny po té, co Institute for Animal Health vyslovil podezření na výskyt BSE u britských ovcí. Nikdo to neřekl nahlas, ale ve vzduchu visí podezření, že ministerstvo vytáhlo zpochybňující testy jako králíka z klobouku ve chvíli, kdy britskému beztak těžce zkoušenému zemědělství hrozila další pohroma.
Britský vědecký týdeník Nature upozornil na fakt, že vzorky pro ministerské analýzy byly sice z Institute for Animal Health vypraveny ve zmrzlém stavu na suchém ledu, ale na místo určení dorazily v důsledku fatální nedbalosti rozmrzlé. Nejmenovaný odborník, který údajně viděl výsledky ministerských analýz, označil analyzovanou dědičnou informaci za „hodně rozpadlou“. Není jasné, nakolik se tyto okolnosti mohly promítnout do spolehlivosti ministerských testů. Chris Bostock drží zbývající vzorky „v mrazáku a pod zámkem“, protože je přesvědčen, že dodatečné analýzy dokážou nevinu jeho ústavu. Pokud se jeho tvrzení potvrdí, znamená to, že se mezi britskými ovcemi BSE skutečně vyskytuje. Evropská unie už na tuto situaci zareagovala návrhem nových směrnic, které by měly spotřebitele chránit před možnou nákazou BSE ze skopového masa.