V současné době se na povrchu naší planety chová téměř devatenáct miliard kusů hospodářských zvířat. Tato zvířata produkují skleníkové plyny jako jsou CO2, CH4, N2O, NH3, jež se podílí na celkovém antropogenním oteplovacím efektu (GWP – Global warming potential) zhruba osmnácti procenty. Zatímco se za účelem zmenšování produkce skleníkových plynů v jiných sektorech provádějí nákladná opatření, v živočišné produkci se během prvních desítek let tohoto tisíciletí počítá s jejich zdvojnásobením.
Významný český fyziolog prof. MVDr. Antonín Holub, DrSc. připomněl, že planetu Zemi s námi sdílí stovky milionů dalších živočišných druhů, jež jsou zase závislé na biologických procesech v říši rostlin. Jejich bytí se neřídí usnesením vlád, zákony parlamentů či verdikty soudů. Podotkl, že pokud jsou domestikováni, lze manipulovat jejich plemenitbu, výživu, chovné systémy, produkční technologie, mikrobiologickou aktivitu v půdě, aplikaci hnojiv a průběh fermentace v předžaludcích. Globální praktické využití těchto postupů však vyžaduje mnoho let dalšího výzkumu. Žádal to již Kjótský protokol. „Pokračovat v dosavadním scénáři živočišné produkce je koketováním se zmarem a zánikem, proto je nezbytné mnohé změnit,“ uvedl v rámci své přednášky prof. Antonín Holub.
