Na první pohled by se mohlo zdát, že Kardašova Řečice se zhruba 2300 obyvateli není nijak zajímavá a v ničem nevyniká. Zdání ale klame. Zmíněné jihočeské město, ležící zhruba dvanáct kilometrů severozápadně od Jindřichova Hradce, jehož jméno vzešlo z rybníku Kardaš a říčky Řečice, která z něj vytéká, je pevnou baštou českého produkčního rybářství.
Rybářství Kardašova Řečice, s. r. o., si drží za podnikem z nedaleké Třeboně druhé místo v rozloze rybníků i výrobě tržních ryb v rámci České republiky, na jejímž území najdeme více než 24 000 rybníků o celkové ploše 52 000 hektarů. O zhruba 33 000 hektarů se starají členové Rybářského sdružení, tedy subjekty produkčního rybářství. Ty každým rokem dodávají na trh 20 000 tun ryb s 90% podílem kapra.
Zaměřeni na vývoz
„Vzešli jsme z privatizace podniku Státní rybářství Tábor a na trhu působíme šestnáct let. Hospodaříme na necelých třech tisících hektarů vodní plochy, což obnáší 355 rybníků v okresech Jindřichův Hradec, Tábor a Pelhřimov. Naším největším rybníkem je Holná o rozloze 245 hektarů v katastru Kardašovy Řečice. Roční produkce tržních ryb se pohybuje v rozmezí 1400 až 1500 tun. Kolem 80 % tvoří rybářská jistota, tedy kapr, následují amur, lín, dravá ryba a další druhy,“ představil Rybářství Kardašova Řečice, s. r. o., jednatel firmy Ing. Zbyněk Zajíc.
Lokalita poblíž hranic předurčuje podnik k exportu, který činí zhruba čtyři pětiny produkce ryb, opět s převahou kapra. Hlavním odběratelem je Německo s osmdesátimilionovým trhem. Ing. Zajíc dodal: „Díky tomu, že v této zemi přibývají příslušníci národnostních menšin se stravovacími návyky zaměřenými na ryby, daří se nám prodávat druhy, které jsme na tamní trh doposud nevyváželi. Jde například o tolstolobika či amura. Zvyšuje se podíl vývozu šupinatého kapra, což také nebývalo běžné, protože v Německu převládal zájem o kapra lysého. Za zmínku stojí karas stříbřitý, agresivní rybí druh a potravní konkurent kapra, který se u nás cíleně nechová a dostává se do našich revírů z výše položených rybníků, kde se vytírá. Letos jsme ho slovili mimo plán zhruba 4,5 tuny a vyvezli jsme ho do Německa. Sice za poloviční cenu kapra, ale jinak by karas skončil v kafilérii nebo jako krmivo pro zvířata v zoologických zahradách,“ vysvětlil jednatel.
Dalším významným odběratelem ryb z Kardašovy Řečice je po Německu hlavně v podzimním období Polsko se silnými křesťanskými kořeny. Následuje Slovensko, Rakousko, Francie a Maďarsko. Snahou podniku je fixovat směnné kurzy eura vůči koruně dopředu na zhruba půl roku, aby měl zaručenou podnikatelskou jistotu. Na tuzemském trhu prodej kapra kulminuje v období Vánoc. Velikonoce již podle Ing. Zajíce nepředstavují takové rybářské žně jako dřív. Důležitými odběrateli jsou místní organizace Českého rybářského svazu, tedy sportovní rybáři, kteří zarybňují své revíry. Opět převládá kapr.
„Zpracovnu ryb nemáme, případné požadavky řešíme zakázkami u jiných podniků. Jde o velkou investici, navíc se podle nás nejsou schopny zpracovny uživit jenom ze sladkovodních ryb, ale musí přibrat i ty mořské. Vysoké jsou vstupní investice, přísné hygienické předpisy, museli bychom se napojit na síť supermarketů. Ekonomika provozu je problematická a se zpracovnou ryb je víc starostí než radostí. Zastávám názor, že je lepší rybu prodat o něco laciněji v živém,“ uvedl Ing. Zajíc.
Obor s perspektivou
Těžkou hlavu producentům ryb dělají predátoři. Značné škody způsobují především tažná hejna kormoránů, kteří za sebou při jarních a podzimních přeletech našeho území zanechávají doslova spoušť.
„Tito rybožraví ptáci jsou schopni v mžiku totálně zdecimovat celé obsádky násadových ryb především v menších a středních rybnících. Škody lze rozdělit do dvou kategorií, a to prvotní, zahrnující množství ryb, které ptáci bezprostředně zkonzumují. Daleko palčivější jsou škody následné, týkající se ryb poraněných, které následně uhynou. Negativem jsou i vystresované rybí obsádky především při podzimních přeletech kormoránů. Místo toho, aby ryby v klidu přezimovaly, pohybují se, spotřebovávají energii a na jaře zaznamenáváme velké úhyny. Odstřely ptáků nic neřeší. Škody jdou do milionů korun a jejich kompenzace se odehrává na základě znaleckých posudků podle tabulkových hodnot kormorány spotřebovaných ryb. To znamená, že veškeré škody nám uhrazeny nejsou,“ vysvětlil Ing. Zajíc.
Dalšími aktuálními rybími škůdci jsou vydra a norek americký. Oba druhy nemají přirozené nepřátele, v přírodě se jim daří a dobře se rozmnožují. Část populace norků pochází z klecových chovů, existují i zprávy o cíleném vysazování tohoto u nás nepůvodního druhu. „Norci škodí především tím, že denně ruší zimující ryby. Nehledě na škody na vodních ptácích, racích a škeblích. Jsou to opatrné noční šelmičky, proti nimž neexistuje účinná obrana,“ doplnil Ing. Zajíc.
Samostatnou a velmi nebezpečnou kategorií jsou potom škůdci dvounozí. Po několikaleté pauze se znovu začíná rozmáhat organizované pytláctví s cílem ryby prodat dál nebo je přemístit do vlastních rybníků. Zde je problém v legislativě, protože „škodná“ si dobře ohlídá, aby částka nepřekročila pět tisíc korun, tedy kategorii přestupku. „Kluci v rákosí s udičkou pro nás neznamenají nic. Organizované pytlácké tlupy ožívají v noci, mají vysílačky a další moderní techniku. Je smutné, že tuto nekalou činnost není schopen stát legislativně potlačit přísnými tresty,“ podotkl Ing. Zbyněk Zajíc a uzavřel: „Naopak výborně funguje systém dotací od ministerstva zemědělství na odbahňování a vlastně celkovou rekonstrukci rybníků. Zvyšuje se tak jejich retenční kapacita a tyto nádrže jsou schopny zadržet více vody. Rybníky se výrazně podílely na utlumení škod při povodních v roce 2002. I když je pořád co vylepšovat, směr českého produkčního rybářství je nastaven velice dobře a není důvod z něj kamkoli uhýbat. Obor patří k evropské špičce a kapr je naší podnikatelskou jistotou.“
