Problematika v oblasti šlechtění prasat se stala velice aktuální především díky rozporům při zpeněžování jatečných prasat v masokombinátech podle vyhlášky o klasifikaci prasat, která vejde v platnost 1. dubna. S cenovou maskou jsou nespokojení chovatelé využívající v otcovské pozici křížence s plemenem pietrain. U těchto typů křížení jsou maximálně vyvinuté zadní partie, které jsou při klasifikaci opomíjeny. Není proto divu, že se stal aktuálním seminář pořádaný na téma šlechtění prasat v České republice, který se konal 21. února ve Větrném Jeníkově.
Úvod patřil předsedovi Agrární komory Václavu Hlaváčkovi, který zdůraznil, že prvovýrobci od roku 1998 v potravinové vertikále ztrácejí své postavení a český trh hodnotil jako „ velice malý, budeme účastníky evropského trhu..“.
Přednášku na téma konkurenceschopnosti českého šlechtění vyslechli přítomní od ředitele plemenné knihy Svazu chovatelů prasat ing. Čestmíra Pražáka, CSc . Pražák porovnával výsledky v ČR u mateřských i otcovských plemen s výsledky dosahovanými v evropských zemích s rozvinutým chovem prasat. Z prezentovaných údajů vyplynulo, že výsledky ve šlechtění prasat v České republice jsou plně srovnatelné s výsledky vyspělých západoevropských zemí. Chovné cíle stanovené do roku 2010 vycházejí z trendů a představ o vývoji v chovu prasat v zemích EU v příštím desetiletí. V přehledu užití různých kombinací otcovských plemen doporučil pro produkci jatečných prasat využít zejména tři otcovské linie OL 87, OL 88, OL 89, v původu všech se nachází plemeno pietrain. Je třeba si uvědomit, že pokud jde o toto supermasné plemeno je potřeba využívat přednostně stresrezistentních zvířat. . Ve své přednášce vysvětlil některé dílčí šlechtitelské programy, jako je například využití krajních možností variability mateřských plemen a tvorbu superplodných linií. Problémů ve šlechtění je více, m.j. úroveň práce některých rezervních šlechtitelských chovů, přenos genofondu ze šlechtění do výrobní sféry a pod. Malé šlechtitelské chovy jsou nevhodné pro moderní šlechtitelské postupy, je zde složité zajistit seriózní odhad plemenné hodnoty pro nedostatek testovaných zvířat. Chovatelé se potýkají s příliš širokým spektrem otcovských plemen a následně produkovaných hybridů a užitkových typů. Nyní je již paleta užší, ale na počátku (počátkem 90. Let ?) bylo v ČR využíváno až 127 různých kombinací křížení. Další zúžení je úkolem příštího období. „Nikomu nic nařídit nemůžeme, můžeme jen přesvědčovat“, komentoval situaci v realizaci šlechtitelského programu Pražák.
Závěr zcela pochopitelně patřil diskusi kolem chystaného hodnocení SEUROP. Garantem za projednání připomínek k navrhovanému znění vyhlášky o klasifikaci se stal za Svaz producentů vepřového, drůbežíha masa a vajec ing. Vladimír Petrů. Tečkou za seminářem se stala zpráva o pokračujících jednáních mezi Svazem chovatelů prasat a Svazem producentů vepřového, drůbežího masa a vajec o sloučení. Podle ing. Brody nejpozději do poloviny letošního roku dojde k definitivnímu sloučení. Fůzí zanikne svaz producentů a sloučený svaz ponese název Svaz chovatelů prasat, vzhledem k registraci tohoto názvu v Bruselu. Jednání mezi oběma svazy začalo v polovině loňského roku a nyní je projednáváno znění stanov nového svazu.
