Co si máme v současnosti představit pod pojmem šlechtění prasat? O ryze domácím českém šlechtění už zdaleka nemůže být řeč – jednak tu je velmi malá populace na samotné šlechtění a po rozpadu Státního plemenářského podniku vznikl velký počet konkurenčních plemenářských organizací. Pak přišly nadnárodní společnosti s produkty svých šlechtitelských programů a s nimi začala spolupracovat většina podniků specializujících se na chov prasat. Kvalitní genetický materiál se v současnosti dováží a podíl krve různých linií se míchá v celosvětovém měřítku.
Redakce časopisu Náš chov uspořádala na toto téma diskusi a oslovila zástupce dvou firem dominujících na českém trhu – za Topigs CZ, s. r. o., odpovídal Ing. Marian Konesz, za společnost Česká PIC, s. r. o. Ing. Pavel Mezera.
Genetika kvantitativních znaků a MAS V současnosti se pro dosažení cíle šlechtění používají dva základní nástroje – klasická statistická genetika a selekce na základě genetických markerů (MAS – Marker Assisted Selection) s tím, že jeden se neobejde bez druhého. Pokud bychom měli mluvit o kvantitativní genetice, jde o sledovánáí fenotypových vlastností na základě kontroly užitkovosti, sledování dědičnosti a výpočty plemenných hodnot.
V IPG (Institut for Pig Genetics) v nizozemském Beuningenu je centrální počítač s databází plemenných hodnot, který eviduje množství dat zhruba od 250 000 plemenných prasnic po 25 generací zpět. Každá šlechtitelská skupina zvířat kdekoli na světě je zapojena do tohoto programu a aktivně ovlivňuje plemenné hodnoty jak vlastní, potomstva, tak i přímého a nepřímého příbuzenstva. Program nehodnotí pouze výsledky zvířat ve šlechtitelských chovech, ale pracuje hlavně vertikálně, to znamená přes rozmnožovací a užitkové chovy až po výkrmy a informace z jatek.
Za posledních přibližně patnáct let nashromáždila firma PIC obrovskou databázi informací o užitkovosti prasat (11,8 milionu prasat) spolu se vzorky jejich DNA (dva miliony vzorků).
Fascinující vývoj technologií v posledních letech umožňuje podle údajů firmy PIC pracovat s přibližně dvěma sty genetickými markery, ty mají vztah jak k produkčním znakům, tak ke znakům odolnosti prasat nebo jakosti masa. Selekce na základě genetických markerů (MAS) vyžaduje odběry biologického materiálu a následnou analýzu DNA sledovaných zvířat, což je ale dnes rutinní záležitost.
Na jaké znaky se šlechtí?
Oba dotázaní zastupci firem se shodují na tom, že alfou a omegou šlechtitelského programu prasat současnosti jsou ukazatele, které se ve výsledku promítají do ekonomiky chovu prasat. Do výpočtu plemenné hodnoty se zapojují znaky jako jsou vitalita selat, počet struků, velikost vrhů, mrtvě rozená selata, mateřské vlastnosti, interval od odstavu do první inseminace, dlouhověkost a utváření končetin a rámec. Důležité jsou také například znaky odolnosti z pohledu prasnice a jejího potomstva v jednotlivých fázích života – mortalita prasnic, přežitelnost selat nebo výskyt defektů.
U linií otcovských se především sledují znaky – přírůstek, hřbetní tuk/zmasilost, příjem krmiva/konverze, utváření jatečního těla (kýta, kotleta) a výtěžnost jednotlivých masitých částí, kvalita masa (pH, odkap, barva, IMT) a utváření končetin nebo rámec.
Důležitosti ale nabývají vlastnosti, jako jsou sociální chování zvířat ve skupinách, znaky kvality masa a welfare zvířat.
Mezi selekčními znaky najdeme řadu s velmi nízkou dědivostí a současně znaky, které jsou v často navzájem antagonistických vztazích. Teprve moderní selekční nástroje začaly umožňovat efektivní selekci v celém spektru znaků.
Nové trendy ve šlechtění prasat
Tlaky ekologických aktivistů na zákaz kastrace možná donutí šlechtitele, aby se zaměřili na redukci kančího pachu. Podle slov Ing. Mezery existují mezi různými liniemi významné rozdíly v tomto znaku a jsou známy i některé genetické markery, které mají ke kančímu pachu vztah. Obě hlavní příčiny kančího pachu – obsah látek androstenonu a skatolu – vykazují vysokou dědivost. Je to ale běh na delší trať, neboť selekce tímto směrem by ovlivnila i jiné znaky.
Jako perspektivní se možná v tomto směru jeví selekce linií, které budou umožňovat výkrm kanců, kteří budou dosahovat porážkové hmotnosti ve velmi nízkém věku.
Jako jeden ze souborů selekčních kritérií je šlechtění na již zmiňovanou odolnost, která se definuje jako schopnost prasat dosahovat vysoké užitkovosti v různých produkčních podmínkách za působení nejrůznějších stresorů.
„Všichni spotřebitelé a nakonec i producenti chtějí nejlepší vepřové maso na trhu – otázka je, jakými cestami se k tomu dostat a kolik to bude stát. Společnost VION ve spolupráci s řetězcem Albert Heinl uvádí na trh potraviny Better Life, což není biovýrobek, ale splňuje určité standardy výroby, dopravy a welfare zvířat. Spotřebitel začíná toužit po zdravé a kvalitní potravině. I to je možná cesta producentů a zpracovatelů vepřového masa,“ dodal Marian Konesz.
Technologie DNA dnes nenahrazuje klasickou kvantitativní genetiku a nestane se tak pravděpodobně ani v příštích desetiletích. Genetické markery však pomáhají výrazným způsobem zpřesnit odhady plemenných hodnot jednotlivých znaků a proces šlechtění tak velmi urychlují. Jako příklad uvádí Pavel Mezera znak přežitelnost selat. „PIC pracuje se znaky přežitelnosti selat (vlastnosti matky) a přežitelnosti selat (vlastnosti selete). První ze znaků zpřesňujeme nyní pomocí sedmnácti genetických markerů, pro druhý z nich známe jedenáct markerů.“
(Více se dočtete v časopise Náš chov 3/2010.)
Klíčové Info:
• Šlechtění současných genotypů prasat je v rukou nadnárodních společností.
• Hlavním zaměřením šlechtitelů prasat jsou v současnosti ekonomické ukazatele.
• Analýza DNA je doprovodnou součástí moderního šlechtění.
• Do budoucna se mohou podle přání spotřebitelů vynořit nové požadované vlastnosti, například nutnost selekce na potlačení kančího pachu.
