Společnost Příkosická zemědělská, a. s., funguje v současné formě již několik let. Po nezbytném vyřešení privatizačních nároků se její výměra ustálila na 4500 hektarech, z nichž tvoří zhruba 3500 ha orná půda a 1000 ha louky a pastviny. V oblasti živočišné výroby je podnik znám coby šlechtitelský chov skotu plemene české strakaté. Kromě dojeného skotu chová i 140 krav bez tržní produkce mléka a prasata.
O výrobu mléka se ve zdejším podniku zasluhuje 1172 krav ve třech střediscích, Příkosice, Mirošov a Raková. Celý chov je uznaný jako šlechtitelský, přeuznávání proběhlo v roce 2001 a platí sedm let. Stádo je prosté IBR a s minimálním výskytem ostatních chorob skotu.
Na středisku v Příkosicích najdeme vlastní šlechtitelskou vaznou stáj se dvěma stovkami kusů, prvotelkovou a také tzv. odkladní stáj. V Mirošově a Rakové jsou prostory již po rekonstrukci z roku 1997, respektive 1999. Jde o volné boxové přistýlané ustájení s každodenním vyhrnováním hnojných a krmných chodeb.
Pro jalovice je podle ředitele společnosti Ing. Ladislava Vágnera ideální letní pastva, a proto se „prohánějí“ v přilehlých pastevních areálech přibližně od začátku května do konce října každý rok.
Mléčná užitkovost se v celém podniku pohybuje kolem 6500 kilogramů mléka za rok, ve vlastním šlechtitelském chovu je to potom 7370 kg (včetně prvotelek) při obsahu bílkovin 3,65 % a tuku 4,14 %. Dokladem vysokého standardu chovu je i loňské vítězství krávy č. 29828328 v celostátní soutěži T+B 100 v kategorii krav na druhé a další laktaci. Tato plemenice je matkou býků, jejím otcem je ARK 189 a otcem matky SAL 21. Za rok 2002 nadojila 14162 kilogramů mléka při 3,38 procentech tuku (478 kg tuku) a 3,33 procentech bílkovin (472 kg bílkovin).
Mléko dodávají příkosičtí do mlékárny ve Stříbře za aktuální cenu 7,70 Kč za kilogram. Jak podotýká ing. Vágner, od doby, co mlékárnu převzala firma Ehrman, nejsou se splatností problémy. Mléčná kvóta je na úrovni 6 470 000 kg, v loňském roce se v Příkosicích vyprodukovalo přes šest milionů litrů mléka, tedy více než požadovaných 90 procent.
Šlechtění prioritou
Plemenářskou práci u skotu má v Příkosicích na starosti hlavní zootechnik Ing. Josef Švehla. Tento obor je jeho doménou již bezmála tři desítky let. Na celém podniku praktikuje individuální připařovací plány. Říká: „Snažím se vidět potomstvo každého potenciálního otce dřív, nežli jej zařadím do chovu. Býky vybírám podle linií a schopnosti korigovat určité nedostatky matek.“ Součástí takového postupu je i každoroční zhodnocení exteriéru a užitkovosti krav.
Podle slov hlavního zootechnika se v současné době soustředil převážně na linii RAD, z nichž například rakouský plemeník Repuls (RAD 105) je významným zlepšovatelem užitkovosti. Na mladé perspektivní krávy s vyhlídkou na titul matka býků pak ing. Švehla připouští býky plemene montbeliard.
Kvalita od útlého věku
Ve zdejším chovu probíhá odchov telat poněkud netradičně. V teletníku. V Rakové mají teletník pro všechna telata do tří měsíců života, v Mirošově pouze do 30 dnů. V teletníku mají býčci i jalovičky potřebný komfort – v individuálních dostatečně prostorných boxech, které prošly nedávno rekonstrukcí, je podestláno a na gumových stěnách se nedrží infekce. K dobrému zdravotnímu stavu telat přispívá i dostatečný objem stáje a dobře řešené větrání.
Po uplynutí jednoho, respektive tří měsíců pokračuje mladý skot do skupinového ustájení, dvě ze tří odchoven jsou „s vyšlapáváním hnoje“, zbývající je zaroštovaná.
A jak hodnotí ing. Vágner letošní počasí? „Deset let byla u nás zisková hlavně rostlinná výroba. Letos se s tím však počítat nedá. Výnosy ozimé řepky a ječmene poklesnou minimálně o třetinu, ostatních plodin minimálně o čtvrtinu oproti průměru posledních let. To se samozřejmě odrazí i na živočišné produkci,“ dodává ředitel Příkosické zemědělské, a. s.
