Šlechtitelský chov v Moravském krasu

Přibližně 20 km východně od Brna se nachází chráněná krajinná oblast Moravský kras. Již řadu let sem přijíždějí návštěvníci z celého světa, aby si prohlédli Sloupsko-šošůvské jeskyně, podívali se do propasti Macocha nebo se projeli na lodičkách po Punkvě v unikátním bludišti krápníkových Punkevních jeskyních. Přírodopisní nadšenci si většinou nenechají ujít ani tzv. Jedovnické propadání, kde se říčka Punkva propadá, aby si dále razila svoji cestu podzemím.

Věřím tomu, že mnozí chovatelé by rovněž ocenili přírodní krásy této oblasti, ale nepochybně více by je určitě zajímala společnost Agris Jedovnice, která patří ke špičkám v chovu českého strakatého skotu. Agris Jedovnice, spol. s r. o. byla založena privatizací ZD Jedovnice, které vzniklo transformací bývalého ZD Lipovec. Společnost obhospodařuje přibližně 1200 ha zemědělské půdy, z toho 200 ha tvoří trvalé travní porosty. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilovin přibližně na 600 ha, řepky na 200 ha, plodin pro zajištění krmivové základny na 130 ha a dále na pěstování trav na semeno asi na 70 ha.
Přibližně 45 % tržeb firmy vykazuje živočišná výroba, která je zaměřena na chov prasat a skotu. "V roce 1994 se snížil počet dojnic o 40 kusů, zbyly zde dva kravíny, ale po určitých problémech jsme jeden zrušily a všechny produkční krávy, tedy přibližně 100 kusů, jsme umístili do jednoho kravína. Ve druhém kravíně jsou ustájeny krávy stojící na sucho a plemenné jalovice," vysvětluje hlavní zootechnik a společník firmy Ing. Miroslav Doležel.
V Agrisu Jedovnice podle slov Ing. Doležela se choval, chová a za jeho působení bude chovat český strakatý skot."V minulosti jsme používali red holštýnské býky, ale nyní se vracíme zpět k české strace," doplňuje hlavní zootechnik. Dojnice jsou, jak už bylo zmíněno výše, ustájeny ve dvou stájích přímo v Jedovnici, stáje jsou vazné, stlané s velkým podílem ruční práce. Dojení se provádí na stání do potrubí, ale i přesto je zde od roku 1996 dosahováno stále parametrů vyběrového mléka. Třetí stáj je na středisku Vilémovice, zde jsou vazně ustájeni býci na žír s průměrným denním přírůstkem 1,1 kg, a volně telata do 6 měsíců v kotcích po 5 až 8 kusech.
O tom, že to se šlechtěním českého strakatého skotu myslí v Agrisu Jedovnice vážně, svědčí především výsledky mléčné užitkovosti i reprodukce. Do letošního roku se podařilo oproti roku 1993, kdy byla průměrná denní dojivost 8,88 kg mléka, zdvojnásobit užitkovost až na průměrnou užitkovost 7519 kg mléka s obsahem bílkovin 3,58 %. Ing. Doležel k tomu říká: "Hlavní důraz klademe v tomto ohledu na výživu, od roku 1996 jsme přešli na celoroční krmení konzervovanými krmivy. Nejdůležitější je samozřejmě vytvoření kvalitní krmivové základny - tedy sklizení plodin v optimální zralosti a jejich správné uchování." Všechny krmné směsi jsou vyráběny pomocí mobilní míchárny přímo v podniku. Krmné dávky se optimalizují podle momentální potřeby ve spolupráci s Ing. Alešem Šmerdou ze společnosti České Sano. Krmná dávka se skládá z kukuřičné siláže, vojtěškové senáže, lučního sena a krmné směsi, která obsahuje pšenici, ječmen, sladový květ, řepkový extrahovaný šrot nebo výlisky, sójový extrahovaný šrot, močovinu, tukový koncentrát, vápenec, sůl a minerálně vitamínové směsi Pansan - Mix a Optima 30. "Protože jde o výživu vysokoužitkových dojnic, je potřeba krmit skutečně kvalitní krmiva, zabezpečit dojnicím vyváženou výživu a přísun minerálních látek. Protože vysokoužitkovým dojnicím zde zkrmujeme vysoký podíl jadrných krmiv, používáme v krmné dávce dojnic minerálně-vitamínovou směs Pansan - Mix, který obsahuje kyselý uhličitan sodný, což napomáhá vyššímu příjmu krmiv a lepšímu využití živin z krmné dávky," doplňuje Ing. Šmerda. Dále se používá minerálně-vitamínová směs Optima 30 pro dojnice stojící na sucho a minerálně-vitamínová směs Bumisan pro vyrovnání základní krmné dávky.
O kvalitní a vyvážené výživě svědčí i ukazatele reprodukce, kdy bylo v loňském roce dosaženo u dojnic délky mezidobí 360 dnů, inseminační index u krav dosáhl hodnoty 1,5, březost po I. inseminaci 60 %. Ing. Miroslav Doležel k tomu říká: "Při zjišťování březosti pracuji s v mnoha podnicích zatracovaným Estralem, který se mi právě ve vazném ustájení osvědčil. Každé ráno krávy změřím, eventuálně dojnici vyšetřím, ve sporných případech konzultuji situaci s veterinářem či inseminačním technikem." Pro úplnost je třeba dodat, že u všech jalovic se neprovádí inseminace, nýbrž embryotranfer, teprve když nezůstane podruhé či potřetí březí, využívá se inseminace.
Embryotransfer se v chovu provádí ve spolupráci s ČMSCH intenzívně přibližně od roku 1995, nyní se původní záměr přenášet embrya z velké části pouze u jalovic rozšířil i na dojnice na I. laktaci, které nenasadí užitkovost v laktaci na požadované výši a tudíž není v chovu zájem o jejich potomky. V posledních dvou letech se vyplachují i jalovice s kvalitním původem, jako příjemkyně pak slouží jejich vrstevnice. O úspěšnosti záměru šlechtit český strakatý skot svědčí i přední umístění Agrisu Jedovnice v celorepublikovém hodnocení chovů tohoto plemene. Od roku 1995 se postupně z 5. místo dostal v minulém kontrolním roce umístil v ČR v rámci své kategorie (101 až 200 laktací) na 2. místě. Není tedy divu, že 23. května 2000 zde byl uznán šlechtitelský chov českého strakatého plemene.
"Samozřejmě, že uznání šlechtitelského chovu nás nějakým způsobem zavazuje. I když proti vaznému ustájení nemám až tak velké výhrady, protože umožňuje dobrou kontrolu jak zdravotního stavu, tak například příjmu krmiva, uvažujeme do budoucna o volném ustájení a dojírně i o eventuálním rozšíření stavů. Všechno je samozřejmě otázkou dostatku finančníhc prostředků na investice, ale ověřili jsme si, že jsme schopni zabezpečit pro naše dojnice kvalitní výživu, a dosahovat u nich vysoké užitkovosti i dobrých reprodukčních ukazatelů, proto si myslím, že by byla škoda stádo na tak dobré úrovni nadaále nerozvíjet," dodává ing. Doležel.