Šlechtitelský program plemene aberdeen angus

Obecná charakteristika a historie plemene
Aberdeen angus patří k nejrozšířenějším masným plemenům na světě. Chová se na všech kontinentech. Kolébkou plemene je severovýchodní Skotsko. Zde se počátkem 18. století podařilo vyšlechtit masný typ skotu, který svými vlastnostmi a morfologickými znaky přetrvává po celá století.

První plemenná kniha byla založena okolo roku 1842 a přestože byla kompletně zničena požárem, stala se základem pro novou plemennou knihu, která byla vydaná v roce 1862. Již v roce 1860 bylo toto geneticky bezrohé plemeno dovezeno do Kanady. Dovozcem byl Sir George Simpson, guvernér Hudson s´ Bay Company. Dnes patří Kanada a USA mezi země, které ovlivňují vývoj a šlechtění anguse ve světě. Americký ráz anguse se liší proti evropskému především větším tělesným rámcem a sníženou produkcí loje při dokrmování do vyšších porážkových hmotností. Charakteristickým rysem plemene je plášťové černé a nebo červené zbarvení a bezrohost. Příznivou vlastností je malá hmotnost telat při narození (36 až 40 kg) a snadné porody. Telata jsou hned po narození životaschopná, výborné jsou i mateřské vlastnosti krav a jejich dlouhověkost (10 telat není výjimkou) a výborná je i jejich pastevní schopnost. Maso z vykrmených zvířat se vyznačuje vysokým mramorováním, křehkostí, šťavnatostí a chutností. Díky jemné kostře a tím i vhodnému podílu masa a kostí dosahuje plemeno aberdeen angus velmi dobré výtěžnosti. Pro své vynikající vlastnosti je toto plemeno ve světě s oblibou využíváno i pro užitkové křížení.

Chov a dosahovaná užitkovost v České republice
Aberdeen angus patří mezi nejrozšířenější a tedy i nejoblíbenější masna plemena v ČR. Počtem chovaných zvířat se řadí v současné době na čtvrté místo. Do Čech bylo poprvé dovezeno v roce 1991 převážně z Kanady, ale později i ze SRN, Dánska a Rakouska. Jak se na importu podílely při založení chovu jednotlivé země ukazuje graf 1. Zcela dominantní místo při importech získala Kanada. V současné době se na stavu žijících krav podílí původní importy z Kanady ještě 28,5 %, ale krávy narozené v ČR již představují 63,2 % žijících krav. V roce 1992 byly registrovány v ČR tři chovy s celkovým počtem 34 krav. Od té doby se počet chovaných zvířat velmi dynamicky rozvíjí a v roce 2000 bylo registrováno v rámci kontroly užitkovosti 76 chovů s celkovým počtem 3435 krav, z toho 1668 krav čistokrevných. Vývoj početních stavů krav v kontrole užitkovosti dokumentuje následující tabulka. Na zvyšování početních stavů čistokrevných krav se s ohledem na rostoucí počet kříženek budou v nadcházejících letech významně podílet i krávy z převodného křížení. Proto bude velice důležité důsledné vyžadování plnění standardu plemene při zápisu těchto zvířat do plemenné knihy.
I přes snadné telení, které je pro plemeno charakteristické, je určitou slabinou chovu AA v ČR nižší podíl živě narozených telat. Vyšší ztráty telat při a nebo krátce po porodu mohou jít na vrub nedostatečné chovatelské péči v období telení. Stabilně by mělo být v chovu dosahováno 96% a vyššího podílu živě narozených telat a zlepšení tohoto ukazatele je i cílem šlechtění pro další období.

Výsledky dosažené v KUMP

V kontrole užitkovosti dosahují naši chovatelé velmi dobrých výsledků, například hmotnost býčků v 365 dnech se z 398 kg v roce 1994 zvýšila na 502 kg v roce 2000. Tyto výsledky jsou porovnatelné s ostatními zeměmi, kde chovají AA a zároveň řadí plemeno na úroveň plemen s vynikajícími růstovými vlastnostmi a výjimečnou schopností ukládání tuku do svaloviny (tzv. mramorování) a nikoliv podkožně jako u ostatních plemen. K výraznému zvýšení růstové schopnosti došlo u býků a jalovic i u hmotností, které jsou dosahovány ve věku 120 a 210 dní. Poněkud nestabilní je hmotnost dosahovaná v 365 dnech věku u jalovic. Ta jde na vrub horší úrovni chovu v zimním období v některých chovech. V tabulce 3. jsou uvedeny výsledky v kontrole užitkovosti za léta 1992 až 2000 u čistokrevných telat.
V roce 1999 dosáhlo 49 % chovů hmotnosti 161kg až 180 kg ve 120 dnech věku. V roce 2000 bylo těchto chovů již 63,3 %. Slabou stránkou dosavadní chovatelské práce je nízké využívání inseminace. V roce 2000 se po inseminaci narodilo 10,4 % telat z celkového počtu všech narozených.

Produkce plemenných zvířat
V posledních dvou letech produkujeme asi 80 až 100 plemeníků, což představuje 20 až 25 % z každoročně vybraných býků všech plemen. Úroveň selekce je odpovídající. Například v roce 2000 bylo z 539 narozených býčků v období od 1. 10. 1998 do 30. 9. 1999 předvedeno k základnímu výběru 126 (tj. 23,4 % z živě narozených), do plemenitby z nich bylo zařazeno 81 (tj. 15 % z živě narozených). Přestože počet produkovaných plemenných býků se zdá být dostatečný, nemůžeme být spokojeni s úrovní kvality produkovaných plemeníků a to především z těchto důvodů:
 Malý podíl záměrného připařování špičkovými býky formou inseminace.
 Průměrná kvalita některých produkovaných plemenných býků vzhledem k jejich skutečné plemenné hodnotě. Důvodem tohoto stavu bylo to, že býci byli do testu zařazováni pouze na základě vlastní užitkovosti ve 120 a 210 dnech a plemenná hodnota rodičů nebyla do roku 2000 známá.
Každoročně se zvyšuje i prodej plemenných jalovic. V roce 2001 jich bylo za období leden až říjen prodáno 210 kusů.
Produkci plemenných zvířat umožňuje vedení plemenné knihy plemene, která byla založena v roce 1995. Stav zapsaných zvířat k 30. 6. 2001 je uveden v tabulce 4.

Výsledky odchovu plemenných býků
Odchov plemenných býků Plemeno aberdeen angusu je prováděn standardním způsobem jako u ostatních masných plemen skotu a to podle příslušné metodiky vypracované ČSCHMS a schválené MZe ČR. Dosavadní výsledky odchovu se sice rok od roku zlepšují, ale vzhledem ke snaze o rychlejší zkvalitnění celé populace tohoto plemene je stále ještě není možno považovat za uspokojivé. Jde především o zlepšení osvalení mladých býků. Vlastní úroveň přírůstků v testu je na velmi dobré úrovni zejména v posledních letech. Pro zintenzivnění je nutné od roku 2002 vybírat otce budoucích býků na základě plemenných hodnot. V chovech, které produkují plemenné býčky, by mělo být pravidlem využívaní záměrného připařování a inseminace na základě PH. Dalším krokem kontroly dědičnosti musí být plošné zjišťovaní masné užitkovosti (podle možností hodnocení výtěžnosti, plochy MLD, výšky hřbetního tuku a mramorování).

Kontrola dědičnosti a výsledky plemenných hodnot (PH)
Na základě výsledků KUMP jsou hodnoceny hmotnosti při narození, ve 120, 210, 365 dnech a popis průběhu porodů. Na základě těchto zjištěných hodnot byly u všech zvířat v roce 2000 poprvé stanoveny PH pro plemenné býky, krávy a telata. Vývoj PH u čistokrevných zvířat je uveden v následujících grafech. Hodnoty PH v grafech jsou ze zpracování k 31. 8. 2001. Prezentovány jsou vybrané plemenné hodnoty. Tyto jsou stanoveny pro přímý růstový efekt a maternální efekt a jsou vypočteny na společné bázi pro čistokrevná zvířata a křížence. Na ose x je uveden vždy ročník narození hodnocených zvířat. Vzhledem k menšímu počtu býků než krav jsou býci hodnoceni podle ročníku narození vždy v dvouleté skupině od roku narození 1991.

A. Plemenné hodnoty pro přímý efekt
Vysvětlivky pro zkratky plemenných hodnot: phpp - průběh porodu, ph210 - hmotnost ve 210 dnech, ph365 - hmotnost v 365 dnech.
Od ročníku narození 1991 až 1992 rostou PH pro hmotnost ve 210 a 365 dnech věku. PH pro průběh porodu jsou poměrně stabilní a nevykazují výraznější růst.
PH pro hmotnost ve 210 a 365 dnech výrazněji roste od ročníku narození 1996. Na zlepšování ukazatelů PH pro přímý růstový efekt u krav se významně začíná projevovat nasazení mladších ročníků plemenných býků do plemenitby. PH pro průběh porodu přitom vykazuje v posledních čtyřech příznivé hodnoty.

B. Plemenné hodnoty pro maternální efekt
Vysvětlivky pro zkratky plemenných hodnot: matpp - průběh porodu, mat210 - hmotnost ve 210 dnech, mat365 - hmotnost v 365 dnech.
Na průběhu PH pro hmotnosti ve 210 a 365 se projevuje negativní korelace mezi přímým růstovým efektem a maternálním efektem. Tyto naše výsledky jsou potvrzovány při odhadu PH i v zahraničí. Při výběru plemeníků je tento negativní vztah třeba respektovat a to zejména u čistokrevné plemenitby.
U krav roste PH pro 210 a 365 dnů do ročníku 1995 a od ročníku následujícího, PH opět klesá. Větší tlak na zvyšování PH pro přímý růstový efekt se proto opět negativně projevuje na poklesu PH v maternálních efektech.

Hodnocení exteriéru telat, jalovic, krav a plemenných býků
K získání objektivních poznatků o exteriérových vlastnostech jednotlivých kategorií Plemeno aberdeen angusu a následně i k vyjádření jejich masné užitkovosti je využíváno metodiky „Lineární popis a hodnocení zevnějšku masných plemen skotu“, která byla zpracována pro tento účel ČSCHMS Praha. Na základě této metodiky je hodnocení zevnějšku prováděno u kategorií telat, jalovic, krav a plemenných býků, a to odborným bonitérem. Nedílnou součástí popisu zvířete je i případné popsání exteriérových vad, které jsou důležitým kritériem pro selekci a zařazení do chovu. Za základní záporné znaky a vady jsou například považována zvířata s bílou kůží na spodní straně těla od pupku ke hrudi (povoleno je od pupku k zadním nohám), na noze nebo nohách, nebo z jinou barvou kůže než je tradiční černá, případně červená. Zvířata s bílým okem, rohy nebo jejich rudimenty (nepřípustné jsou i volné rohy), přičemž za rohy se považují i chrupavčité výrůstky.
Součástí lineárního hodnocení zevnějšku je v příloze šlechtitelského programu (v tabulkové části) bodové hodnocení výšky v kříži a hmotnosti pro všechny věkové kategorie. Jaká je variabilita ukazatele tělesného rámce podle nového lineárního hodnocení na stávající populaci krav dokumentuje graf 6.

Graf 6. Variabilita tělesného rámce čistokrevných krav
Z grafu je patrné, že u mladých krav (do věku 42 měsíců) je bodové hodnocení pravidelně rozloženo. U starších krav existuje 15 až 18 % jedinců s extrémní hodnotou 9 až 10 bodů.

Obecné zásady šlechtění

1. Kontrola užitkovosti masného skotu
Kontrola užitkovosti masných plemen je základním prostředkem při šlechtění Plemeno aberdeen angusu a zajišťuje důsledné naplňování selekčního i šlechtitelského programu. Je nezbytné, aby do KU bylo zapojeno co nejvíce stád Plemeno aberdeen angusu, a to jak v čistokrevné plemenitbě, tak i v převodném křížení a tím byla získána co největší výběrová základna.

2. Zaměření selekce na užitkové vlastnosti

a) Masná užitkovost
Masná užitkovost je nejdůležitějším selekčním kritériem v systému chovu všech masných plemen skotu. Podkladem pro selekci Plemeno aberdeen angusu na masnou užitkovost budou především výsledky:
 reprodukce;
 kontroly užitkovosti masného skotu;
 vlastní růstové schopnosti, zjištěné ve standardních podmínkách odchoven plemenných býků;
 výkrmnost a jateční hodnota, dosažená ve standardních podmínkách stanic kontroly výkrmnosti skotu;
 hodnocení osvalení telat, plemenných býků, krav a jalovic na základě lineárního popisu a hodnocení zevnějšku;
 hodnocení podle systému SEUROP při porážce;
Do systému hodnocení vykrmovaných býků při porážce podle jednotlivých kritérií za protučnění a zmasilost, lze v budoucnu zařadit délku trupu a charakteristický znak plemene tzv. mramorování. Dále je ještě možné na živých zvířatech sonograficky zjišťovat plochu m.l.d. a výšku hřbetního tuku.

b) Exteriér
Hlavním selekčním kritériem při posuzování exteriéru u Plemeno aberdeen angusu jsou plemenné znaky, které jsou vymezeny plemenným standardem. Hodnocení bude probíhat u všech kategorií zvířat pomocí systému bonitací a dále i při základních výběrech plemenných býků, matek býků a krav základního stáda. Morfologické znaky a stavba těla odpovídají masnému typu skotu. Zvířata se vyznačují kompaktní tělesnou stavbou těla s odpovídajícími hloubkovými šířkovými a délkovými rozměry těla. Stavba těla je harmonická s pevnou konstitucí. Tělesný rámec je střední, s tendencí k výraznému zvětšování. Končetiny korektní dobře stavěné s tvrdou paznehtní rohovinou. Rozvoj svalstva je rovnoměrný po všech částech těla. Charakteristickým znakem je bezrohost, plášťová černá nebo červená barva (red angus). Při vlastním hodnocení je zvlášť silný důraz kladen především na parametry tělesného rámce, tělesné stavby, užitkového typu a osvalení. Zjištěné výsledky hodnocení jsou důležitým podkladem pro určení odhadu plemenné hodnoty, ale rovněž budou využívány při sestavování připařovacích plánů a ostatních příležitostech jako jsou výstavy, přehlídky a svody zvířat apod.

c) Mléčnost matek
Rozhodujícím selekčním ukazatelem bude hodnocení PH v maternálním efektu. Výše selekčních ukazatelů bude upravována podle vývoje a stavu populace. Plemenné hodnoty budou stanoveny podle potřeb, zpravidla však dvakrát ročně.

d) Plodnost
Dobrá reprodukce a plodnost je u všech masných plemen skotu rozhodujícím předpokladem ekonomiky chovu. Na jejích výsledcích vyjádřených v konečné fázi počtem živě narozených telat se podílejí stejnou měrou obě pohlaví, tedy jak plemenice, tak i plemeníci. Kromě genetických předpokladů je však reprodukce v nemalé míře ovlivněna i dalšími důležitými činiteli, jako je zdravotní stav, úroveň výživy zvířat a způsob jejich chovu. Obecně se požaduje, že pro rentabilitu chovu je třeba odchovat alespoň 94 telat na 100 březích plemenic. Z této skutečnosti však kromě jiného vyplývá, že mezidobí by se mělo pohybovat okolo 365 dní. K zajištění dostatečného počtu zvířat pro účel čistokrevné plemenitby i užitkového křížení je proto nezbytné využívat všechny dostupné způsoby reprodukce, které vyhovují systému chovu masných plemen.U plemene aberdeen angus bude nadále nejrozšířenějším způsobem plemenitba přirozená, tj. připouštění plemenných býků přímo ve stádě krav. Vzhledem k tomu, že jde o sezónní záležitost, je pro dosažení dobrých výsledků plodnosti nutné používat jednoho dvouletého plemeníka maximálně na 40 plemenic, tříletého a staršího pak nejvýše na 50 až 60 krav. V chovech určených pro produkci chovného materiálu a zejména ve stádech matek býků bude nezbytné organizovat reprodukci na bázi inseminace, či její kombinaci s přirozenou plemenitbou. V menší míře lze počítat i s využitím embryotransferu. Tato metoda může významně přispět k radikálnímu zkvalitnění a racionalizaci celého chovu, neboť umožňuje velmi výhodně rozšiřovat chov v čisté formě z několika málo čistokrevných dárkyň s vysokými plemennými hodnotami a to za pomoci příjemkyň chovaných v systému bez tržní produkce mléka.
Doporučené ukazatele reprodukce pro plemeno aberdeen angus:
 kráva má každý rok tele a očekává se průměrný odchov deseti telat od plemenice;
 březost 98 % ze 100 kusů;
 96 % živě narozených telat;
 94 % odchovaných telat;
 věk při prvním otelení 24 měsíců;
 průměrné mezidobí 365 dní;
 hodnocení obtížnosti porodů vyjádřenou procentem snadných porodů podle platné metodiky KU – min. 95 % u prvotelek, 99 % u starších krav.

Samostatnou kapitolou v této oblasti bude hodnocení schopnosti i kvality reprodukce plemenných býků působících především v přirozené plemenitbě.

Hlavním kritériem bude zejména:
 celkový zdravotní stav plemenných býků;
 dosažená březost plemenic po skončeném připouštěcím období;
 hodnocení průběhu porodů a jejich obtížnosti.

Z dalších kritérií, která jsou vhodná ke sledování v této oblasti bude doporučováno i sledování:
 podílu zabřezlých plemenit s ohledem na délku připouštěcího období a počet plemenic;
 obvod šourku býků při základních výběrech.

e) Zdraví
Posuzování zdraví je nedílnou součástí celkového hodnocení všech plemenných zvířat. Kromě pravidelné kontroly zdraví u všech plemenných býků a vybraných plemenic bude hodnocena obtížnost porodů a počet mrtvě narozených telat. Sledování frekvence zmetání a případný výskyt subletálních či letálních faktorů v populaci je prováděno Státní veterinární správou ČR v rámci KDZ. V případě zjištěného výskytu těchto genetických a zdravotních poruch bude v chovu důsledně uplatňována selekce jedinců. Důležitým ukazatelem je rovněž dlouhověkost krav, a to především ve vztahu k co nejvyššímu počtu narozených telat.

f) Růstová schopnost
Růstová schopnost zvířete je obecně ovlivněna celou řadou faktorů, z nichž mezi nejdůležitější patří:
 genetické vlohy získané od rodičů;
 mléčnost a mateřské vlastnosti matky;
 úroveň výživy po celou dobu odchovu až do dosažení dospělosti.
Základním mechanizmem k posouzení růstové schopnosti zvířete bude u plemene aberdeen angus zjišťování jeho hmotnosti ve 120, 210 a 365 dnech věku. Vlastní sledování těchto údajů bude probíhat podle obecných zásad, které jsou součástí zpravované metodiky KUMP.

g) Výpočet plemenných hodnot
Veškeré výsledky zjištěné z hodnocení zvířat v rámci KUMP a při výběrech plemenných býků budou využity jako základní podkladový materiál pro výpočet plemenných hodnot. Vlastní vypracování těchto podkladů bude provedeno pomocí matematicko-statistických metod a k výpočtu plemenných hodnot bude použito metody „animal model“. Plemenné hodnoty zvířat budou jedním z kritérií pro selekci v chovech.

3) Chov a výběr matek plemenných býků
a) Matky býků
Chov a výběr matek plemenných býků bude prováděn v chovech s čistokrevnou plemenitbou zapojených do kontroly užitkovosti stupeň A. Hlavními kritérii výběru budou především výsledky v oblasti reprodukce, vlastní masné užitkovosti dané plemennou hodnotou, exteriéru a stupeň zařazení v plemenné knize. Za matky býků (MB) budou vybírány pouze krávy zdravé, s odpovídající plodností, dobrými mateřskými vlastnostmi se známým původem. Za živě narozené tele od matky bude považováno pouze tele, které se dožije nejméně 72 hodin věku. Pro výběr matek býků je rozhodující plemenná hodnota, která musí být nad průměrem celé populace v daném ukazateli. Výběr MB podle hodnoty PH může probíhat diferencovaně, MB s vysokou hodnotou v přímém, nebo maternálním efektu. Může být využit i syntetický index s rozdílnou vahou na jednotlivé ukazatele. Tento způsob však přichází v úvahu až po zařazení výsledků lineárního hodnocení zevnějšku a výsledků reprodukce do systému kontroly dědičnosti. Příslušná kritéria selekce pro všechny rozhodující oblasti, tj. reprodukci, lineární hodnocení zevnějšku a plemennou hodnotu, stanoví asociace a to na základě průměrných výsledků populace. Zařazení plemenice do kategorie matek býků není trvalého rázu a bude se pravidelně upřesňovat podle výsledků zjišťovaných v rámci kontroly dědičnosti.
Ukazatele pro výběr matek býků:
 zápis do plemenné knihy v oddíle A;
 plemenné hodnoty;
 hodnocení exteriéru (lineární popis) ;
 vlastní užitkovost (průběh porodu, mateřské vlastnosti, reprodukce a zdravotní stav).

b) Otcové býků
Pro zařazení plemenného býka do kategorie otců býků budou i u plemene aberdeen angus volena mnohem přísnější hlediska, než pro býky určené pro plemenitbu v užitkových stádech nebo pro účel křížení. Tito býci budou používáni především pro záměrné připařování v šlechtitelských chovech, nebo na matky býků, kde hlavním úkolem bude produkce mladých zvířat se špičkovými vlastnostmi v oblasti masné užitkovosti i exteriéru daného plemene. Základními parametry jejich výběru do této skupiny budou tedy především hodnoty dosažené v oblasti reprodukce, masné užitkovosti vlastní i potomstva, výsledky hodnocení exteriéru. Konečným výsledkem pak bude určení plemenné hodnoty býka a jeho zařazení do příslušné kategorie, které bude prováděno pravidelně vždy před zahájením připouštěcího období. Jako otcové budou vybíráni pouze býci s nadprůměrnými plemennými hodnotami ve stanoveném ukazateli. Systém výběru otců podle výše PH bude obdobný jako u výběru MB.
Ukazatele pro výběr otců býků:
 zápis do plemenné knihy v oddíle A;
 plemenné hodnoty;
 hodnocení exteriéru (lineární popis);
 vlastní užitkovost (průběh porodu, reprodukční ukazatele a výsledky KDZ).

c) Odchov plemenných býků
Jedním z nejvýznamnějších úseků v oblasti šlechtění plemene aberdeen angus bude odchov plemenných býků. V podstatě je možno konstatovat, že kvalita odchovu plemenných býčků již začíná ve vlastních stádech krav s telaty, tj. bezprostředně po jejich narození. Zde se rozhodujícím způsobem podílí na kvalitě mladých býčků nejen mléčnost matky, ale i způsob odchovu.
Mladý plemenný býček musí při zahájení testu v testačním zařízení nebo při přihlášení na chovný svod plnit následující kritéria:
 zápis do plemenné knihy v oddíle A;
 je narozen ze záměrného připařování (vybraný otec býků a vybraná matka býků);
 má ověřený původ podle zákona č. 154/2000 Sb.;
 plní parametry pro minimální hmotnosti ve 120 a 210 dnech věku;
 má odpovídající plemennou hodnotu.
Minimální hranice plemenných hodnot bude každoročně upřesňována Asociací na základě dosažených výsledků kontroly dědičnosti.
- Odchov a zkoušky vlastní růstové schopnosti býků
Odchov a zkoušky vlastní užitkovosti mladých býků budou probíhat v uznaném testačním zařízení (OPB). Provoz a podmínky odchovu se řídí podle „Metodiky pro odchov a zkoušky vlastní užitkovosti býků masných plemen skotu“. Zpracování a vyhodnocování výsledku odchovu je prováděno centrálně. Základní výběry býků probíhají zpravidla na OPB.
- Odchov býků u chovatele a organizace výběru těchto býků
Výběry býků na chovných svodech se řídí pokyny, které pro každý rok vydává ČSCHMS ve spolupráci s Asociací chovatelů. Chovných svodů se účastní všichni býci, kteří jsou odchováni mimo uznané testační zařízení. Zpracování a vyhodnocování výsledku výběru na chovných svodech je prováděno centrálně.
- Kritéria pro zařazení plemenných býků do plemenitby:
 Lineární hodnocení exteriéru – je požadována minimální hodnota 4 body v každém z 10 hodnocených ukazatelů;
 Minimální index přírůstku v testu na OPB do výše -1 směrodatné odchylky od průměru vrstevníků;
 Minimální index přírůstku od narození u býků vybíraných na chovném svodu do výše -1 směrodatná odchylka od průměru ročníku.
Výše uvedená kritéria budou Asociací upřesňována na základě dosažených výsledků za uplynulé období. Výběr býků do plemenitby provádí příslušná výběrová komise jmenovaná ČSCHMS.

d) Odchov mladého skotu
Odchov mladého skotu je dalším důležitým článkem v chovu masných plemen a velmi významně ovlivňuje výslednou rentabilitu celého tohoto systému. U plemene aberdeen angus bude především zaměřen na kvalitní odchov telat a jalovic. Zvýšený důraz bude kladen hlavně na odchov jalovic, které mají rozhodující vliv na úroveň budoucích plemenic, a to nejen po stránce odpovídající masné užitkovosti, mléčnosti, ale i plodnosti a exteriéru. Vzhledem k tomu, že v převážné většině chovů aberdeena anguse se odchov jalovic bude odehrávat převážně v zimních měsících, bude velmi důležité zajistit pro toto období kvalitní úroveň výživy. Požadavkem je dosáhnout u jalovic před začátkem připouštěcího období (duben) hmotnost minimálně 350 až 360 kg. Velmi důležité pro produkci co nejkvalitnější populace mladého skotu bude proto dodržování hlavních selekčních kritérií, a to především:
 plnění ukazatelů plemenného standardu v oblasti masné užitkovosti (hmotností ve věku 120, 210 dnů a 365 dnech);
 požadavky tělesných rozměrů;
 plnění ukazatelů plemenného standardu v oblasti exteriérových vlastností;
 celkový zdravotní stav ( u samičí populace s důrazem na stav reprodukčního aparátu);
 stáří a hmotnost jalovic při prvním zapuštění.

e) Testace a kontrola dědičnosti
Kontrola dědičnosti u plemenných býků aberdeen angus bude probíhat podobně jako u ostatních masných plemen podle metodiky a postupů schválených MZe. Bude vycházet z chovatelských podmínek a možností prověřování AA plemenných býků v ČR a bude zahrnovat:
 testační připařování;
 I. etapu KD (kontrola plodnosti býka z test. připařování, dědičnosti zdraví, obtížnosti porodu a exteriéru potomstva, případně hodnocení růstu potomstva);
 II. etapu KD (kontrola výkrmnosti a jatečné hodnoty).

4) Chovný cíl plemene
 zachovat stávající tělesný rámec plemene;
 stabilizovat stávající intenzitu přírůstku;
 udržet dobrou pastevní schopnost;
 udržet současnou dobrou snadnost telení a vynikající mateřské schopnosti;
 při výběrech upřednostňovat zvířata s výborně osvalenou zádí, nadprůměrnou délkou a hloubkou těla (jatečné ukazatele), a na základě nových poznatků v kontrole dědičnosti, masné užitkovosti, preferovat zvířata s nadprůměrnou výtěžností, plochou m. l. d. a nadprůměrným mramorováním;
 zlepšení managementu v řízení reprodukce a odchovu telat (výrazné snížení ztrátovosti telat).

Karel Šeba, ČSCHMS