Šlechtitelský program plemene charolais

Plemeno charolais vzniklo na přelomu 18. a 19. století z původního žlutého skotu chovaného v té době ve Francií. Některé literární prameny hovoří o blízké příbuznosti se simentálským skotem. První zmínky o plemeni pocházejí z roku 1773. Hlavní oblastí chovu byla střední Francie v oblasti mezi řekami Seinou, Loirou, Rhônou a Alier.

V podmínkách dobré výživy a příznivého klimatu byl prováděn pozitivní výběr jedinců, kteří vynikali raností a především extrémně vyjádřeným masným užitkovým typem. Pro zlepšení ranosti a jemnosti masa byl v některých oblastech použit údajně i shorthorn. Plemenná kniha byla založena v roce 1864. V polovině 20. století byla u tohoto skotu již dosahována vynikající masná užitkovost, u dospělých býků je z této doby uváděna hmotnost 1100 až 1200 kg, u krav 600 až 800 kg, při kohoutkové výšce 137 cm. U mladých vykrmených býků je podle zdrojů z této doby uváděna ve věku 14 až 15 měsíců hmotnost 500 až 550 kg s jatečnou výtěžností 58 až 63 %. V současné době je charolais nejrozšířenějším francouzským masným plemenem. Toto plemeno nachází díky příznivé růstové schopnosti a jatečné kvalitě vykrmovaných zvířat využití nejen v čistokrevné plemenitbě, ale především v užitkovém křížení s ostatními plemeny skotu. Jatečná zvířata vynikají velmi dobrou výkrmností, vysokým přírůstkem do vyšší porážkové hmotnosti a především nízkým podílem tuku. Charakteristická je pastevní schopnost s příznivou spotřebou objemných krmiv.
Krávy vynikají dobrou mléčností a intenzivním růstem telat, především do věku 210 dnů. Významnou vlastností je plodnost, dlouhověkost a dobré zdraví, bez geneticky podmíněných poruch. Díky vysoké plodnosti a růstovým schopnostem potomstva produkuje plemeno charolais nejvyšší živou hmotnost telat na krávu a rok. S tím souvisí i výskyt vyššího procenta obtížných porodů. Tato negativní vlastnost zejména v minulosti významně snižovala zájem chovatelů o toto plemeno. Snížení podílu obtížných porodů v populaci se stalo v osmdesátých a devadesátých letech jedním z hlavních selekčních kritérií. I v současné době je tento produkční ukazatel důležitým selekčním kritériem.

Současný stav v zemi původu a ve světě
V zemi původu je chováno asi 2 000 000 krav plemene charolais a z tohoto počtu je 230 000 krav zapojeno do kontroly užitkovosti. Každoročně je ze 710 mladých testovaných býků zařazeno 25 býků do inseminace. U plemenných býků je požadována hmotnost 1200 až 1500 kg. Pro dospělé krávy je stanovena hmotnost 850 až 1100 kg a kohoutková výška 145 až 155 cm. Ve Francii převažují ze 44 % chovy o velikosti do 30 kusů. Celkem 74 % krav se telí v období od listopadu do března, první telení krav je směřováno na věk 36 měsíců ( jen 12 % krav se telí do věku 32 měsíců). Podíl komplikovaných porodů se v posledních letech stabilizoval na asi 8 %. V chovu je požadováno 92 % odstavených telat na sto krav základního stáda. Zhruba 14 % krav dosahuje mezidobí delší než 430 dní. Charolais je vzhledem ke stavům zvířat nejpočetnějším masným plemenem ve Francii. Vynikající vlastnosti plemene jsou hlavní příčinou jeho značnému rozšíření i ve světě. V současné době je toto plemeno chováno v 70 zemích na všech kontinentech. V roce 1930 bylo importováno 10 jalovic do Mexika a v červnu 1936 do USA. Tím byl založen chov charolais na americkém kontinentě. V roce 1957 byla v USA založena AICA (Národní asociace chovatelů charolais). Postupně byl v Severní Americe založen chov charolais poněkud jiného typu, než je chován ve Francii. Zvýšila se ještě více ranost (krávy se telí poprvé v 24 měsících), to umožňuje především větší růstovou schopností od odstavu do 18 měsíců věku. Charakteristická je i bezrohost plemene. Na druhé straně vykazuje tento typ charolais oproti původnímu francouzskému poněkud horší osvalení.

Vývoj stavů a výsledky užitkovosti v ČR
První importy se uskutečnily již v roce 1990 z Maďarska. V dalších letech se na importech podílela v rozhodující míře země původu – Francie. V ojedinělých případech byla některá stáda budována na importu jalovic z Běloruska, Dánska a SRN. V roce 1992 byl na základě importu z Kanady založen i první chov bezrohého charolais. V prvních letech se na rozšiřování chovu významně podílelo i uplatnění embryotransferu. Kvalitu chovu ovlivňuje používání špičkových býků, kteří jsou prověření v kontrole dědičnosti ve Francii. Spolupráce s chovatelskými svazy a
šlechtitelskými podniky z Francie jsou po celé období chovu velice intenzivní. Za deset let chovu charolais v ČR se výrazně zvýšil počet chovaných čistokrevných zvířat (A až C), ale stejně dynamicky se rozvíjí počet kříženek a krav původně dojených plemen, které jsou do křížení zapojeny. Jestliže ještě v roce 1995 připadalo v průměru na chov 12,5 krávy, v roce 2001 to bylo již 50,8 kusů na chov.
Od roku 1997 dochází v čistokrevném chovu postupně ke zvyšování podílu ztrát telat při porodu a nebo do 48 hodin po porodu. Ke zhoršování tohoto ukazatele dochází i přes pokles podílu komplikovaných porodů.
Zejména v posledních třech letech jsou dosahované výsledky KUMP u čistokrevných zvířat naprosto srovnatelné s výsledky kontroly užitkovosti země původu.
Podíl komplikovaných porodů (3 a 4) je vykazován v našich podmínkách výrazně nižší než ve Francii. I přesto jsou ztráty při porodu vysoké a neumožňují odstav telat na úrovni alespoň 90 % na sto krav základního stáda. Přitom 70 % úhynů při porodu připadá na býky. Zlepšení tohoto ukazatele bude v našich podmínkách základním předpokladem rentability chovu plemene charolais.
Plemeno charolais je spolu se simentálem nejvýkonnějším masným plemenem u nás. I přes meziroční kolísání přírůstků v testu, dochází především ke každoročnímu zvyšování přírůstků od narození. Dosahované hmotnosti býků vybraných do plemenitby ve věku 120, 210 a 365 dní v porovnání s průměrem populace, dokládá uspokojivý selekční tlak, který je realizován u mladých býků při jejich zařazování do testu.

Kontrola dědičnosti a výsledky plemenných hodnot
Na základě výsledků KUMP, v rámci které jsou hodnoceny hmotnosti při narození, ve 120, 210, 365 dnech a průběh porodů, je u všech zvířat od roku 2000 odhadována plemenná hodnota (PH). PH je stanovena pro plemenné býky, krávy a telata. Vývoj plemenných hodnot podle ročníku narození je uveden pro plemenné býky a plemenice v grafech 1 až 4. Plemenné hodnoty jsou stanoveny pro přímý růstový efekt a maternální efekt a jsou vypočteny na společné bázi pro čistokrevná zvířata a křížence. U plemenných býků jsou v grafu uvedeny PH pro otce býků (OB) a ostatní býky, kteří v ČR působí v plemenitbě. U krav jsou hodnoty opět členěny na vybrané matky býků (MB) a ostatní žijící plemenice ve stavu k 31. 12. 2001. Hodnoty, které jsou uváděny v grafech, představují proto odchylku od průměru celé hodnocené populace. V grafech jsou hodnoty pro průběh porodu (pp)jako odchylka v bodech a pro hmotnosti ve 210 a 365 dnech věku (210, respektive 365) jako odchylka v kg. Otcové býků a matky býků jsou pro připouštěcí období 2002 vybrány již na základě vlastních plemenných hodnot. Vybraní OB výrazně převyšují ostatní býky v PH pro hmotnost ve 210 a 365. U průběhu porodu jsou jejich hodnoty v průměru jen mírně vyšší. Při hodnocení průběhu porodu je žádoucí udržení stávající úrovně (viz tabulka 4).
Stejně jako u plemenných býků dokumentuje graf 2 vývoj plemenných hodnot v přímém růstovém efektu u krav a jalovic. Vybrané matky býků (ročník narození 2000 zahrnuje i jalovice), opět výrazně převyšují průměr populace.
Zhruba sedmdesát procent mladých býků, kteří jsou vybíraní každoročně do přirozené plemenitby, končí v užitkovém křížení. Z tohoto důvodu se vysoký tlak na vlastní růstovou schopnost projevuje především u přímého růstového efektu. V čistokrevných chovech bude proto důležité hodnocení používaných plemenných býků i z pohledu maternálních efektů, protože tyto efekty ovlivňují zejména mléčnost matek. Vzhledem k tomu, že je v současné době velice obtížný výběr býka na vysoké přímé efekty a současně i vysoké maternální efekty, budou se oba užitkové typy v budoucnu diferencovat. Ostatně obdobně tomu je i v zemi původu.
Určitá negativní korelace mezi přímým a maternálním efektem je patrná v grafu 4, pokud porovnáme průběh PH s grafem 2 zjistíme, že u ostatních krav dochází k postupnému nárůstu PH v přímém efektu (podle ročníku narození). Na druhé straně v maternálním efektu zaznamenáváme pokles.

Hodnocení zevnějšku

Hodnocení zevnějšku je prováděno podle Metodiky popisu a hodnocení zevnějšku masných plemen skotu. Součástí lineárního hodnocení zevnějšku je v příloze šlechtitelského programu (v tabulkové části) bodové hodnocení výšky v kříži a hmotnosti pro všechny věkové kategorie. Jaká je variabilita tělesného rámce podle nového lineárního hodnocení u stávající populace krav, dokumentuje graf 5. Mladší krávy (krávy po I. a II. otelení) mají mírně lepší hodnocení než starší krávy.

Podle metodiky jsou hodnoceny tyto kategorie:

telata - pro potřeby kontroly dědičnosti
jalovice - při ročním vážení, současně je zjišťována výška v kříži
krávy - po prvním a po třetím otelení
plemenní býci - poprvé při základním výběru
- v dospělosti (3 až 5 let věku)

Hodnocení masné užitkovosti

Produkční ukazatele
U krav
a) počet narozených telat – v chovu je reálné dosažení 95 % živě narozených telat z počtu březích krav;
b) snadnost telení - 92 až 94 % snadných porodů;
c) věk při I. otelení - plemeno charolais patří mezi plemena, u kterých je cílem šlechtění dosažení věku při prvním otelení 36 měsíců (věk by neměl být vyšší než 40 měsíců). Americký typ charolais má věk při prvním otelení o 12 měsíců nizší;
d) průměrné mezidobí - s ohledem na dosahovanou natalitu je cílem dosažení průměrného mezidobí 350 až 450 dnů. Při hodnocení tohoto ukazatele je třeba zohlednit využití embryotransferu.

U plemenných býků
a) býci v inseminaci - hodnocení podle indexu plodnosti (minimálně 90 %) na základě podkladů centrální evidence;
b) býci v přirozené plemenitbě - počet plemenic v závislosti na délce připouštěcího období na základě podkladů KUMP, případně centrální evidence. Hodnocení podle indexu zabřezávání v rámci plemene (minimálně 90 %);
c) hodnocení průběhu porodu - na základě výsledků plemenných hodnot.

Růstová schopnost

a) hodnocení růstové schopnosti - systém zjišťování hmotností vychází z metodiky KUMP a výsledky jsou využívány pro stanovení plemenných hodnot (pro hmotnost při narození, ve120, 210 a 365 dnech věku) zvířat;
b) výkrmová schopnost a jateční výsledky - pro hodnocení tohoto ukazatele je třeba využívat v budoucnu výsledky porážek a klasifikace zvířat pomocí SEUROP a jejich evidence v rámci CE. Cílem je zatřídění do tříd minimálně ve třídě U podle stupnice SEUROP;
c) hodnocení zevnějšku - podle metodiky kontroly dědičnosti;
d) býků využívaní v inseminaci - doporučuje se prověření potomstva na stanicích KVS.

Matky býků

Jako matky býků mohou být vybírány krávy a jalovice, které svou typologickou vyrovnaností a vysokou vlastní užitkovostí patří mezi nejlepší v plemeni charolais a jsou využívány především k produkci plemenných býků, přenosům ET atd. Matky jsou vybírány pověřenými členy výběrové komise ČSCHMS Praha v chovech s čistokrevnou plemenitbou zapojených do KUMP A.

Vybrané matky býků musí splňovat:

 zápis do plemenné knihy v oddíle A
 plemenné hodnoty
 hodnocení exteriéru (lineární popis)
 vlastní užitkovost (průběh porodu, mateřské vlastnosti, reprodukce a zdraví)

Zapouštění matek býků probíhá cíleně s využitím špičkových býků (vybraných otců býků) z inseminace a přirozené plemenitby. Příslušná kritéria selekce pro všechny rozhodující oblasti, tj. reprodukci, lineární hodnocení zevnějšku a plemennou hodnotu, stanoví Klub chovatelů plemene CH a to na základě průměrných výsledků populace. Zařazení plemenice do kategorie matek býků není trvalého rázu a bude se pravidelně upřesňovat podle výsledků zjišťovaných v rámci kontroly dědičnosti. Podmínky pro výběr matek býků zapojených do specializovaného programu křížení, zaměřeného na produkci jatečných telat, budou stanoveny dodatečně na základě požadavku trhu.

Otcové býků
Otcové býků představují nejvyšší kategorii v rámci plemene. Výběr otců býků se provádí s souladu s cíli šlechtění plemene charolais. Při tomto výběru je zřejmé, že menší část produkce synů bude využita v čistokrevné plemenitbě a podstatně větší část v užitkovém křížení s ostatními plemeny.

Výběr otců je zajišťován z:

1) býků, jejichž inseminační dávky jsou importovány (případně importovaná embrya) s deklarovanou PH,
2) býků z přirozené plemenitby.

Podmínky
a) import inseminační dávek býků ze země původu
- podle výsledku KD v zemi původu,
- po výpočtu plemenných hodnoty na domácí populaci,
b) býci z domácí populace
- plemenné hodnoty,
- lineární hodnocení zevnějšku,
- KDZ (výsledky kontroly dědičnosti zdraví).

Příslušná kritéria selekce pro všechny rozhodující oblasti, tj. lineární hodnocení zevnějšku a plemennou hodnotu, stanoví Klub chovatelů plemene CH, a to na základě průměrných výsledků populace. Za výběr a vyhlášení otců býků zodpovídá Klub chovatelů plemene CH. Podmínky pro výběr otců býků zapojených do specializovaného programu křížení, zaměřeného na produkci jatečných telat, budou stanoveny dodatečně na základě požadavku trhu.

Odchov plemenných býčků

Odchov plemenných býčků bude prováděn:
1) na uznaném testačním zařízení (OPB),
2) u chovatele.

a) Odchov na uznaném testačním zařízení
Cílem odchovu plemenných býčků narozených ze záměrného připařování je testace jejich vlastní užitkovosti za standardních podmínek. Provoz a podmínky odchovu se řídí podle Metodiky pro odchov a zkoušky vlastní užitkovosti býků masných plemen skotu. Výsledky zkoušek vlastní užitkovosti jsou podkladem pro selekci. Zpracování a vyhodnocování výsledku odchovu je prováděno centrálně. Základní výběry býků probíhají zpravidla na OPB.

b) Odchov u chovatele
Chovatel má možnost odchovat býčka mimo testační zařízení. Při tomto systému není sledován přírůstek v období testu, ale pouze přírůstek od narození. Takto odchovaní býčci jsou k základnímu výběru předvedeni na chovném svodu. Pro přihlášení býčka na svod platí obecné podmínky jako pro výběr do testačního zařízení (OPB). Zpracování a vyhodnocování výsledku odchovu je prováděno centrálně. Výběry býků na chovných svodech se řídí pokyny, které pro každý rok vydává ČSCHMS ve spolupráci s Klubem chovatelů plemene CH. Chovných svodů se účastní všichni býci, kteří jsou odchováni mimo uznané testační zařízení.

Obecné podmínky pro zařazení býčka do odchovu:
a) pochází od vybraných rodičů,
b) plemenné hodnoty - minimální hranice jsou vyhlášeny Klubem chovatelů CH,
c) z chovů zapojených do KUMP stupně A,
d) splňující hmotnostní požadavky standardů plemene tj. hmotnost ve 120 dnech
a ve 210 dnech – minimální hranice jsou vyhlášeny Klubem chovatelů CH,
e) mají ověřen původ krevním testem nebo testem DNA.

Kritéria pro zařazení plemenných býků do plemenitby:

 Lineární hodnocení exteriéru – je požadována minimální hodnota 4 body v každém z 10 hodnocených ukazatelů.
 Minimální index přírůstku v testu na OPB do výše -1 směrodatné odchylky od průměru vrstevníků.
 Minimální index přírůstku od narození u býků vybíraných na chovném svodu do výše -1 směrodatné odchylky od průměru ročníku.

Výše uvedená kritéria budou Klubem chovatelů CH upřesňována na základě dosažených výsledků za uplynulé období. Výběr býků do plemenitby provádí příslušná výběrová komise jmenovaná ČSCHMS.

Karel Šeba, ČSCHMS Praha