Šlechtitelský program plemene piemontese

Piemontské plemeno je typickým představitelem masného skotu středního rámce s výrazným osvalením a jemnou kostrou. Toto plemeno má svůj původ v severozápadní části Itálie v podhůří Savojských Alp.

Původně bylo chováno v trojstranné užitkovosti, ale již od 20. let minulého století začíná probíhat selekce a šlechtění na masnou užitkovost. Tento proces je intenzivní zejména v posledních 40 letech, kdy byla ustavena Národní asociace chovatelů piemontského skotu (ANABORAPI), která vede plemennou knihu a je garantem plemenářské práce pro toto plemeno v zemi původu.
V současné době je v Plemenné knize ANABORAPI evidováno asi 104 000 zvířat, z čehož je asi 54 000 plemenic. Celkový počet plemenic tohoto plemene je odhadován na asi 200 000. Vývoj počtu zapojených zvířat má vzestupnou tendenci a od roku 1988 do roku 1998 se zvýšil počet zapojených plemenic o 87 %. Zvířata zapsaná v plemenné knize jsou chována u 2000 chovatelů a průměrná velikost stáda je asi 23 plemenic (za posledních 10 let zvýšení o 37 %). Šlechtitelský program je centrálně řízen, od 5 % nejlepších matek je měsíčně vykoupeno ve věku 1,5 měsíce 18 býčků do genetické stanice, kde jsou po přípravném období podrobeni testu vlastní užitkovosti. Přibližně 13 % zvířat postupuje na základě vlastní užitkovosti do testů kontroly dědičnosti a ročně se z toho asi polovina klasifikuje pro použití do inseminace. Po inseminaci je březích 62 % plemenic a i toto číslo má rostoucí tendenci (proti 45 % v roce 1988).

Historie a současný stav chovu v ČR
Chov plemene byl v ČR založen v roce 1993. Stáda byla v převážné míře založena importem jalovic z Itálie a částečně také z Nizozemska a Německa (reimport z Itálie), Dánska. Chov se ale začal intenzivněji rozvíjet až v posledních přibližně třech letech, neboť v minulém období se u většiny zvířat prováděly výplachy pro získání embryí. U nás je chováno asi 400 plemenic starších jednoho roku.

Výsledky kontroly dědičnosti masné užitkovosti
Na základě výsledků KUMP, při které jsou hodnoceny hmotnosti při narození, ve 120, 210, 365 dnech a průběh porodů, jsou u všech zvířat od roku 2000 prováděny v šestiměsíčních cyklech odhady plemenné hodnoty pro plemenné býky, krávy a telata. Vývoj plemenných hodnot podle ročníku zpracování je uveden v grafech. Poslední zpracování plemenných hodnot bylo provedeno v březnu 2002. Plemenné hodnoty jsou stanoveny pro přímý růstový efekt a maternální efekt a jsou vypočteny na společné bázi pro čistokrevná zvířata a křížence. U plemenných býků jsou v grafu uvedeny PH pro býky, kteří byli vybráni do plemenitby a nově vybrané otce býků (OB). U krav jsou porovnány čistokrevné krávy (podíl PI 88 až 100 %) a nově vybrané matky býků. Hodnoty, které jsou uváděny v grafech, představují proto odchylku od průměru celé hodnocené populace.

Plemenné hodnoty pro přímý efekt
Se zvyšováním plemenné hodnoty pro hmotnost ve 210 a 365 dnech roste i plemenná hodnota pro průběh porodu. V tomto případě je tento vývoj spíše negativní a může v budoucnu nevhodným způsobem ovlivnit telení u plemene.
Vývoj plemenných hodnot je u krav podobný jako u plemenných býků. Výjimku tvoří průběh porodu. U tohoto ukazatele nedochází k růstu.

Plemenné hodnoty pro maternální efekt
Vývoj plemenných hodnot pro průběh porodu je negativní zejména u mladších býků. Záporná korelace mezi plemennou hodnotou pro přímý efekt a maternální efekt se projevuje i na vývoji plemenných hodnot pro hmotnost ve 210 a 365 dnech.
Výrazné zvyšování plemenných hodnot v přímém efektu se negativně projevuje na průběhu maternálních efektů. V příštím období je proto důležité zaměřit selekci na výběr zvířat s vysokou plemennou hodnotou pro maternální efekty. Toto opatření bude důležité zejména pro produkci plemeníků určených pro čistokrevnou plemenitbu.

Hodnocení zvířat
Pro dosažení chovného cíle je nutno získávat údaje o stávající úrovni populace, vyhodnocovat je a selektovat zvířata vhodná pro další chov. Pro účely selekce je nutno stanovit kritéria, podle kterých jsou zvířata hodnocena a zařazována dále do chovu. Jde o tři základní skupiny ukazatelů:

 hodnocení zevnějšku zvířat
1. hodnocení telat ve 210 dnech,
2. hodnocení plemenic v jednom roce, v 30 měsících a v dospělosti,
3. hodnocení býků v jednom roce (při základním výběru do plemenitby) a v dospělosti.

 hodnocení masné užitkovosti
1. hodnocení plodnosti:
a. věk jalovic při prvním otelení
b. mezidobí
c. snadnost telení plemenic
d. d. plodnost býků vyjádřená % zabřezávání po inseminace a počtem zabřezlých plemenic v přirozené plemenitbě (s ohledem na počet plemenic a délku připouštěcího období)
e. snadnost telení potomstva u býků.
2. hodnocení růstové schopnosti potomstva:
a. ve 120, 210, 365 dnech - vliv otce
b. ve 120, 210, 365 dnech - vliv matky
3. hodnocení masné užitkovosti potomstva:
a. lineárním hodnocením živého potomstva
b. vyhodnocením jatečných ukazatelů na poražených zvířatech

 formou polního testu - vyhodnocení maxima potomstva podle dat z porážek
 formou staničního testu - podle metodiky SKVS
 hodnocení vhodnosti k dalšímu chovu (mateřské vlastnosti)
1. lineární hodnocení dcer v roce a 30 měsících,
2. hodnocení snadnosti telení dcer, včetně věku při prvním telení,
3. hodnocení mléčnosti dcer (PH ve 120 dnech v maternálním efektu),

Po získání dostatečného množství údajů z domácí populace budou z jednotlivých skupin dat zpracovány plemenné hodnoty. Ty umožní v budoucnu srovnání zvířat pomocí syntetických indexů.

Hodnocení zevnějšku zvířat
Zevnějšek zvířat se hodnotí jednak formou exaktních údajů (míry a hmotnosti), jednak formou popisu exteriéru a formou registrace nežádoucích vad a vlastností. Cílem je zhodnotit vhodnost zvířete ke konkrétní produkci na základě utváření jeho vývinu a exteriéru a je prováděn podle metodiky hodnocení. Hodnocení je prováděno podle Metodiky lineárního hodnocení masného skotu.
Limitní znaky pro plemenná zvířata z hlediska měr a hmotností podle věku jsou uvedena ve standardu. Zde je rovněž výčet nežádoucích a vylučujících vlastností. Pokud zvíře obdrží za kterýkoli jednotlivý znak méně než 3 body u plemenic a méně než 4 body u plemenného býka a nebo je celkový součet bodů nižší než 30 u plemenic nebo 40 u plemeníků, není zvíře určeno k dalšímu chovu a nebude zapsáno do plemenné knihy. V případě plemenic je takové zvíře zapsáno do přípravného oddílu D. Celkový počet bodů, případně slovní hodnocení, je stručným vyjádřením hodnocení zevnějšku zvířete.
Telata se hodnotí pouze slovně, jiné kategorie bodovým hodnocením s možným slovním hodnocením:
 80 - 100 bodů = výborný
 70 - 79 bodů = velmi dobrý
 60 - 69 bodů = dobrý
 40 - 59 bodů = dostatečný
 pod 40 bodů = nedostatečný.

Hodnocení masné užitkovosti
Cílem hodnocení masné užitkovosti je získat údaje o schopnosti zvířete a zejména jeho potomků produkovat maso. Hodnocení je syntézou plodnosti, kvantitativních (přírůstky) a kvalitativních (utváření) vlastností zvířete a jeho potomstva. Výsledky masné užitkovosti zvířat získané na všech možných stupních (KU, KD, data z CE, polní testy, SKVS) jsou zpracovány matematicko-statistickými modely (například metodou Animal-model), které odhadnou genetický vliv jedince na konkrétní ukazatel. Z indexů pro jednotlivé znaky bude stanoven komplexní index masné užitkovosti. Jeho konstrukce bude stanovena dodatečně.

Hodnocení vhodnosti k dalšímu chovu (mateřské vlastnosti)
Cílem hodnocení mateřských vlastností je stanovit, nakolik je konkrétní zvíře vhodné jako rodič další generace matek. Hodnotí se pouze samičí potomstvo. Výsledky mateřských vlastností získané na všech možných stupních (KU, KD, data z CE) jsou zpracovány matematicko-statistickými modely (například metodou Animal-model), které odhadnou genetický vliv jedince na konkrétní ukazatel. Z indexů pro jednotlivé znaky bude stanoven komplexní index mateřských vlastností. Jeho konstrukce bude stanovena dodatečně.

Stanovení kritérií pro výběr otců a matek býků
Vzhledem k tomu, že plemenní býci jsou v současném systému chovu výraznými nositeli genetického pokroku, je na výběr rodičů kladen vyšší důraz. Zvýšený důraz je kladen také na zvířata určená pro působení v inseminaci.

Matky býků

Jako matky býků mohou být vybírány krávy nebo jalovice, které svou typologickou vyrovnaností a vysokou vlastní užitkovostí patří mezi nejlepší v plemeni piemontese a jsou využívány především k produkci plemenných býků, přenosům ET atd. Matky jsou vybírány pověřenými členy výběrové komise ČSCHMS v chovech s čistokrevnou plemenitbou zapojených do KUMP stupně A.

Obecné podmínky pro výběr matky býků :

 zápis v oddíle A plemenné knihy
 dobrý zdravotní stav
 dobrá plodnost, charakterizovaná průměrnou délkou mezidobí

Vybrané matky býků musí splňovat :

 stanovené plemenné hodnoty
 hodnocení exteriéru (lineární popis)
 vlastní užitkovost (průběh porodu, mateřské vlastnosti, reprodukce a zdraví)

Zapouštění matek býků probíhá cíleně s využitím špičkových býků (vybraných otců býků) z inseminace a přirozené plemenitby. Příslušná kritéria selekce pro všechny rozhodující oblasti, tj. reprodukci, lineární hodnocení zevnějšku a plemennou hodnotu, stanoví Klub chovatelů plemene PI a to na základě průměrných výsledků populace. Zařazení plemenice do kategorie matek býků není trvalého rázu a bude se pravidelně upřesňovat podle výsledků zjišťovaných v rámci kontroly dědičnosti.
Otcové býků
Otcové býků představují nejvyšší kategorií v rámci plemene. Výběr otců býků se provádí s souladu s cíli šlechtění plemene piemontese. Při tomto výběru je zřejmé, že menší část produkce synů bude využita v čistokrevné plemenitbě a podstatně větší část v užitkovém křížení s ostatními plemeny.

Výběr otců je zajišťován z:

1) býků inseminačních, případně dovezené ET s deklarovanou PH
2) býků z přirozené plemenitby
Podmínky pro výběr
1) import inseminační dávek býků ze země původu
 podle výsledku KD v zemi původu
 po výpočtu plemenných hodnoty na domácí populaci

2) býci z domácí populace
 plemenné hodnoty
 lineární hodnocení zevnějšku
 KDZ (výsledky kontroly dědičnosti zdraví)

Příslušná kritéria selekce pro všechny rozhodující oblasti, tj. lineární hodnocení zevnějšku a plemennou hodnotu, stanoví Klub chovatelů plemene PI a to na základě průměrných výsledků populace. Za výběr a vyhlášení otců býků zodpovídá Klub chovatelů plemene PI. Seznam bude každoročně podle výsledků plemenných hodnot aktualizován.

Odchov plemenných býků

1) Na uznaném testačním zařízení
Provoz a podmínky odchovu se řídí podle Metodiky pro odchov a zkoušky vlastní užitkovosti býků masných plemen skotu. Zpracování a vyhodnocování výsledku odchovu je prováděno centrálně. Výsledky zkoušek vlastní užitkovosti jsou podkladem pro selekci a podmínkou výběru býků pro inseminaci a přirozenou plemenitbu. Základní výběry býků probíhají zpravidla na OPB.

2) Odchov býčka u chovatele
Chovatel má možnost odchovat býčka mimo testační zařízení. Při tomto systému není sledován přírůstek v období testu, ale pouze přírůstek od narození. Takto odchovaní býčci jsou k základnímu výběru předvedeni na chovném svodu. Pro přihlášení býčka na svod platí obecné podmínky jako pro výběr do testačního zařízení (OPB). Výběry býků na chovných svodech se řídí pokyny, které pro každý rok vydává ČSCHMS ve spolupráci s Klubem chovatelů plemene PI. Chovných svodů se účastní všichni býci, kteří jsou odchováni mimo uznané testační zařízení. Zpracování a vyhodnocování výsledku výběru na chovných svodech je prováděno centrálně.

Obecné podmínky pro výběr býčka do odchovu :

 pochází od vybraných rodičů
 plemenné hodnoty - minimální hranice jsou vyhlášeny Klubem chovatelů PI
 z chovů zapojených do KUMP stupně A
 splňující hmotnostní požadavky standardů plemene tj. hmotnost ve 120 dnech a ve 210 dnech – minimální hranice jsou vyhlášeny Klubem chovatelů PI
 mají ověřen původ krevním testem nebo testem DNA

Kritéria pro zařazení plemenných býků do plemenitby:
 lineární hodnocení exteriéru – je požadována minimální hodnota 4 body v každém z 10 hodnocených ukazatelů,
 minimální index přírůstku v testu na OPB do výše -1 směrodatné odchylky od průměru vrstevníků,
 minimální index přírůstku od narození u býků vybíraných na chovném svodu do výše - 1 směrodatné odchylky od průměru ročníku.

Výše uvedená kritéria budou Klubem chovatelů PI upřesňována na základě dosažených výsledků za uplynulé období. Výběr býků do plemenitby provádí příslušná výběrová komise jmenovaná ČSCHMS.

Plemenný standard piemontského skotu

Tento standard je souhrnem požadavků na plemenná zvířata piemontského skotu v současné etapě realizace chovného cíle. Stanovuje požadavky na užitkové vlastnosti, morfologické znaky a na růstové schopnosti. Vzhledem k velikosti populace v ČR vychází ze standardu země původu a navazuje na něj.

 Zbarvení je u býků od světle plavého až po šedé s možným zdůrazněním černého zbarvení na hlavě kolem očí, na krku, plecích, zádi a na končetinách. Krávy jsou od bílých až po světle plavé, telata se rodí sytě plavá až nahnědlá.
 Sliznice je narůžovělá beze skvrn, u jazyka s šedým až namodralým nádechem.
 Hlava je u býků výrazná, krátká a mohutná. U krav jemná, dlouhá a úzká. Čelo je rovné, uši střední, mulec je tmavě pigmentován, široký s výraznými nozdrami.
 Rohy jsou krátké, rovné, směřující do stran, do 20 měsíců tmavé u starších zvířat na bázi nažloutlé s černou špičkou.
 Oči jsou velké s výraznou černou duhovkou.
 Krk je relativně dlouhý, u samců výrazně osvalený, se středně velkým lalokem.
 Hruď je hluboká a široká s dobře osvalenou plecí a pevně vázanou lopatkou.
 Hřbet je dlouhý a rovný, pevně vázaný s hrudí, bedra jsou široká a prostorná. Spodní linie břicha je rovnoběžná se hřbetem.
 Záď je široká s výraznou hlubokou a širokou kýtou u býků a širokou pánví u krav.
 Ocas je rovně nasazen, dlouhý, rovný s černě zbarvenými žíněmi na konci.
 Končetiny jsou suché a jemné, se středně dlouhou holení a korektním postojem. U hrudních končetin je přípustný mírně rozevřený postoj. Paznehty bez defektů, černě pigmentované.
 Kůže je jemná a elastická.

Zaznamenávané vady – jsou u zvířete značeny. V případě, že je vada extrémně vyjádřená z pohledu průměru populace, může se zařadit jako vada vylučující u konkrétního zvířete.
 velmi těžká hlava
 silně vyjádřený „kapří“ hřbet
 silně zdvižená záď
 silný, x-ovitý postoj předních končetin
 velmi krátké struky u krav
 velmi dlouhá, měkká spěnka („medvědí postoj“)
 velmi úzký, ostrý kohoutek, velmi úzká bedra, slabě osvalená záď (boční i zadní pohled)
 hrubá a těžká kostra
 tlustá, hrubá neelastická kůže

Vylučujícími znaky pro zápis do PK jsou z hlediska exteriéru zejména:
 atypické zbarvení kůže
 úplná depigmentace viditelných sliznic
 kryptorchismus a monorchismus
 macroglossia, artogryfosis, brachignatismus, prognatismus,

Jako nežádoucí jsou identifikovány následující vady, které sice nevylučují zvíře z chovu, ale snižují jeho chovnou hodnotu:
 extrémně dlouhá nebo úzká hlava = max. 69 bodů (hodnocení dobré)
 extrémně úzká, krátká nebo sražená pánev = max. 59 bodů (hodnocení dostatečné)
 silný sudovitý nebo x-ovitý postoj = max. 69 bodů (hodnocení dobré)
 velmi nepravidelné nebo geneticky atrofované struky = max.69 bodů (hodnocení dobré)

Růstová schopnost je dána splněním hmotnostních a rozměrových kritérií ve stanoveném věku. Zvířata nedosahující minimálních hodnot není možno zapsat do PK jako zvířata plemenná.

Chovný cíl piemontského skotu
Chovný cíl je vyjádřením žádoucího vývoje uvnitř plemene, ke kterému by měla směřovat realizace šlechtitelského a selekčního programu. Požadován je výrazně masný typ skotu (středního až většího tělesného rámce, dosahující jatečné zralosti u býků ve věku 15 až 18 měsíců a hmotnosti 600 až 750 kg a u jalovic ve věku 14 až 15 měsíců a hmotnosti 450 až 500 kg), s výbornou jatečnou výtěžností (u býků v průměru nad 65 % a u jalovic nad 60 %), vysokým podílem hodnotných jatečných partií a nízkým protučněním. Pro mateřskou populaci je požadována výborná plodnost (první telení ve věku 25 až 30 měsíců a hmotnosti asi 530 kg, průměrné mezidobí 12 měsíců) a snadnost telení (95 a více % snadných porodů s klasifikační známkou 1 a 2). Preferovány jsou plemenice dlouhověké s vysokou mléčností a dobrými mateřskými vlastnostmi. Zvířata se vyznačují pevnou, ale jemnou konstitucí, pevným zdravím a dobrou schopností adaptovat se jak na extenzivní podmínky výživy, tak na intenzivní dokrm. Plemenná zvířata nesmějí být zjevnými ani skrytými nositeli dědičných poruch zdraví. Požadována jsou zvířata chodivá, s dobrou pastevní schopností. V rámci čistokrevné populace je žádoucí na základě KD potomstva vyhodnocovat zvířata s ohledem na vhodnost pro použití pro produkci masa a pro zakládání chovných linií. Při hodnocení zvířat je vyšší důraz kladen na kvalitu přírůstku tj. na vyjádření masného typu.
Karel Šeba, ČSCHMS Praha