Přejímání Směrnice Rady 96/61ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) do české legislativy - příprava návrhu zákona o integrované prevenci a omezování znečištění a integrovaném registru znečišťování.
Cílem této směrnice je zvýšení kvality životního prostředí uplatněním:
- principu prevence,
- principu integrace (integrovaném povolování),
- principu substituce škodlivých látek,
- principu snižování rizika u zdroje,
- principu nejlepších dostupných technik
Prosazování směrnice o IPPC a uplatňování principu nejlepších dostupných technik přinese zásadní změnu v průmyslovém rozvoji a restrukturalizaci průmyslu.
Vzhledem k širokému rozsahu směrnice bude nutná při její přípravě a zavádění široká spolupráce celé státní správy v oblasti životního prostředí, tj. MŽP s ostatními resorty (MPO, MZe, MMR, MF a MZ), odborné veřejnosti, dotčenými průmyslovými a zemědělskými podniky, subjekty působícími v oblasti nakládání s odpady a širokou veřejností (nevládními organizacemi).
ČR se zavázala začlenit tuto směrnici do české legislativy a zajistit její implementaci pro nová zařízení do původně uvažovaného data vstupu do EU (2003). Pro implementaci směrnice pro stávající zařízení bude ČR požadovat jednání o přechodném období do roku 2012, jeho délka bude pravděpodobně však zkrácená. ČR věří, že samotné podniky budou iniciovat zavádění nejlepších dostupných technik, v zájmu zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Za splnění tohoto závazku je zodpovědné Ministerstvo životního prostředí. Jeho odbor strategií, dále zřízené podpůrné pracoviště Centrum pro IPPC – při Českém ekologickém ústavu (ČEÚ), které úzce spolupracuje s odborem strategií MŽP zajišťují potřebné. Internetové spojení ČEÚ (www.ceu.cz ).
Spojení na odbor strategií MŽP, Vršovická 65, 100 00, Praha 10, e-mail: přibylová@env.cz, telefon: 02/6712 1111.
Základní informace o směrnici 96/61/EC - IPPC
Smyslem směrnice je dosáhnout vysoké ochrany životního prostředí jako celku, tj. neposuzovat odděleně dopad činností na jednotlivé složky životního prostředí, ale najít optimální řešení možných vlivů činnosti na kvalitu životního prostředí a lidské zdraví. V integrované ochraně životního prostředí je významný posun od zaměření na výstupy výroby (znečištění) na zaměření na vstupy výroby a efektivnost jejich využívání, posun od složek životního prostředí (vzduch, voda, půda) k výrobním činnostem. Podle výrobních činností je rozdělena i působnost IPPC. Evropská komise při zavádění integrované prevence a omezování znečištění nechce a ani nemůže předepisovat konkrétní řešení. Jako podklad pro stanovení nových integrovaných standardů proto používá metody porovnání
parametrů jednotlivých používaných technologií a postupů (tzv. benchmarking ).Technika (technologie nebo postup), která dosahuje lepších parametrů ochrany životního prostředí a je přitom již obecně dostupná, určuje nový standard pro ostatní podniky, které ji ještě nezavedly. Podniky přitom nemusí použít techniky (technologie nebo postupy), ze kterých je nový standard odvozen, ale musí dosáhnout uvedených parametrů. Podstatou stanovování emisních limitů v IPPC je, že vývoj inovací v průmyslu určuje nové standardy, které se stávají závaznými. IPPC je dynamickým procesem v oblasti povolovacího řízení.
Pod integrovanou prevencí a omezováním znečištění se skrývají zcela nová pravidla pro povolování výrobních činností velkých průmyslových a zemědělských provozů, pro vymezení požadavků na úroveň provozních zařízení, a kromě toho jde také o novou organizaci státní správy v oblasti životního prostředí. Z těchto důvodů je považována za nejzávažnější ze směrnic přijatých v EC v oblasti průmyslové ochrany životního prostředí. Její plné zavedení bude náročným úkolem i pro některé vyspělé země EU. Nová zařízení v EU potřebují tzv. integrované povolení již od září 1988, u zařízení již existujících dojde k přezkoumání činnosti podle požadavků směrnice, na jehož základě bude nebo nebude vydáno integrované povolení po roce 2007. Pro nová zařízení příslušné orgány udělují povolení k provozu (tzv. integrované povolení), u zařízení již existujících dojde k přezkoumání podle požadavků směrnice, na jehož základě integrované povolení bude nebo nebude vydáno. Žádost o povolení činnosti bude muset obsahovat v souladu s požadavky směrnice kromě popisu zařízení a jeho činnosti, surovin, zdrojů emisí rovněž popis navrhované technologie a postupů určených k vyloučení nebo snížení emisí ze zařízení, opatření pro předcházení vzniku odpadů a opatření k monitorování emisí do životního prostředí a další údaje.
Žádosti o povolení budou přístupné veřejnosti stejně jako výsledky monitorování emisí ze zařízení. Povolovací proces bude vycházet z přísnějších kriterií založených na principech dlouhodobě udržitelného rozvoje. Znamená to důslednou koordinaci činností všech orgánů pro povolovací řízení nebo přímo institucionální integraci a potřebné úpravy kompetencí příslušných orgánů. Koordinace jednotlivých hledisek přitom bude probíhat pouze uvnitř a mezi schvalovacími orgány. Investor či provozovatel se bude obracet pouze na jeden odpovědný orgán, který bude vydávat povolení. Pro žadatele to má být zjednodušení dosavadních postupů, ale na povolovací orgány to klade kvalitativně větší nároky.
Emisní limity,technické ukazatele a parametry zařízení budou odvozeny z parametrů nejlepších dostupných technik – „BAT“ (Best Available Technigues), tj. nejefektivnějšího a nejpokrokovějšího stadia vývoje činností a jejich provozních metod, dokládajících vhodnost určitých technologií jako základu pro emisní limity, které mají vyloučit, nebo pokud to není možné, snížit emise a účinky na životní prostředí jako celek.
„Technikou“ se přitom rozumí jak používaná technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno a vyřazováno z činnosti.
„Dostupnou“ se rozumí technika, která byla vyvinuta v měřítku, které umožňuje realizaci v příslušném průmyslovém oboru za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přednosti, ať již tato technika je nebo není v dotyčném členském státě používána či vyráběna, pokud je provozovateli vhodně přístupná, a pod pojmem
„Nejlepší“ se rozumí nejefektivnější technika z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí.
Systém výměny informací zajišťuje článek 16 směrnice IPPC, který ukládá EK povinnost organizovat „mezi členskými státy a mezi zainteresovanými průmyslovými odvětvími výměnu informací o BAT, monitoring a sledování jejich vývoje“. Výsledky této výměny informací bude komise každé tři roky zveřejňovat. Výsledek formální výměny informací má formu referenčních dokumentů BAT (Bat Reference Documents – BREFs ) a je postupně zveřejňován pro všechny sledované činnosti, které spadají do režimu IPPC (Příloha 1, směrnice). Většinu koordinační práce, včetně navržení BREFs, provádí Evropská kancelář IPPC, v Sevile, Španělsko, http://eippcb.jrc.ec. Konečnou zodpovědnost za zveřejnění BREFs má Komise (respektive její DG XI).
Pracovní program EK pro přípravu BREFs (1999) uvádí ze zemědělsko-potravinářské oblasti v roce 1999 pod referenčním číslem 29 „Intenzívní chov dobytka“, v roce 2000 pod referenčním číslem 27 „Jatka a zařízení na zneškodnění nebo zhodnocení zvířecích těl a živočišného odpadu“ a pod referenčním číslem 28 „Potraviny a mléko“. Další dostupnou aktuální informaci, kterou poskytlo MŽP v angličtině, zatím nemáme přeloženou a prostudovanou.
Příloha č. 1 připravovaného českého zákona uvádí v bodě 6, „Ostatní zařízení“ a v bodě 6.6 Zařízení intenzívního chovu drůbeže nebo prasat mající prostor pro více než
a/ 40 000 kusů drůbeže
b / 2000 prasat na porážku (nad 30 kg ) nebo
c / 750 prasnic
Znamená to, že jak výše přiblížena směrnice EU (z příručky ke směrnici 96/61/EC (IPPC) z roku 1999, která mi byla poskytnuta na jednání na MŽP i z absolvovaného semináře v Brně), tak připravovaný český návrh zákona o integrované prevenci a omezování znečištění a o integrovaném registru znečišťování se bude podstatným způsobem týkat rozhodujících velkovýrobců drůbežářských výrobků v ČR. Bude proto vhodné, pokud velikostí alespoň jednoho uzavřeného výrobního areálu spadáte do zmíněné skupiny drůbežářských výrobců, abyste se o věc zajímali a spojili se s MŽP k ověření připravovaného registru. MŽP má ve veřejně dostupné informační databázi zveřejněno 116 záznamů zařízení intenzívního chovu drůbeže, které mají kapacitní prostor pro více než 40 000 kusů drůbeže, z toho 99 ověřených. Ověřit je může pouze na základě údajů potvrzených konkrétním podnikem, výrobcem na úrovni statutárního zástupce.. Nemůže to udělat Svaz, ani nikdo jiný. V zájmu informovanosti všech členů Svazu a drůbežářské veřejnosti vůbec budeme seznam sledovat, aby byl kompletní, i když si myslíme, že při lepší spolupráci rezortů zemědělství a životního prostředí by seznam mohl být již nyní zcela úplný. Nejde v podstatě pouze o seznam, ale o následně navazující oboustranný tok informací, například potřebných pro registr, ale i nezbytných pro zásadní rozhodování o investicích u výrobců.. Jenom pro informaci, již dnes se shromažďují na MŽP požadavky podniků o přechodné období pro stávající zařízení k naplnění požadavků směrnice IPPC, jimž nebudou schopny z důvodů vysoké investiční náročnosti dostát do 30. října 2007. Tento požadavek byl avizován EU. Zde se naskýtá úvaha zdali se nenecháváme manipulovat do nereálných termínů.
Ministerstvo životního prostředí uvádí, že v zájmu specifikace pozice při vyjednávání v Bruselu o přechodných obdobích je nutné uvedený seznam dokončit do konce února 2001. O přechodném období do roku 2010 až 2012 je možno vyjednávat pouze pro jednotlivé podniky, respektive jejich zařízení.
Podrobnější vysvětlení celé problematiky IPPC bylo spolu s dalšími podklady podáno na konferenci „Implementace Směrnice 96/61/EC o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) v České republice“, která se konala 12.února 2001 od 13.00 hodin Kongresovém centru Praha. Naše obavy, že o pořádané akci se včas nedoví mnoho výrobců v ČR, se bohužel naplnily
Na závěr bych chtěla uvést, že Českomoravský svazu výrobců a zpracovatelů drůbeže a vajec bude spolupracovat s MŽP při tvorbě zákona připomínkami svých členů a také sledováním a aktivním působením při tvorbě BAT.
Ing.Vlasta Lukšanová, Českomoravský svaz výrobců a zpracovatelů drůbeže a vajec, Praha
