Akciová společnost Agrochov sídlící v Sobotce hospodaří v oblasti Jičínska a Mladoboleslavska, část pozemků zasahuje do Českého ráje. Hlavním cílem ředitele a předsedy představenstva Josefa Jirků je zlepšení ekonomiky produkce: „Za vynaložené náklady chceme dosáhnout výsledků,“ říká. Potvrzením jsou rozsáhlé změny, ke kterým v podniku došlo. Nejen, že změnili spolupracující firmy v oblasti plemenářství a výživy zvířat, ale doprovázely je i změny personální a nikoliv na posledním místě rozhodnutí převzít inseminaci vlastními pracovníky. Rozhodli se i obnovit tradici dřívějších chovatelských přehlídek a prostor v blízkosti velkokapacitního stáje ve Staňkově Lhotě se stal místem uspořádání chovatelského dne. Přízeň počasí, výborně připravená zvířata, organizace předvádění zemědělské techniky, zájem návštěvníků – to vše jsou důvody, proč v příštím roce lze čekat reprízu.
Posoudit celkem deset dojnic českého strakatého plemene a 12 holštýnského bylo úkolem pro bonitéry Ing. Luboše Novotného za Svaz chovatelů českého strakatého plemene a Ing. Otu Berana šéfbonitéra Svazu chovatelů holštýnského skotu. Oba shodně ocenili vynikající přípravu zvířat.
Šampiónkou mezi českými strakatými kravami se stala 800kg dojnice č. 112255 504 po RDA 226, která byla velmi kapacitní, široká, hluboká, výrazně kombinovaného typu. Mezi holštýnkami vybral bonitér jako nejlepší dojnici č. 19811 544 po NEB 610 Luxo, která nadojila na první laktaci 7279 kg mléka. K přednostem šampiónky patřil zejména výborný užitkový typ a vynikající utváření vemene, s dobrou texturou, vynikala zvláště výška zadního upnutí, hluboký závěsný vaz, dobrá zadní šířka a hloubka vemene a pravidelné rozmístění struků.
Chovatelský den měl nejen záměr veřejně předvést podnik: „Chceme, aby lidi dostali do podvědomí, že se něco děje, vytváříme přístup ošetřovatele ke zvířatům, měsíc teď o tom budou mluvit,“ vysvětluje ředitel Josef Jirků strategii, kterou jen potvrdil pohled na besedující ošetřovatele, zootechniky a hosty u jednoho stolu v podvečer úspěšné chovatelské přehlídky.
Hlavní je zemědělská výroba
Agrochov Sobotka hospodaří na 3818 ha zemědělské půdy ve 40 katastrálních územích okresů Jičín a Mladá Boleslav. V podniku pracuje 125 zaměstnanců v klasické zemědělské výrobě. V oblasti rostlinné produkce pěstují obilniny a řepku, dále krmné plodiny: vojtěšku a kukuřici.
Stádo 884 kusů dojnic je rozdělené na holštýnské dojnice (56 %) a české strakaté (44 %). Průměrná užitkovost v letech 2001 až 2002 u 668 uzávěrek dosáhla 6264 kg a aktuálně se pohybuje na úrovni 6800 kg mléka. Se sjednocením plemene v podniku nepočítají. Ročně vykrmují kolem 350 býčků kombinovaného plemene.
V živočišné výrobě plynou hlavní příjmy z prodeje mléka, jehož průměrná cena je letos o 0,40 Kč nižší než ve stejném období loňského roku. Průměrná denní dodávka do mlékárny vzrostla v květnu na 15 465 litrů, průměr za loňský rok je 14 655 litrů. Chov dojnic soustředili v Agrochovu do velkokapacitní stáje ve Staňkově Lhotě poté, co rekonstruovaly roštové ustájení. Technologie krmení je směsnou krmnou dávkou, kterou zakládá vertikální krmný vůz. Výhodou je jak jeho velikost vhodná pro průjezdy stájí, tak i vynikající hrubá struktura krmiva.
Velkým přínosem bylo podle Josefa Jirků před dvěma lety zavedení pastvy březích jalovic na 100 ha oplocených pastvin. Proto také začínají budovat masné stádo, které má nyní 21 krav, na něž pouštějí plemeníky aberdeen angus a charolais. Obnovili i chov ovcí, který byl před několika lety zrušen.
Vlastní inseminaci ušetří
Podniky, ve kterých by nebyly problémy s reprodukcí, jsou v Česku v menšině. Ani Sobotka nebyla výjimkou a neuspokojivé byly především výsledky v zabřezávání. Přes pečlivé vyhledávání říjí, využívání sonografu, dosahovali březosti u krav 30 až 35 % a 50 až 55 % u jalovic. Na přelomu loňského a letošního roku proto dozrálo v Agrochovu rozhodnutí – věnovat se inseminaci vlastními silami. Tím je možné nejen rychleji reagovat na zjištěné říje, ale i ušetřit náklady. Tři mladí nadšenci z podniku absolvovali předepsané kursy a složili závěrečné zkoušky před zástupcem Mze ČR. Z prvních kroků samostatné inseminace byly samozřejmě obavy, ale již první výsledky vyšetření březostí přinesly úlevu. V březnu 2003 dosáhli v podniku následujících výsledků: březost krav po první inseminaci 50,2 % a po všech inseminacích 49,3 %; březost jalovic po první inseminaci 67,0 % a po všech 59,6 %. Pro úspěšnost inseminace je samozřejmě důležité její kvalitní provedení, jak vysvětlují Sobotečtí, dovede si její techniku osvojit během poměrně krátké doby každý pracovník, ale velmi důležité je její aplikace ve správné době, což neumožňuje návštěva technika jednou za dvacetčtyři hodin.
