Pouhý den před oficiálním zveřejněním zprávy o „podezření na BSE“ v Dušejově jsme na jiném místě České republiky diskutovali o momentální rentabilitě výroby hovězího: „Současná cena je pro nás horší než sucho,“ lakonicky konstatoval ředitel akciové společnosti ZEAS Lysice v okrese Blansko Ing. František Vítek. „I kdyby se teď konečně pohnula nákupní cena jatečných býků směrem vzhůru, což by mohlo být reálné, stejně letos v této komoditě proděláme kolem 4 milionů korun.“ Ředitel samozřejmě nemohl tušit, jak dramaticky se změní časy, vypadající již téměř nadějně.
„Koncem roku 2000 jsme zpeněžovali kilogram býka v živém průměrně za 43 Kč, tento týden jsme se poprvé dostali na jatkách v Tišnově na 36 Kč. Předtím jsme prodávali většinou jen za 33 Kč a to jinými slovy znamená proti loňsku ztrátu na každém kusu 6000 Kč,“ počítá Ing. Josef Lepka, vedoucí stanice kontroly výkrmnosti skotu (SKVS).
Výkrm skotu s kapacitou 1000 kusů patří k hlavním výrobám společnosti a 25 let stará stáj na farmě případného jména - Býkovice - poskytuje ve svých kotcích 550 míst pro budoucí absolventy SKVS. Průměrný denní přírůstek kompletní stáje se v podstatě po celou dobu jejího provozu pohybuje nad úrovní 1 kilogramu (momentální výsledek je 1,10 kg), zatímco samotná SKVS vykázala loni 1,15 kg a v tomto roce prozatím 1,18 kg.
„Kontrolní“ synové jednotlivých červenostrakatých plemeníků přicházejí do stanice ve stáří 150 dnů (průměrná živá hmotnost 165 až 168 kg) a končí o 380 dnů později, kdy váží průměrně 599 kg.
„V SKVS děláme servis pro plemenářské firmy, pochopitelně za smluvní ceny, a další finanční prostředky na tuto činnost poskytuje stát prostřednictvím podpor MZe. Na první pohled to vypadá jako velmi slušný obchod, ale podívejme se na něj trochu blíž. ZEAS musí nakupovat telata z velkého území ČR a s tím souvisejí náklady na dopravu. Zvířata (podle pravidel stará maximálně 30 dnů) jsou stále dražší, už teď platíme za každý ze 60 kilogramů živé hmotnosti 62 Kč a chovatelé chtějí víc a víc. Cena se navíc liší podle regionů, odkud tele pochází, například na Znojemsku stálo kilo 75 Kč a nikdo se tomu nedivil,“ vysvětluje J. Lepka. „Setkání zvířat ze stále většího počtu nákupních míst znamená v novém společném prostředí i nárůst zdravotních (zvláště respiratorních) problémů a tedy i vyšší výdaje na veterinární záležitosti. A přitom bychom nutně potřebovali opravit právě stanici kontroly výkrmnosti....“
ZEAS Lysice nakupuje zvířata nejen pro SKVS – pokud chce ekonomicky využít býkovickou výkrmnu, musí ji zaplnit celou. Jiný recept neexistuje. Akciová společnost totiž vlastní 400 krav, což jinými slovy znamená produkci pouhých 200 býčků. Jak říká ing. Lepka, snaha je zastavovat co nejméně zvířat v kombinaci černé a bílé. Přesto se tak děje.
V každém případě se ale absolutní finále výkrmu (ať už červenostrakatých nebo černostrakatých býků) odehraje pod taktovkou zpracovatelů. Finanční vyjádření poměru průměrných celostátních nákupních cen kilogramu jatečných býků (třídy 1. A) v živém a kilogramu jatečných prasat (třídy 1.) v živém bylo v době vzniku tohoto článku 34,39 Kč:45,94 Kč. Ředitel ZEAS klasifikoval zmíněný poměr poměrně slušně – jako paradoxní.
Jak to vypadá, rozdíl mezi nákupními cenami se nyní spíš zvětší. Bude ještě paradoxnější. A nikdo nebude přihlížet k tomu, že v Lysicích dělají výkrm skotu na úrovni, nebo že k zákazníkům jejich SKVS přešla organizace nespokojená u konkurence (a je už spokojená).
ZEAS Lysice nezbyde nic jiného, než se momentálně smířit s nerentabilní produkcí hovězího. Naštěstí je hospodaření této firmy (loňský obrat činil 157 milionů Kč) díky celé řadě jiných aktivit ziskové.
