'- Už podvacáté zamířili zájemci o novinky v oblasti výživy prasat na konferenci do Pohořelic. Tentokráte se konala na téma Výživa prasat a genetika, vztahy výživy prasat a ostatních faktorů prostředí. Hlavním mottem se tak stala snaha nahlédnout do s výživářskými problémy souvisejících disciplín, kterými se staly genetika, zdraví, ustájení nebo stájové technologie.
Co ovlivňuje ekonomiku a kvalitu produkce? – to byla otázka, kterou si v úvodním referátu položil Ing. Vít Prokop, DrSc., z pořádající organizace. Podle jeho tvrzení není třeba v nejbližších letech počítat s řešením kvantity produkce, ale „budeme nuceni se zabývat její kvalitou“. O řadě biologických a ekonomických ukazatelů rozhoduje výživná hodnota krmiv, která se stále zdokonaluje (ideální bílkovina, skutečná stravitelnost aminokyselin atd.), a technologická kvalita krmiv, ovlivňovaná kvalitou vstupních surovin a technologií výroby (velikost částic, tvrdost granulí, tepelné ošetření, homogenita apod.). Dalším kritériem ovlivňujícím ekonomiku je otázka bezpečnosti krmiv a potravin a poslední oblastí emocionální kvalita krmiv, případně potravin. Pod tímto pojmem je třeba chápat vstup laické veřejnosti do rozhodování. V EU to vede k situaci, kdy vědecky odůvodněná stanoviska nejsou základem, ale jsou „přitvrzována“ názory lidí. Podíl vlivu dvou posledně jmenovaných faktorů - emocionálním a bezpečnostním –na celkovém se dá v rámci Evropy procenticky vyjádřit 15 až 30 %.
Pokud jde o současnou cenu vepřového, je již téměř porovnatelná s cenou v EU, ceny vstupů jsou však nižší. Podle Prokopa by mělo jít o memento: „Je třeba, aby výkrmci investovali do technologií. V Evropě začíná platit řada opatření, na která by se měli připravit také chovatelé v Česku.“ V oblasti krmivářství sice tak velký prostor není, ale je třeba zvažovat, kam až jít do kontroly kvality. Za dva až tři roky bude prosazován systém její ještě větší kontroly (HACCP).
Profesor Zeman v příspěvku upozornil na konkrétní problém v chovu prasnic - potřebu zvýšení jejich mléčnosti. Ta má jen mírně narůstající tendenci, dnes se tak pohybuje na úrovni 8,20 až 8,30 kg mléka denně, ale potřebná hodnota podle profesora dosahuje 12 až 13 kg.
Zajímavá myšlenka, která nalezla podporu také u ostatních přednášejících, vyšla z přednášky doc. Drábka. Tou je potřeba vytvářet poradenské týmy a neprosazovat pouze vlastní zájmy.
Další příspěvky se týkaly vysoce odborných témat včetně vztahu genetiky a výživy. S nimi se setkají čtenáři na stránkách odborných měsíčníků z našeho vydavatelství v příštím roce.
