Reprodukce skotu patří k faktorům, které rozhodují o efektivnosti chovu skotu. Trvale vysoké výsledky plodnosti podmiňují rovněž systematické využívání inseminace při realizaci moderních šlechtitelských programů. V podmínkách České republiky dochází dlouhodobě k trvalému zhoršování důležitých reprodukčních ukazatelů a jejich úroveň je mnohdy kritická. Reprodukce totiž citlivě odráží neutěšenou situaci v tomto stěžejním odvětví živočišné výroby.
Období posledních 10 let je charakterizováno trvalým poklesem počtu krav. Stav krav v roce 2000 představuje pouze 47,3 % stavu krav z roku 1990 (graf).
Na 100 hektarů zemědělské půdy je chováno jen 13,6 krav. Pro porovnání uvádíme, že v zemích EU připadá na 100 ha 15,5 dojnice s rozmezím od 3,3 v Řecku do 82,7 v Nizozemí. V sousedním Německu je chováno 27,4 krav na 100 ha. Z důvodu nízkého stavu krav je nesmírně důležité dbát o to, aby v našich podmínkách byla každá plemenice neustále v reprodukčním aktivním stavu tak, aby byl na minimum omezen výskyt plemenic reprodukčně pasivních, a tím i výskyt tzv. jalových dnů. Cílem by mělo být dosažení mezidobí v délce jednoho roku. Bohužel ve většině chovů není tento ukazatel splněn.
Příčiny lze spatřovat například ve výskytu krav s tichou říjí nebo anestrií, v opakovaném přebíhání, v cystózní degeneraci ovarií a jiných poruchách ovariálních funkcí, v onemocnění dělohy a pochvy, v poruchách při telení a v poporodním období.
Optimální délky mezidobí je možno dosáhnout tam, kde jsou krávy inseminovány po otelení v intervalu do 60 dnů, tak je dosahováno dobré zabřezávání po první i opakovaných inseminacích, a to v rozmezí 55 až 60 %, a délka servis periody se pohybuje mezi 80 až 90 dny. V České republice jsou ovšem dosahovány podstatně nižší výsledky. Kvalitativní výsledek reprodukce vyjádřený procentem zabřezávání po první inseminaci se neustále zhoršuje. V tabulce 1 jsou uvedena procenta zabřezávání krav, jalovic a plemenic po první inseminaci v letech 1990 až 2000.
Z přehledu vyplývá, že zatímco u jalovic je pokles zabřezávání nižší, u krav je značný a dostal se až na 45,1 %. Tento ukazatel je významný i z hlediska ekonomického, protože nízké zabřezávání znamená vyšší potřebu často velmi drahých inseminačních dávek na zabřeznutí, což zbytečně zvyšuje náklady na chov.
Také hodnoty intervalu, servis periody a mezidobí podstatně přesahují optimální hodnoty (tab. 2). Průměrné hodnoty intervalu a servis periody jsou nevyhovující, ale ještě více zneklidňující je skutečnost, že v intervalu nad 90 dnů bylo v roce 2000 inseminováno 26,4 % krav. Pokud se týká délky servis periody v době od 90 do 120 dnů, po otelení zabřezlo 18,6 % a v době nad 120 dnů ještě dokonce 37,6 % krav. Výsledek servis periody by dále zhoršily krávy, které vůbec nezabřezly a byly jako jalové vyřazeny z chovu. O celkově velmi neuspokojivém stavu svědčí zjištění, že průměrnou hodnotu servis periody pod 100 dnů nedosáhl ani jeden okres v ČR a celá řada okresů vykázala servis periodu nad 130 dnů: Kolín (133,5), Praha - východ (132,6), Cheb (130,9), Česká Lípa (134,5), Louny (130,2), Teplice (134,1), Ústí nad Labem (130,4), Karviná (137,5), Přerov (131,4). Z tohoto přehledu lze usuzovat, že ani jeden okres nedosáhne mezidobí v optimální délce.
Řešení této závažní situace není jednoduché, protože poruchy reprodukce jsou vždy komplexní povahy. Výsledek se dostaví dříve, bude-li problematika reprodukce řešena v týmu – chovatel, inseminační technik a veterinární lékař.
Jaká opatření lze obecně doporučit:
1. Přezkoumat krmení a ustájení a v případě potřeby upravit podmínky krmení a ustájení. Zvláště často se vyskytuje přebytek energie v období stání na sucho, dále pak nadbytek bílkovin v poporodní fázi.
2. Posoudit a eventuálně. zlepšit management chovu.
3. Zásadně lepšit pozorování říje.
4. Zaměřit se na řádné a hygienické provádění porodů, vystříhat se ukvapené a neodborné pomoci při porodu.
5. Odstranit chyby v hnojení pícnin.
6. Vyřadit dlouhodobě problémové dojnice z chovu.
7. Provádět ve stádech se sníženou plodností včasné gynekologické vyšetření krav po porodu, při nejednoznačném výsledku opakovat vyšetření v osmi- až desetidenním odstupu, v případě potřeby nasadit účinné ošetření.
8. Vyloučit eventuální chyby v inseminaci. K inseminaci nepoužívat sperma býků s nízkou oplozovací schopností. Sledování zabřezávání podle jednotlivých býků je důležité zejména v našich podmínkách, kdy například v roce 2000 bylo k inseminaci použito sperma od 1913 různých plemenných býků. Ve značném rozsahu je používáno dovezené sperma. Sperma musí být vždy řádně technologicky zpracováno a udržováno trvale v předepsaných podmínkách.
9. Sledovat zabřezávání a pomocí indexu plodnosti porovnávat výsledky těch pracovníků v inseminaci, kteří pracují v porovnatelných podmínkách.
10. Zařadit ultrasonografické vyšetření rané gravidity za účelem včasného odhalení jalových krav.
Uvedený náčrt současného stavu reprodukčních ukazatelů napovídá, že reprodukce skotu je u nás dlouhodobě vážně ohrožena. Českomoravská společnost chovatelů, a. s., jako pověřená organizace pro vedení ústřední evidence vyhotovuje výsledné sestavy, které poskytují informace o stavu na úseku reprodukce skotu. Chovatelé mají právo vyžadovat tyto informace a nahlížet na požádání do příslušných sestav. Je v zájmu chovatelů tyto výsledky soustavně analyzovat a eventuálně nedostatky pohotově a neprodleně řešit v úzké součinnosti s veterinárním lékařem a inseminační službou.
Podrobná analýza výsledků reprodukce, odhalování příčin a hledání nápravy, představují první krok k dosahování intenzivní reprodukce a produkce skotu, a tím efektivního chovu.
Ing. Jiřina Petelíková, CSc.
