Podle studie FEDESA (European Federation of Animal Health) spotřebovali obyvatelé EU a Švýcarska v roce 1999 celkem 8528 tun antibiotik (tj. 65 % z celkem vyrobených antibiotik) a zvířata 4688 tun antibiotik (tj. 35 % z objemu vyrobených antibiotik). Z celkového množství antibiotik spotřebovaných pro zvířata bylo 29 % předepsáno veterináři pro léčebné účely a 6 % bylo aplikováno v krmivech jako stimulátory růstu
. Spotřeba antibiotik jako růstových stimulátorů u hospodářských zvířat poklesla podle odhadu od roku 1997 o 50 %. Pokles spotřeby, připisovaný rozhodnutí Evropské rady o zákazu užívání čtyř antibiotik v krmivech pro zvířata, je ve skutečnosti ještě větší. Výsledky výzkumu nepotvrzují názor, aby aplikace antibiotik zvířatům byla ještě dále omezovaná z důvodu vývoje mikroorganismů rezistentních vůči moderním lékům užívaným v humánní medicíně. Odborníci dokazují, že se antibiotika aplikovaná nemocným zvířatům podílejí jen velmi málo na problému antimikrobiální rezistence.
Feed Mix, 9, 2001, č. 3
Infekční nemoce u divoce žijících zvířat v Evropě
Během posledních třiceti let se veterináři, chovatelé hospodářských zvířat a také lékaři přesvědčili o tom, že divoce žijící zvířata mohou být rezervoárem nebo nosičem přenosných nemocí a být příčinou onemocnění lidí nebo hospodářských zvířat. V Evropě z tohoto hlediska jde o vzteklinu (zdrojem je liška), bovinní tuberkulózu (zdrojem je jezevec) a mor prasat (zdrojem je divoké prase). Odborníci hledají postupy jak zamezit přenosu a likvidovat nemoce u divoce žijících zvířat, přičemž se musí zohlednit následující:
- přístup k divokým (volně žijícím) zvířatům je obtížnější než k domestikovaným zvířatům a příznaky infekce a onemocnění se obtížně hodnotí,
- velikost populace nemusí být spolehlivě odhadnuta a proto může být špatně odhadnuto i rozšíření nemoce a mortalita,
- příznaky nemoce u divoce žijících zvířat často nejsou patrné a veřejnost není dostatečně informovaná o možném přenosu infekcí.
Dalším problémem je, že divoce žijící zvířata nejsou, na rozdíl od domestikovaných zvířat, ani v soukromém ani veřejném vlastnictví a nikdo za ně není zodpovědný. Aplikaci návnad za účelem ošetření nebo likvidaci nemocných kusů provádějí většinou myslivci nebo ochránci zvířat, bez účasti profesionálních pracovníků v oblasti ekologie nebo péče o divoce žijící zvířata. Takový postup přináší jistá omezení v úspěšném řešení problému.
Veterinary Journal, 162, 2001, č. 2
USA si drží statut bez BSE
Podle AFIA (The American Feed Industry) je riziko výskytu BSE v USA téměř nulové. V USA se zatím neobjevil žádný případ BSE nebo CJD. Na říjnovém setkání účastníků výroby krmiv pro zvířata v Kansas City byla vyjádřena důvěra směrnicím Food and Drug Administration (FDA), které se týkají krmiv pro zvířata, především pro přežvýkavce. Současná pravidla FDA poskytují, podle jednotlivých účastníků setkání, dostatečnou ochranu USA před BSE. Poslední směrnice FDA zakazující užití většiny bílkovin savců v krmivech pro přežvýkavce je z roku 1997.
FDA realizovala v zájmu bezpečné výživy přežvýkavců různá školení a kontroly. Počáteční kontroly provedené v roce 1998 se týkaly všech dodavatelů a předních výroben krmiv. Další kontroly se prováděly u dříve neznámých podniků, podezřelých z manipulace s produkty, zakázanými jako složky krmiv pro přežvýkavce a v podnicích, které v prvních kontrolách nevyhovovaly směrnicím FDA.
NGFA (The National Grain and Feed Assn.) požaduje, aby FDA nerozšiřovala seznam surovin, zakázaných pro užití v krmivech pro přežvýkavce o krev, krevní moučku, mléko a mléčné výrobky, lůj a další dosud nezakázané suroviny.
Feedstffs, 73, 2001, č. 46
Zákaz zkrmování pomyjí prasatům
Ministři zemědělství v EU, na základě zkušeností s nedávno probíhajícími epidemiemi (mor prasat, SLAK), schválili zákon zakazující zkrmování pomyjí prasatům. Tento zákaz je součástí strategie boje proti klasickému moru prasat. V rámci této strategie podporují výzkum v oblasti vývoje markerové vakcíny, která v budoucnu umožní širokoplošnou vakcinaci. Pomyje jako krmivo se považují za hlavní příčinu infekce a uvádějí se i v souvislosti s epidemií SLAK v Evropě.
Feed Tech, 5, 2001, č. 5
Podle zahraničních materiálů zpracovala Ing. Pavla Schneiderová, ÚZPI, Praha
