Každý zootechnik si dnes uvědomuje, že základem dobré dojnice je zdravé a dobře živené tele. Investice v chovech dojného skotu u nás se začaly v poslední době přesouvat od produkčních stájí k právě této kategorii skotu, která představuje investici do budoucna. Hvozdecká zemědělská, a. s., nedávno otevřela nově postavenou stáj pro odchov telat na mléčné a rostlinné výživě.
Jak prozradil předseda představenstva Ing. Zdeněk Hlous, Hvozdecká zemědělská akciová společnost obdělává 1240 ha zemědělské půdy a zaměstnává okolo 50 lidí. Plocha obdělávané půdy se nachází se v okrese Plzeň-sever, zejména mezi městy Plasy a Manětín. Společnost vznikla postupně několikanásobným slučováním a transformací prvních družstev.
Významnou změnou byl přechod na akciovou společnost, který se uskutečnil v roce 2010. Hlavním důvodem bylo to, že v této době jen malá část vlastníků majetku pracovala v družstvu nebo měla jakýkoliv vztah k podniku, či k místu, kde podnik hospodařil. Vytvářelo to velmi nestabilní prostředí zejména v oblasti kapitálu podniku, finanční likvidity a možností dlouhodobějšího investování.
Dnes je podnik stabilizován a zabývá se klasickou rostlinnou a živočišnou výrobou. Hlavními plodinami jsou kukuřice pro krmné účely, pšenice asi 400 ha, řepka (250 ha), ječmen jarní (100 ha). V živočišné výrobě se chová 270 krav v uzavřeném obratu stáda a 80 prasnic, na které navazuje výkrm prasat pro jatečné účely. Další činností je výroba a prodej obědů, doprava, zemní práce a další služby v zemědělství. Tržby za mléko tvoří v současnosti asi 40 %. Průměrná dojivost se pohybuje kolem 7500 kg, při složkách 4,2 % tuku a 3,6 % bílkovin.
„Novostavba teletníku vyšla na 9,7 milionu včetně terénních úprav a technologického vybavení, dotaci se získat nepodařilo. Investovat do chovu prasat nebudeme, pokud se nezmění ceny. Naopak chceme zachovat a podporovat dojený skot, možná obnovíme také výkrm býků, což ale vyžaduje další novostavbu.
Hlavní přinos živočišné výroby vidím jako agronom v zajištění organického hnojení, které vede k lepší struktuře půdy. Stále řešíme problémy s erozemi při pěstování kukuřice na našich svažitých pozemcích, které leží kolem 430 až 590 metrů nad mořem,“ prozradil při prohlídce novostavby předseda představenstva Hlous.*
Celou verzi článku najdete v tištěné formě Našeho chovu
