Na testaci kombinovaného plemene fleckvieh z pohledu masné užitkovosti se zaměřili v Bavorsku na dvou stanicích výkrmnosti, z nichž jednu, ve Schwarzenau, jsme navštívili. Zjištěné údaje ze stanice slouží jako doplňující pro výpočet plemenné hodnoty a především jako informace o vývoji plemene.
Údaje pro kontrolu masné užitkovosti pocházejí především z jatek a staniční testy je pouze doplňují. V Bavorsku se tak sejdou data týkající se 300 000 zvířat (stav skotu v této spolkové zemi činí 1,2 miliónu). Z porážek přijdou následující údaje: číslo poraženého kusu, jeho jatečná hmotnost, délka výkrmu a obchodní zatřídění. Významným znakem je netto přírůstek, který se počítá jako hmotnost jatečného trupu na háku dělená počtem dní výkrmu, od výsledku se odčítá hmotnost telete, vždy 40 kg. Podle dr.Johanna Petera Lindnera mají nejvyšší váhu údaje o přírůstku, zařazení do obchodní třídy považuje za subjektivní.
Staniční testy potomstva
Na inseminační stanici vyrobí od každého testovaného býka 800 inseminačních dávek, kterými připustí plemenice na farmách. Chovatelé mají povinnost z 20 až 25 % připouštět ve stádě testanty. Z tohoto připařování se narodí přibližně 150 až 200 jaloviček a stejný počet býčků po každém plemeníkovi. Organizace kontroly užitkovosti na stanici (Státní školicí, pokusný a zkušební ústav pro chov hospodářských zvířat ve Schwarzenau) začíná náhodným výběrem telat, tzn. v době, kdy jsou nabízena na trhu, nakoupí na stanici do Schwarzenau od každého býka šest až osm potomků ve věku kolem 50 dní (průměr 53) a v hmotnosti okolo 80 kg (průměr 87 kg). Původ ověřují krevními zkouškami. Samotný test zahajují v ústavu ve věku 112 dní. Testuje se podle stáří, nikoliv podle jatečné hodnoty. „To je v současnosti předmětem diskusí,“ říká dr. Lindner. Krmení je ad libitum kukuřičnou siláží s přídavkem tří kilogramů koncentrovaného krmiva. Cílem je dosažení vysoké intenzity výkrmu. V běžném provozu v zemědělských podnicích se průměrný přírůstek u plemene pohybuje kolem 1150 gramů od narození do porážky, na stanicích výkrmnosti je úroveň zhruba o 100 gramů vyšší. Test končí ve věku 450 dnů kontrolní porážkou na vlastních jatkách.
Ve zkušebním roce 2000 dosáhli u 100 zvířat následujících výsledků: test byl zahájen v průměrném věku 42,3 dne za průměrné hmotnosti 88,4 kg a ukončen v průměrném věku 395,9 dne při hmotnosti 610,3 kg. Průměrný přírůstek v testu tak dosáhl hodnoty 1343 gramů. Průměrný podíl masa činil 81,75 % a 11,91 % tuku, zatřídění 3,23.
Předností staničního testu oproti tzv. polním testům je podle dr. Lindnera možnost sledovat více znaků užitkovosti. Vykrmený býček je poražen na staničních jatkách, kde stanovují znaky, jakými jsou např. kvalita masa, kterou tvoří přírůstek, obchodní zatřídění a podíl masa v procentech, jatečné hodnocení trupu včetně pH apod.
Po porážce se jatečné půlky odvěšují po dobu 14 dní až tří týdnů při teplotě do 3 oC, hned po zabití se během dvou hodin zchlazují na 7 oC.
Seurop je subjektivní
Na stanici porážejí jednou týdně a průměrně zatřiďují fleckvieh do U až R, „spíše však R“ tvrdí Lindner. Ze své praxe potvrdil subjektivitu v hodnocení: „Například na těch porážkách, kam dodávají farmáři zvířata plemene fleckvieh i černostrakatý dobytek, je zatřídění fleckvieh obvykle lepší (hodnotitel díky porovnání vidí fleckvieh lépe), než na těch místech, kam dodávají jen fleckvieh.“
Rozdíl v ceně mezi třídami je však minimální a pohybuje se kolem 10 pfeniků (0,05 euro). Aktuální ceny v době naší návštěvy dosáhly za E 3 - 4,73 DM, U 3 - 4,61 DM, R 3 - 4,47 DM, O 3 - 3,86 DM, R 4 - o 0,05 DM snížení oproti R 3. Cenový propad pocítí až chovatelé holštýnů, kteří prodávají v třídách O a P.
Větší roli hraje zařazení do tříd podle podílu tuku (třídy 1 až 5). Třída jedna je téměř bez tuku, za ideální se považuje zatřídění dvě až tři. Cenový pokles pocítí chovatel až u čtvrté.
Jatečná půlka putuje ke spotřebiteli s označením, uvádí se informace o zařazení: E až P, třídy číslicemi 1 až 5 a třetí údaj vyznačuje kategorii (KA – telata, JR mladý skot, JB nebo A mladí býci, B býci, O voli, K krávy, F jalovice). Rovněž musí být zřetelné, kdo zvíře klasifikoval.
Z výsledků na stanicích výkrmnosti je patrné, jakým směrem se plemeno vyvíjí. Podle dr. Lindnera jsou výsledky v současné době konstantní. Mezi plemeny existují podle jeho vyjádření rozdíly v kvalitě masa, o ní rozhoduje podíl intramuskulárního tuku.
Nezávislá klasifikace
Každé zvíře musí být na jatkách klasifikováno nezávislým hodnotitelem. Povinnost klasifikace se vztahuje na porážková místa, kde porážejí denně více než 70 prasat a 20 kusů skotu týdně. Podobnými problémy, kdy chovatelé při zavádění hodnocení systémem Seurop požadovali nezávislé hodnocení jatečných těl, jaké se vyskytly v Česku, prošli i v Bavorsku. Proto před 15 až 20 lety vznikla organizace, která je za tuto činnost zodpovídá a která nyní posílá nezávislé klasifikátory na jatka. Tato privátní firma patří zemědělcům, rozhodování je v rukou představenstva. Aby byla zaručena neúplatnost, tak se klasifikátoři na jatkách střídají, „rotují“. Školí je v Kulmbachu, ve Spolkovém ústavu pro výzkum masné produkce, navíc podléhají státní kontrole.
Značka kvality
Pokud jde o kvalitní masa, jsou známá pod značkou „Qualität aus Bayern“. V rámci systému se především zprůhledňuje způsob chovu porážených zvířat. Další zajímavostí je vyloučení vadného masa DFD. To zajišťují měřením pH, které musí dosáhnout 24 h po porážce hodnoty nižší než 5,6. Pokud tuto podmínku nesplní, nelze označit maso jako značkové.
