Produkce vepřového masa je v současné době opět velice ziskovou činností. Na rozdíl od předchozích dvou let, kdy se hovořilo naopak o krizi na trhu jatečných prasat a vepřového masa. Co bylo příčinou vývoje tohoto odvětví? A co ho ovlivňuje v současnosti a ovlivní v blízké a vzdálenější budoucnosti? Snaha zodpovědět tyto otázky je hlavním tématem následujících řádků.
Pokud chceme vysvětlovat současnost a odhadovat nejpravděpodobnější vývoj v budoucnosti, musíme nejdříve porozumět minulým jevům, proto následuje nejdříve stručný přehled vývoje v uplynulých letech, po něm podrobnější rozbor současného stavu a nástin dalšího vývoje. V poslední době byla také přijata řada právních norem, které upraví podmínky pro chov prasat a produkci vepřového masa. Ty budou popsány v samostatné kapitole.
Po roce 1990 začala být ekonomická situace chovatelů prasat a producentů vepřového masa stále více ovlivňována vývojem na trhu. Významný byl stav domácího trhu a v poslední době stále více i stav zahraničních trhů. Navíc se projevovaly různé výkyvy cen produkce a zájmu spotřebitelů o ostatní zemědělské a potravinářské komodity, které slouží buď jako vstupy do produkce vepřového masa či jako konkurenční potravinářské výrobky.
Vývoj v posledních deseti letech
Produkce vepřového masa byla v době vlády KSČ poměrně méně regulována (ceny relativně odpovídaly nákladům na produkci). Proto po liberalizaci cen a hospodářství po roce 1989 neprošla podobným šokem jako produkce hovězího masa a chov skotu. Výroba vepřového masa se po roce 1990 dokonce zvyšovala. Nakonec došlo k výraznému přebytku nabídky na českém trhu a k hlubokému propadu cen. V roce 1992 a hlavně 1993 došlo k prvním velkým těžkostem v odbytu a nakonec i ke státním zásahům (intervenční nákupy a subvencované vývozy) na trhu a následně k poklesu stavů prasat. Tento vývoj je zaznamenán v následující tabulce a grafu.
Od poloviny 90. let se ekonomika výroby vepřového masa postupně zotavovala a stavy chovaných prasat se spolu s výrobou vepřového masa zvyšovaly.
Výrazným faktorem poměrné stability v ekonomice odvětví výroby vepřového masa bylo to, že spotřeba na obyvatele za rok se z 50 kg výrazněji nesnížila a do současnosti se pohybuje na úrovni zhruba okolo 45 kg.
Vývoj v první polovině 90tých let byl z větší části ovlivněn vývojem na domácím trhu, později se již výrazněji projevovaly vlivy vývoje ukazatelů na zahraničních trzích. Šlo například o snížení poptávky po hovězím mase, kde se zejména v Evropě projevovala tzv. krize BSE nižší spotřebou hovězího masa, které bylo nahrazováno masem vepřovým. Vážnou konkurencí se naopak stávalo drůbeží maso, jehož spotřeba a obliba mezi spotřebiteli nadále průběžně vzrůstala.
Hlavními faktory však byla nízká cena krmných obilovin a později epidemie, které postihly chovatele prasat (slintavka a kulhavka v Asii a klasický mor prasat v západní Evropě) v letech 1996 a hlavně v roce 1997. Nízká cena krmných obilovin působila na snižování cen jatečných prasat a vepřového masa. Tuto tendenci zprvu tlumily důsledky zmíněných epidemií, které omezovaly nabídku (rozsáhlé nucené porážky) a posilovaly ceny. Do roku 1997 se tak ekonomická situace odvětví postupně zlepšovala, zvyšoval se dokonce i vývoz. V roce 1997 se začal realizovat i vývoz do zemí EU v té době postižených nedostatkem. Celosvětově vysoké výkupní ceny jatečných prasat však podnítily příliš rychlý růst početních stavů. V roce 1998 se již uklidnila nákazová situace a vysoká produkce vedla na podzim k rychlému vzniku přebytků nabídky nad poptávkou, prudkému poklesu cen a vzniku velkých odbytových potíží.
Tato situace se týkala i ČR a EU. Země EU řešily tuto situaci poskytováním vysokých vývozních subvencí. Český trh, který se sám potýkal s napjatou situací v odbytu, byl vystaven vysoce subvencovaným dovozům ze zemí EU. V podzimních měsících roku 1998 a na počátku roku 1999 bylo vepřové maso dováženo v objemu zpravidla přes 1000 tun za týden. V roce 1998 byly navíc subvence EU pro vývoz do ČR tak vysoké, že průměrná dovozní cena byla nižší než 20 Kč/kg.
Není se co divit, že tuzemská cena zemědělských výrobců jatečných prasat také klesla až pod 20 Kč/kg ž. hm. a prakticky po celou první polovinu roku 1999 byla nižší než 30 Kč/kg. Až po politických jednáních představitelů české vlády a zástupců dalších středoevropských zemí s komisaři EU došlo k omezení vývozních subvencí pro vývoz vepřového masa do vybraných zemí.
Takto nízké výkupní ceny znamenaly, že více než rok hospodařili i ti nejlepší chovatelé prasat s vysokými ztrátami. V té době chovatelé s nejnižšími náklady dosahovali úrovně nákladů mezi 30 a 35 Kč/kg ž. hm. Následkem toho se v průběhu roku 1999 a 2000 poměrně prudce snížily stavy prasat v ČR. Z více než 4 mil. kusů prasat celkem bylo v těchto letech statisticky zjištěno pouze okolo 3,5 mil. kusů.
Druhá polovina roku 1999 a rok 2000 již byly ve znamení postupné stabilizace sektoru a zvyšování cen. Na konci roku 2000 se dění v zahraničí opět dotklo českých chovatelů prasat. Tentokrát pozitivně. Zjistilo se, že onemocnění skotu BSE se netýkalo pouze Velké Británie, ale rozšířilo se i do dalších, zejména západoevropských zemí. Spotřebitelé se v obavách z nepotvrzené, ale naznačované možnosti přenosu onemocnění na člověka po požití masa z nakaženého zvířete, začali odvracet od spotřeby výrobků z hovězího masa.
Bylo zaznamenáno snížení spotřeby až o polovinu. Lidé nahrazovali hovězí maso jinými potravinami, v nemalé míře také masem vepřovým. Cena jatečných prasat a vepřového masa poměrně výrazně stoupala a nabídka tentokrát nestačila poptávce. Bez ohledu na to, zda je to správné či ne můžeme konstatovat, že čeští spotřebitelé v roce 2000 a 2001 přesně kopírují tzv. země s vyspělým spotřebitelským trhem. Chovatelé prasat a producenti vepřového masa tak v současnosti prožívají velice úspěšné období, kdy se zisky v Kč/kg ž. hm. u prodaného jatečného prasete blíží k dvouciferným hodnotám.
Současnost
Na přelomu roku 2001 je situace na trhu prasat a vepřového masa až překvapivě příznivá. Kdo by ještě před několika měsíci požadoval za jatečné prase přes 40 Kč/kg ž. hm., nenašel by jistě kupce. Koho by napadlo to samé před půl rokem, dočkal by se nejspíš výsměchu a ten samý požadavek by před rokem vedl k úvahám o zdravém rozumu toho, kdo takovou cenu požaduje. V dnešních dnech by každý zpracovatel cenu 40 Kč/kg ž. hm. přijal s pocitem dobře uzavřeného obchodu.
Požadavky prvovýrobců na cenu na a nad úrovní 45 Kč/kg ž. hm. vzbuzují otázky o oprávněnosti či morálnosti snah takto využívat momentálního stavu podobně jako nabídky zpracovatelů na výkupní cenu pod 20 Kč/kg ž. hm. v roce 1988 a 1999. Jediný závěr, který je nasnadě zní, že žádná ze stran účastnících se trhu (chovatelé - zpracovatelé - spotřebitelé) není morálnější více či méně než druhá. Každá prosazuje své zájmy. Prosazování obecného prospěchu zůstává na nezávislých či státních institucí, ať už můžeme jakkoliv oprávněně pochybovat o jejich nezávislosti či neovlivnitelnosti. Ale nepředbíhejme a podívejme se podrobněji na vývoj základních ukazatelů odvětví v posledních měsících.
Užitkovost
Dlouhodobě jedním z nejvýznamnějších ukazatelů pozitivního vývoje odvětví je užitkovost. Je významná zejména pro schopnost konkurence na světovém trhu, která se stává v poslední době čím dál důležitější. Zvyšování užitkovosti musí v konečném důsledku vést ke snižování nákladů na výrobu a ke schopnosti producentů nabízet příslušnou komoditu levněji. Nemůže již jít jen o zvyšování určitých ukazatelů za každou cenu. Užitkovost je tak významná i z hlediska schopnosti obstát v soutěži s konkurenčními druhy zboží. V tomto případě v soutěži s jinými druhy masa. Obzvláště srovnání s velmi levným a stále oblíbenějším drůbežím masem vede k nutnosti snižovat náklady a ceny i u vepřového masa. Jedněmi z nejsledovanějších ukazatelů jsou objem průměrných hmotnostních přírůstků a spotřeba jadrných krmiv na kg přírůstku.
V případech obou ukazatelů můžeme sledovat pozitivní, zlepšující se tendence. Oproti roku 1990 je zlepšení ještě znatelnější, podle tehdejšího sledování ČSÚ činil u prasat ve výkrmu průměrný přírůstek 0,54 kg/ks/den a spotřeba jadrného krmiva 3,61 kg na kg přírůstku. Za 10 let tak došlo ke zlepšení denního přírůstku o 0,035 kg/kus a ke snížení spotřeby na kg přírůstku o 0,44 kg. Přesto je nutno poznamenat, že úroveň vyspělých chovatelských zemí je podle dostupných informací (obdobné statistiky nejsou k dispozici) o malý krůček dále, takže stále je co dohánět. Podobné je to i u ukazatelů reprodukce, uvedených v další tabulce.
S výjimkou procentního úhynu selat se ukazatelé reprodukce v posledních letech zlepšovaly, avšak dlužno říci, že pomaleji, než očekávali odborníci. Příčinou je nejspíše to, že v situacích prudkých změn ziskovosti, ohrožení chodu hospodářství v důsledku nezajištěných finančních prostředků a podobně většina chovatelů staví kvalitní plemenářskou práci „na druhou kolej“.
Každopádně je možno říci, že bez dlouhodobého a dostatečně rychlého růstu ukazatelů užitkovosti není možné očekávat dostatečnou konkurenceschopnost popisovaného sektoru, ačkoliv v mezinárodním srovnání si nevede špatně a v porovnání s jinými odvětvími zemědělské prvovýroby v ČR má jednu z nejlepších šancí pro úspěch na světovém trhu.
Cena krmiv a pracovních sil
Z krátkodobého hlediska hrají ovšem větší úlohu jiné ukazatele než užitkovost. Jde zejména o cenu krmiv a cenu pracovních sil, které mají na výrobních nákladech jatečného prasete největší podíl ze všech složek. Není bohužel dostatek času a prostoru rozepisovat se zde o ceně pracovní síly, je však zřejmé, že se jedná o poměrně závažnou a problematickou oblast. Kvalitní pracovní síla pro práci v chovu prasat je poměrně drahá, nedostupná a do budoucna lze počítat spíše s jejím dalším zdražováním a úbytkem. Přitom pro některé činnosti je kvalita pracovní síly zcela nezbytná. Tento rozpor se patrně projevuje i ve výše zmiňovaném vývoji (zlepšujícím se, avšak poměrně pomalu) vývoji ukazatelů užitkovosti.
Rozebírat vývoj ceny krmiv v tomto příspěvku je také poměrně nevhodné a navíc se jedná o poměrně těžko popsatelnou veličinou, protože se jedná o statisticky téměř nesledovanou veličinu. Mohlo by se zástupně hovořit o ceně krmných obilovin, krmné sóji, apod. V krátkosti je možno říci, že tyto ceny na světových trzích v posledních měsících mírně vzrůstaly. Mimojiné také díky „krizi BSE“, v jejímž rámci došlo k odklonu od zkrmování masokostní moučky.
Výraznější snižování světových cen krmiv není nejspíš možné očekávat z mnoha důvodů. Mimo jiné proto, že patrně vzroste poptávka po nich v asijských a dalších tzv. rozvojových zemích, kde roste spotřeba masa a snaha o soběstačnost v jeho produkci (pramen – materiály OECD). Dále je možné počítat s pokračováním tendencí snížit subvencování vývozu obecně (a zvláště obilovin), které vede také ke snižování světových cen. Jedná se zejména o tlaky organizace WTO, další kolo jednání by mělo vést k rozšíření závazků zvyšujících přístup na trhy a omezujících možnosti subvencovat vývozy.
Na domácím trhu bývá navíc cena obilovin také podporována různými formami intervenčních zásahů, které, ač se zaměřují zejména na potravinářskou pšenici, působí i proti případnému snižování ceny krmné pšenice (a dalších obilovin).
Cenový vývoj
Vývoj cen na trhu vepřového masa zaznamenal v posledních letech značné výkyvy. Po krizi v letech 1998 a 1999 je možno rok 2000 charakterizovat jako rok stabilizace. V loňském roce bylo možno zaznamenat i tradiční sezónní výkyvy cen, spojené s trendem poklesu na počátku roku a naopak růstovou tendencí se začátkem v letních měsících.
V roce 2001 však bude návrat ke klidnému, tradičnímu vývoji nejspíš opět narušen. Výkyv tentokrát směřuje naopak k nezvykle růstovému trendu cen již v jarních měsících. Tento vývoj je dokumentován v následující tabulce a grafu. Mimo jiné je vidět reakce jednotlivých účastníků trhu a lze říci, že v letech 2000 a 2001 spíše reagovaly ceny průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny na vývoj cen zemědělských výrobců.
Produkce vepřového masa v ČR
Jak se tedy vyvíjela produkce vepřového masa v posledních měsících? Přes zlepšenou odbytovou situaci ceny zemědělských výrobců i v průběhu roku 2000 kolísaly a v létě poklesly až ke 30 Kč/kg ž. hm. a tak nedošlo k očekávanému zvyšování stavů prasat. Celkové stavy se i 1. 3. 2001 meziročně snížily (ačkoliv v dalším průběhu letošního roku se počítá se zvyšováním stavů prasat) a dosáhly zhruba 3,6 milionu kusů. Nabídka je nižší než poptávka spotřebitelů, podobná je i situace na zahraničních trzích takže nedochází k výraznějším dovozům. Následující tabulka dokladuje stagnační trend produkce vepřového masa v posledních měsících.
Podle výsledků statistických zjišťování panuje stagnační trend i u stavů prasat a také prasnic, takže v nejbližší době nelze očekávat zvýšení produkce. Podle soupisu hospodářských zvířat k 1. 3. 2001 i výsledků chovu skotu a prasat k 31. 12. 2000 (výkazy ČSÚ) došlo dokonce k meziročnímu, respektive mezičtvrtletnímu poklesu. Podle soupisu k 1. 3. 2001 bylo v ČR chováno 292,3 tis. ks prasnic a meziroční pokles činí přes 3 tisíce kusů.
K výraznějšímu nárůstu domácí nabídky by mělo dojít nejdříve koncem letošního roku. Pokud zlepšené ekonomické podmínky roku 2000 nepřiměly chovatele k zvyšování stavů, současné extrémně vysoké ceny by již rozhodně měly být dostatečným impulsem.
Zahraniční trhy a obchod
Vývoj na zahraničních trzích má zvyšující se význam pro český trh a na tomto trendu se patrně v nejbližší době nic nezmění. Možná naopak zesílí s další liberalizací světového obchodu v souvislosti například s rozšiřováním EU (a jejího jednotného trhu) a dalším kolem jednání WTO.
Jak už bylo řečeno, čeští spotřebitelé a trh se v roce 2000 a 2001 zachovali při krizi BSE zcela stejně jako spotřebitelé v zemích západní Evropy a také vliv zhroucení trhu s hovězím masem na trh s vepřovým masem a jatečnými prasaty je podobný. V zemích EU dosahuje průměrná referenční cena jatečných prasat zhruba přepočtená na ž. hm. úrovně cca 50 Kč/kg a v posledních týdnech má spíše stagnační až klesající tendenci. Z toho důvodu je také v posledních měsících do ČR dováženo maso v objemu nejvýš několika desítek tun týdně. Clo ve výši necelých třiceti procent na dovoz vepřového masa je dostačující bariérou při současné úrovni cen a nulových vývozních subvencích zemí EU.
Jiná byla situace na počátku letošního roku, kdy byla otevřena kvóta na dovoz 5 tisíc tun vepřového masa z EU s preferenčním nulovým clem. V lednu a na začátku února představoval dovoz ze zemí EU i několik tisíc tun týdně, než byla kvóta vyčerpána až na několik tun, o jejich dovoz s nulovým clem neměl žádný dovozce (respektive vývozce) zájem až do dubna. S podobným vývojem lze počítat po 1. 7. 2001, kdy bude kvóta pro EU opět otevřena (nejspíš s mírným navýšením 1500 tun na 6,5 tisíce tun podle mezinárodní dohody s EU). Tato dovozní kvóta by také měla působit proti dalšímu zvyšování tuzemských cen blíže k 50 Kč/kg ž. hm. za jatečné prase. Podobné kvóty platí naopak i pro vývoz z ČR do zemí EU, takže se mohou stát určitým ventilem pro případnou budoucí nadprodukci vepřového masa v ČR.
Změny právních norem
Pro chov prasat (stejně jako pro ostatní lidské činnosti) je významné a určující právní prostředí, ve kterém se odehrává. Vedle ostatních zákonů, byly v poslední době přijaty i dva zákony, které přímo souvisejí s chovem prasat.
Způsob klasifikace jatečných těl prasat
Podle novely (č. 306/2000) potravinářského zákona č. 110/97 Sb. a vyhlášky Mze ČR 112/2001 Sb. musejí zpracovatelé provádět klasifikaci kvality jatečných těl zvířat, přičemž v případě prasat platí tato povinnost od 1. 4. 2001. Jde o tzv. aparativní, či objektivní klasifikaci jatečných těl, zkracovanou také jako klasifikace metodou SEUROP. Tato klasifikace by se měla stát význačným pomocníkem v plemenářské práci (zhodnotí se lepší kvalita dodaného prasete a zlepší se zpětná vazba) a vyjasnit vztahy mezi chovateli a zpracovateli (měly by přestat dohady o správnosti zařazení jatečných prasat). V neposlední řadě zařazení do tříd SEUROP napomáhá při obchodu se zahraničím, jelikož umožňuje lepší srovnávání zboží.
Klasifikace bývá často spojována přímo se zpeněžováním produkce, ačkoliv to vůbec není předmětem zmiňovaných právních úprav. Hovoří se také (zcela nečesky) o „cenové masce“, název se vžil z německého preissmaske. Jde o v doslovném překladu zhruba “cenový filtr“ – metodu, jakou se právě na základě zhodnocení kvality jatečného trupu vypočítává výsledná cena. Samozřejmě, tato metoda musí být výsledkem dohody chovatelů a zpracovatelů, státní orgány se zabývají pouze dohledem nad správným zatříděním podle ukazatelů kvality.
Zákon o šlechtění, plemenitbě a evidenci
Od 1. ledna 2001 vstoupil v platnost Zákon o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat. Patrně největší změnu pro chovatele přináší tento zákon a následné vyhlášky Ministerstva zemědělství ve způsobu zajišťování identifikace a registrace hospodářských zvířat. U vyjmenovaných (všech hlavních významných druhů) platí, že musí být označen každá chovaný jedinec. Mezi vyjmenovanými druhy jsou samozřejmě také prasata, u kterých byla účinnost odložena do 1. 4. 2002.
Příslušná vyhláška MZe ještě nevyšla (mělo by se tak stát velice brzy, zhruba v polovině roku 2001), takže nelze přesně popsat způsob, jakým budou muset být chovaná prasat označena. S jistotou lze říci, že prasat se netýká zvláštní způsob označování, kterým se vyhnou označování všech chovaných jedinců chovatelé drůbeže, ryb a včel z praktických důvodů. Z ekonomického hlediska přinese označování všech prasat jistě další náklady, dlouhodobě by se však měly projevit i přínosy.
Tento zákon a související vyhlášky dále samozřejmě upravuji oblasti, které vyjmenovává ve svém názvu (šlechtění, plemenitba a evidence). Upravuje například podmínky pro vytvoření a fungování testačních stanic pro posuzování plemenné hodnoty (ve Vyhlášce MZe 471/2000 Sb.) a stanovuje požadavky na odbornou způsobilost některých činností v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat (Vyhláška MZe 33/2001 Sb.).
Předpoklad vývoje v blízké a vzdálenější budoucnosti
Rádoby humorně-filozofický závěr tohoto článku by nejspíš zněl: Budoucnost bude mít každý takovou, jakou si jí zajistí. A byla by to nejspíš z velké části pravda. Satirický závěr by patrně zněl: Budoucnost nám zajistí EU, takže se hlavně snažme tam již být, na nic jiného nehleďme. To by nejspíš nebyla pravda ani z malé části. Vzletný závěr by nejspíš zněl: Je nutno tvrdě pracovat a vše zlepšovat, aby odvětví prasat v ČR obstálo a je nutno ještě více pracovat a vše zlepšovat, aby se dále rozvíjelo. To by nejspíš byla také z velké části pravda, ale to už je dnes asi každému jasné a takovému závěru by se každý shovívavě pousmál.
Takže na závěr předkládám shrnutí a výhled pravděpodobných trendů vývoje:
Dojde k dalšímu zvýšení tlaků zahraničních trhů na jednotlivé vnitřní trhy včetně českého. Jedná se například o blížící se jednání WTO, předpoklad dalšího sbližování českého trhu s dalšími evropskými a jinými zeměmi, ať už v jakékoliv formě (EU, CEFTA, dvoustranné mezinárodní dohody). Paradoxně tento faktor nemusí být pro ČR natolik záporný. Již v současnosti má ČR výrazně nižší celní ochranu než většina sousedních zemí a k poskytování subvencí a podpor zde zpravidla nebylo dost prostředků. Takže obecné celosvětové snížení celních ochran a podpor do zemědělství a zvláště odvětví chovu prasat může srovnat podmínky našich a zahraničních producentů.
V krátkodobém výhledu lze očekávat, že cena prasat se nebude nejspíše dále zvyšovat ze současných 46 Kč/kg ž. hm. Důvodem je jednak konkurence ze zahraničí – dovoz do ČR by se stal lukrativním při cenách podobných jako v zemích EU. Navíc lze počítat s uklidňováním situace na trhu hovězího masa a tím i se srovnáváním cen skotu a prasat.
Bude pokračovat rozvoj tzv. spotřebitelského trhu, kdy spotřebitelé určují výslednou podobu produktu. Lze tedy očekávat změny v plemenném složení stáda prasat. Hodnota plemene (užitkového hybridu) bude ve zvyšující se míře posuzována podle výsledných nutričních vlastností masa, nikoliv jen podle ukazatelů, plodnosti, užitkovosti, apod.
Zvýší se patrně význam zdravé výživy, welfare zvíře a ohledu k životnímu prostředí. V dlouhodobém výhledu lze počítat s dalšími požadavky na změnu technologií chovu a produkce vepřového masa a výrobků z něj. Bude se jednat o zvýšení nákladů, avšak plošné (pro všechny).
Chov prasat v ČR má mnoho možností dalšího rozvoje a vývoje. Rozšiřování odbytu lze očekávat pouze od úspěšného vývozu, nedojde patrně k zvyšování domácí spotřeby. Neustálé zvyšování a udržování konkurenceschopnosti odvětví je zcela nezbytné a nevyhnutelné, pokud si má udržet svůj význam na trhu, kde budou jistě mizet přinejmenším obchodní hranice.
Ing. Jiří Hojer
MZe ČR
