Početní stavy ovcí v České republice se v průběhu tohoto desetiletí zdvojnásobily, nicméně ještě zdaleka nedosáhly výchozího stavu z počátku devadesátých let minulého století, kdy se jich v české a moravské krajině páslo téměř 430 tisíc kusů. Přesto ale podle situační a výhledové zprávy, kterou k chovu ovcí a koz vydalo v závěru minulého roku ministerstvo zemědělství, tento trend dokumentuje zájem chovatelů zejména v horských a podhorských oblastech i účinnost dotačních a podpůrných opatření státu na tomto úseku živočišné výroby.
Zpráva konstatuje, že stavy ovcí se u nás zvýšily z 84 108 kusů v roce 2000 na 168 910 kusů vloni, což představuje nárůst o 84 802 kusů, tj. o 100,8 procenta. Nicméně od roku 1990 do roku 2007 klesly domácí stavy ovcí o 60,7 procenta, tedy o téměř 261 tisíc kusů a prudký pokles od roku 1992 se zastavil v až roce 2000. Chov ovcí u nás prochází od roku 1990 výraznými strukturálními a ekonomickými změnami. Výrazné snížení početních stavů ovcí bylo ovlivněno prudkým poklesem cen vlny. V období dalších tří let pak byla zlikvidována téměř celá populace s jednostrannou vlnařskou užitkovostí, přitom do roku 1990 byl u nás chov ovcí zastoupen vysokým podílem právě vlnařských plemen, která činila téměř 63 procent chovaných ovcí. Od roku 1995 se pak hlavním produktem chovu ovcí v České republice stalo jehněčí maso. Chovatelé se orientují především na čistokrevné populace masných, kombinovaných a plodných plemen a na jejich křížení s berany masného typu. Zejména ve vyšších polohách je kladen důraz na využívání kombinované mateřské populace a kříženek v mateřské pozici, z důvodu jejich přirozené odolnosti vůči nepříznivým vlivům počasí a vhodnosti pro extenzivní systémy chovu.
Zatížení zemědělské půdy ovcemi je v ČR dosud velmi nízké a představuje pouze kolem 3,1 kusu ovcí na sto hektarů zemědělské půdy, zatímco průměr Evropské unie představuje kolem 72 kusů ovcí na 100 ha. Z tohoto důvodu nemůže být podle zprávy dosud v potřebném rozsahu zabezpečeno udržování horských a podhorských oblastí i vnitrozemských enkláv v ekologickém a kulturním stavu pastvou ovcí a jejich účelné využití pro produkci kvalitního, zejména jehněčího masa.
Podobně jako stavy ovcí poklesly od roku 1990 do roku 2007 stavy koz , a to o 24 416 kusů, což představovala více než šedesátiprocentní snížení na 16 222 kusů. Stáda koz jsou koncentrována převážně u chovatelů specializovaných na produkci a zpracování mléka a postupně se začínají rozšiřovat také masná plemena koz. V České republice není speciální mlékárna nebo sýrárna, která by vykupovala a zpracovávala ovčí nebo kozí mléko. Výroba kozích sýrů je tedy soustředěna do faremních chovů. Podle informací Svazu chovatelů ovcí a koz ČR jich bylo u nás v loňském roce vyprodukováno zhruba 120 tun, jejichž průměrná cena činila 200 Kč/kg.
Nízká spotřeba masa
Chov ovcí a koz představuje perspektivně se rozvíjející úsek živočišné výroby, zejména v obohacování sortimentu potravin a v zajišťování údržby krajiny v kulturním a ekologickém stavu. Restrukturalizace chovu ovcí z vlnařského zaměření na masnou produkci je v podstatě dokončena. Do tržní sítě je maso zpracované na jatkách dodáváno asi z 15 procent produkce, převažuje prodej jehňat přímo od chovatelů. I přes pozitivní trendy v chovu ovcí je tuzemská spotřeba výsledné produkce masa v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie mimořádně nízká a lze ji s ohledem na vysoký podíl domácích porážek odhadovat asi na 0,15 kg na obyvatele ročně. Důvodem je především vysoká cena dováženého jehněčího masa a nedostatečná nabídka z tuzemských zdrojů. Reálně lze počítat s postupným zvýšením spotřeby na 0,3 až 0,4 kg na obyvatele ročně. Tato předpokládaná spotřeba odpovídá obratu stáda ovcí v České republice s počtem přibližně 250 až 300 tisíci kusů, což lze pokládat za cílový stav během pěti až deseti let. Zvýšení početních stavů ovcí bude přímo závislé na úrovni podpůrných a dotačních programů a vývoji společné zemědělské politiky unie. Zatím domácí výroba masa pomalu roste. V roce 2000 dosáhla téměř 140 tun jatečné hmotnosti, v roce 2006 se těsně přiblížila objemu 200 tun a zhruba v téže výši očekává ministerstvo zemědělství i konečnou loňskou produkci skopového, jehněčího a kozího masa.
Ceny zemědělských výrobců jsou závislé především na kvalitě masa a poptávce, která se obvykle zvyšuje v období Velikonoc a v posledních letech i v období Vánoc. Cena jatečných jehňat třídy. A v živé hmotnosti vzrostla od roku 1990 do roku 2002 z 22,5 Kč/kg na 49 Kč/kg. Od roku 2003 však došlo k poklesu ceny na 43 Kč/kg v roce 2007 a podle zprávy se zatím nedá očekávat její růst, což je způsobeno změnou odběratelů po vstupu České republiky do Evropské unie, kdy se vývoz jatečných jehňat přesunul z italského trhu na německý a rakouský s nižšími realizačními cenami a vyššími požadavky na kvalitu dodávaného zboží. Za posledních zhruba 15 let také klesly o více než čtvrtinu ceny zemědělských výrobců za surové jehnětiny, a to na 45 Kč/kg.
Saldo zahraničního obchodu České republiky se skopovým a kozím masem je záporné, nicméně v posledních letech zaznamenal světový obchod se skopovým masem výrazný nárůst, způsobený jak dlouhodobým poklesem stavu ovcí, tak náhlým oživením poptávky po skopovém mase v zemích Evropské unie.
Stavy v Evropě klesají
Téměř ve všech členských zemích dochází podle situační zprávy k poklesu stavů ovcí, především v důsledku oddělení plateb od produkce v rámci reformy společné zemědělské politiky unie. To vyvolalo, v závislosti na termínu aplikace reformy v jednotlivých členských zemích, pokles celkových stavů ovcí a zejména jehniček a bahnic. K výraznému snížení došlo zvláště ve Velké Británii a Španělsku, kde jsou nejpočetnější stáda v rámci unie. Úbytek zaznamenali také v Irsku a ve Francii. Počty ovcí se naopak zvýšily v některých nových členských zemích a v Itálii, kde byl v roce 2006 zaznamenán nárůst stavů, který byl podpořen regionálnímu reformami zemědělství a zvýšenou spotřebou skopového masa. Z odhadu vývoje stavů v EU 25 lze předpokládat, že v loňském roce klesly pošty zvířat zhruba o dvě procenta a ještě asi o jedno procento se sníží letos.
Zmíněný pokles stavů ovcí a koz se projevuje i ve výrobě skopového masa. U všech významných producentů došlo vloni k meziročnímu poklesu jeho hrubé produkce. V Řecku a Španělsku se činí pokles zhruba jedno procento, ve Francii a Velké Británii se odhady snížení pohybují mezi 3,7 a 4,5 procenta. Celkový objem hrubé produkce skopového a kozího masa v EU v roce 2007 je odhadován zhruba na 1,03 milionu tun, což je o tři procenta méně než v předchozím roce. Letos by se podle zprávy měla snížit produkce masa zhruba o dvě procenta. Odborníci soudí, že vývoj cen bude patrně reagovat na sníženou nabídku jehňat, tudíž očekávají cenový růst.
Obchod s živými zvířaty do třetích zemí výrazně klesl po vstupu Bulharska a Rumunska do Evropské unie a vnitrounijní obchod je příznivější. Vzhledem k postupnému schvalování dalších jatek v obou nových členských zemích se však další obchod bude vyvíjet ve prospěch obchodu s masem. V následujících letech se očekává růst vývozu skopového masa zejména z Rumunska.
Vzhledem k poklesu výroby skopového masa v EU stoupá potřeba dovozů. Z důvodu dovozních kvót na skopové maso ze třetích zemí však není rostoucí potřeba zatím dostatečně uspokojována. Zpráva uvádí, že tuto situaci nelze řešit poklesem vývozu skopového masa, protože jeho výraznému snížení již došlo v předchozích letech. Z uvedených důvodů by mohla loňská spotřeba mírně klesnout, avšak přepokládá se, že v menším rozsahu než výroba. Průměrná spotřeba na obyvatele v EU 25 by podle odhadu mohla dosáhnout 2,8 kg.
Současná situace v chovu ovcí v EU není s výjimkou Itálie příliš příznivá. Pokles stavů a pokles výroby jsou dominantními znaky produkce. Vysoké ceny krmiv snižují rentabilitu a řada chovatelů zcela ustupuje od produkce nebo mění zaměření výroby. Přesto představuje chov ovcí v unii perspektivní odvětví a nabízí možnosti, neboť má významnou úlohu při údržbě krajiny. V původních členských zemích se chová více než polovina ovcí ve stádech přesahujících 500 kusů, ale v zejména v Bulharsku a Rumunsku je zatím více než polovina stavů ve stádech do 50 kusů. Otázkou zůstává, zda bude tato odlišnost i v budoucím období zachována, či dojde v nových členských zemích strukturálním změnám.
Za růstem stojí Čína
Stav ovcí a koz ve světě v roce 2006 se i přes další pokles ceny vlny meziročně zvýšil o 1,8 procenta a dosáhl 1,2 miliard zvířat. K tomuto růstu výrazným způsobem přispěl téměř pětiprocentní vzestup stavů v Číně. Podíl největšího světového producenta, Číny na celkovém počtu ovcí a koz ve světě se tak zvýšil z 31,9 procenta v roce 2005 na 32,8 procent v roce 2006. Objem stáda ve druhé největší produkční oblasti – na středním Východě a v Severní Africe zůstal stabilní, zatímco v Indii. která je třetí nejvýznamnější producent, došlo k mírnému růstu stavů.
Na Novém Zélandu vzrostl počet zvířat v roce 2006 o dvě procenta, zatímco počty kusů v Austrálii, byť zůstávají i nadále významné, jsou hluboko pod úrovní roku 2000.
Také v porážkách ovcí, které dosáhly v roce 2006 celkem 13,3 milionu tun jatečné hmotnosti, přetrvává dominantní význam Číny, která se na nich v roce 2006 podílela 36,4 procenta.
Obchodní výměna s živými zvířaty v roce 2006 celosvětově klesla ve srovnání s předchozím rokem o 7,3 procenta, pokles se projevil téměř ve všech světových regionech. Největším světovým exportérem zůstává Austrálie. Světový obchod s jehněčím masem dosáhl v roce 2006 celkem 636 tisíc tun jatečné hmotnosti, přičemž podíl dominantního Nového Zélandu na světovém obchodu s jehněčím masem představoval v roce 57,9 procenta. Zároveň však meziročně klesl o 4,2 procenta především kvůli poklesu poptávky na středním Východě a v severní Africe, v asijských zemích a v severní Americe.
Světová roční spotřeba skopového masa se zvýšila v roce 2006 o dvě procenta. Největším světovým spotřebitelem skopového masa zůstává Čína, kde meziroční růst spotřeby činil 4,9 milionu tun jatečné hmotnosti, tedy 8,6 procenta.
Ve vývoji stáda odhadují odborníci pro loňský rok obdobný trend jako v roce 2006. Počet zvířat by mohl vzrůst o zhruba 18,7 milionu kusů, tedy asi o 1,6 procenta. Rozvoj produkce se předpokládá nejen v Číně, ale rovněž v Indii. Dynamika světového trhu by měla být podpořena rovněž upevněním produkce v Argentině a Uruguayi. V Austrálii bude patrně i v roce 2007 pokračovat klesající trend počtu zvířat, především vzhledem k horším klimatickým podmínkám, které ovlivní možnosti pastvy.
U porážek by mohlo dojít k určitému zpomalení tempa růstu. Růst počtu poražených kusů se projeví zejména v Číně, kde poptávka trvale stoupá, zatímco na středním Východě a v Indii se neočekávají významné změny. V Austrálii se vzhledem k suchu v roce 2005 a 2006 očekává další pokles produkce. Růst obchodní výměny s živými zvířaty i s masem se předpokládá v Austrálii a Saúdské Arábii, jakož i v dalších zemích středního Východu.
