Litomyšl se stala 12. července cílem cesty mnoha drůbežářů, kteří přijeli oslavit desetileté výročí založení společnosti Mach-líhně kuřat. V Litomyšli se nejen pracovalo, ale ve sváteční nabídce byla i návštěva zámku, divadelní představení nebo koncert. Odpoledne si mohli zájemci, kterých bylo kolem pětiset, prohlédnout provoz líhní. Firma vznikla 1. července 1992, kdy Ing. Jiří Mach získal provoz líhní v Litomyšli v rámci velké privatizace. Jejich kapacitu postupně zvyšoval až na současných 100 miliónů brojlerů ročně. Ve společnosti pracuje pět rodinných příslušníků a práci zde nacházejí téměř tři stovky zaměstnanců.
Hlavní provoz líhní se nachází přímo ve městě, ve starobylé budově pocházející z roku 1660, čerstvě rekonstruované, známé jako Hraběnčin dvůr. Postupně se firma rozrostla za deset let z původní kapacity 10 miliónů kuřat na nynějších 100 miliónů. Rozvoj umožnilo získání trhu, to se podle Jiřího Macha povedlo především proto, že vsadil na kvalitu – líhne pouze brojlery Ross 308 a Cobb 500 a přitom zůstal na ceně podobné, jakou nabízí konkurence.
Američané chválili
Dopoledne majitel slavnostně převzal z rukou ředitelky společnosti TÜV Marie Krause certifikáty EN ISO 9001 a 14 001. Litomyšlské líhně je tak získaly jako první v Česku.
Ing. Mach vsadil na světové americké producenty brojlerových kuřat – spolupracuje výhradně se dvěma – Aviagen Group, u nás zastoupený Xaverossem, a Cobb. Do Litomyšle proto přijela i špička vedení obou společností – prezidenti Yan Panton (Aviagen) a James Bell (Cobb Breeding).
Dr. Ken Laughlin, viceprezident společnosti Cobb ve svém příspěvku označil litomyšlskou firmu za významný rodinný drůbežářský podnik. Podle něho existují dva typy zemí – první, které produkují kuřata a využívají vlastního materiálu, druhé, tzv. assembler, které „kuřata montují,“ uvedl. „Jedno je zřejmé, drůbežářství je globální produkcí, více něž 90 % chovů využívá kuřata od tří hlavních producentů.“ Ve výkrmu kuřat se na celém světě používají
stejná krmiva, stejné jsou i technologie a konkurenční podmínky. Neliší se ani zákazníci, kterými jsou globální obchodní řetězce požadující ve všech zemích stejné standardy. Jednu z mála možných cest levněji produkovat vidí Ken Laughlin v co nejvyšším zařazování doma vyprodukovaných krmiv.
Nigel Barton, šéf výzkumu a vývoje Aviagen Group a generální ředitel Aviagen Ltd. ve Skotsku, se v úvodu věnoval světové produkci drůbežího masa. Ta v roce 2000 dosáhla 66,5 miliónů tun (47,9 mil. tun v roce 1993 a v roce 1999 již 64,8 mil. tun), průměrný meziroční nárůst představuje 4,8 %. Podle jeho názoru se tento trend udrží i po dalších deset let. Určitý strop však existuje. V současné době dominuje na trhu Severní Amerika a Asie, následuje Evropa a Jižní Amerika. Mezi středo a východoevropskými zeměmi je první Polsko, pak Maďarsko, Rumunsko a Česká republika na příčce čtvrté. Pokud jde o spotřebu, nejvyšší si udržují Američané (USA), ti si každoročně dopřejí kolem 35 kg na osobu. Česko se 22 kg se velmi blíží průměru v EU. Podle Nigela Bartona ještě spotřeba drůbežího masa na jídelníčku Čechů poroste. Pokud jde o rozvoj skupiny Aviagen, v současné době se zaměřila na testaci kuřat s vyšší výtěžností masa.
Odchov a chov rodičů ve vlastním
Prodané kuře je ale až koncovkou, celý provoz začíná, jak vysvětlil Mgr. Zdeněk Chalupník z Líhní Mach, nákupem jednodenních rodičů. Ti se odchovávají od letošního roku již výhradně ve vlastních zařízeních. Ve věku 18 až 20 týdnů jsou kuřičky a kohoutci (8 až 9 % ze stavu) převezeni do rovněž vlastních rodičovských chovů. Jejich kapacita dosahuje 800 000 kusů, současný stav činí 760 000 kusů rodičů. Technologie chovu, vždy šitá na míru určité odchovně, je na hluboké podestýlce, haly jsou vybavené automatickými hnízdy, před
nimi se umisťují krátké plastové rošty. Vejce se vykulí přímo na pás, třídí se, dezinfikují a v plastových předlíhňových lískách se přepravují do líhní. Výhodou je, že jde o farmy s kapacitou od 60 do 200 tisíc kusů rodičů, lze tak vytvořit velké partie – až 300 000 kuřat pocházejících z jednoho chovu, tj. od rodičů stejného stáří a z určitého zdravotního prostředí. Jen tak lze plnit požadavky zákazníka na vyrovnanost kuřat.
Důraz kladou v Litomyšli na zdravotní stav drůbeže, spolupracují s VÚVL Brno a dalšími veterináři. „Náklady na jednu kuřici na vakcinaci dosahují 20 Kč,“ vysvětluje Jiří Mach. Výroba násadových vajec se pohybuje kolem 150 až 160 vajec za 40 týdnů a aby byl chov rentabilní je třeba dosáhnout minimálně 125 vylíhlých kuřat na slepici.
Odpoledne v líhních
Odpoledne měli zájemci možnost se projít provozem líhní. Nedávno byly dokončeny stavební úpravy, které oddělily provoz předlíhní od expedice a vybírání. Vejce dopravená z rodičovských chovů jsou skladována ve dvou klimatizovaných skladech, s kapacitou dva milióny kusů. V prvním dosahuje teplota 18 oC a ve druhém, určeném pro dlouhodobější uložení – do deseti dnů 12 oC. Déle skladovat nelze, aniž by se to výrazně neprojevilo na snížení líhnivosti. Ta v průměru dosahuje 80 až 81 %. Před naskladněním do předlíhní se vejce nejprve čtyři hodiny předehřívají na 20 až 22 oC. V předlíhňových komorách jsou poté po dobu 18 dní. Podmínky v líhních jsou řízené počítačem, včetně automatického naklápění. Kuřata se klubají v tzv. dolíhních. Vejce před vstupem do dolíhní jsou automaticky tříděna na lince, neoplozená nebo s odumřelými zárodky se vyřazují.
Konečným provozem je pak expediční linka. Ta dosahuje kapacity 120 000 kusů kuřat za hodinu. Zde se vakuově oddělují skořápky od kuřat, která se třídí, počítají a na přání zákazníka vakcinují. Týdně se líhnou dva milióny kuřat. K expedici jsou okamžitě přistavována auta.
Pýchou firmy je nový přírůstek do vozového parku o kapacitě 180 000 kuřat, ve kterém je udržováno stejné prostředí jako v dolíhních a díky tomu jím lze kuřata převážet až 48 hodin. Těchto obřích kamionů jezdí po evropských silnicích pouze osm.
Strategie firmy
Ze vstupu do EU ing. Jiří Mach obavy nemá. Jak řekl novinářům, vyrábí levněji, i když je mu jasné, že po vstupu narostou i mzdové náklady. Pokud jde o export, vozí nyní firma kuřata do Polska a na Slovensko. Násadová vejce prodávají například do Rakouska nebo do Itálie. „Co je navíc, musí se prodat.“ uzavírá Jiří Mach.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den,
prodáváte prosím i maloodběrateli v řádu několika desítek kusů.
Děkuji předem za odpověď a podmínky odběru,
Váš případný zákazník.