Vlivem vyšších teplot posledních let se k nám dostávají dosud exotické druhy zvířat a hmyzu. Komora veterinárních lékařů připomíná, že okolo sebe nemáme pouze zvířata hospodářská a domácí mazlíčky, ale i zvířata volně žijící, jejichž druhová pestrost se proměňuje, zejména vlivem klimatických změn.
Svatý František z Assisi před 800 lety připomněl, že živočichové žijící v blízkosti člověka jsou živé bytosti, které leckdy dovedou některé věci chápat lépe než lidé. Jde především o vztahy, ale zejména o ochotu vyslechnout jiný názor, i když je třeba na první poslech nepochopitelný.
Františkovo pochopení pro zvířata vyšlo z jeho velké empatie ke všemu živému a z empirické znalosti etologie. Proto byl také jeho svátek vybrán za Mezinárodní den zvířat.
A právě s odkazem na uvažování tohoto světce připomíná Komora veterinárních lékařů, že okolo sebe nemáme pouze zvířata hospodářská a domácí mazlíčky, ale i zvířata volně žijící, jejichž druhová pestrost se proměňuje, zejména vlivem klimatických změn. Poučení z letošních letních veder a velkého sucha je nabíledni: myslet na hospodářská zvířata a na to, jak jim zajistit pro příští léta stín ve výbězích, nebát se vysazovat velké stromy, budovat třeba tůně jako přirozené zdroje napájení. V rybnících bude třeba snížit intenzitu obsádky rybami a méně hnojit. Domácím zvířatům je třeba zajišťovat dostatek pití a také dbát, aby měla možnost se schovat do chladnějšího stínu, aby se nepekla za okny, ta je za veder vhodné zaclonit.
Volně žijící zvířata mívají kam uniknout, ale v krajině, kde hospodaří „průmysloví zemědělci“, tam se nikdo neschová. Zde zejména by bylo vhodné se zaměřit na výsadbu zeleně, i z hlediska udržení vody v krajině, a obrovské lány aspoň rozčleňovat zelenými pásy.
Vlivem vyšších teplot posledních let se k nám dostávají dosud exotické druhy zvířat a hmyzu. Například byl u nás viděn i slyšen šakal, zahnízdila vlha pestrá. A co příchozí hmyz? Může přinášet i jistá rizika. Třeba nenápadný a velmi jedovatý pavouk zápřednice, který se již vyskytl na jižní Moravě. U nás se sice nesetkáváme dosud s komáry rodu Anopheles, kteří v tropech přenášejí malárii, žlutou zimnici, ale Aedes aegypti třeba již v Itálii, Chorvatsku, Portugalsku, Turecku, Bulharsku i na Kypru přenášejí horečku dengue. V jižních oblastech Evropy začíná být problémem komár tygří (Aedes albopictus). V Itálii si už možná o dovolené leckdo všiml plakátů varujících před tímto komárem, italsky zanzara tigre. Šířil tam totiž horečku Chickungunya. Ta se projevuje bolestmi kloubů, hlavy a svalů, vyrážkami, krvácením z nosu nebo dásní. Západonilská horečka byla též v jižní Evropě zaznamenána, má ji na svědomí obyčejný komár pisklavý, Culex pipiens.
A letos se nakazil už první člověk u nás. A co tiplíci, kteří přenášejí nemoc přežvýkavců zvanou bluetongue, a byl s ní problém v mnoha chovech již i u nás?
Zkrátka jsou zvířata a zvířata. S těmi vlastními, domácími, žít víceméně umíme, na ta cizí si budeme muset asi zvykat čím dál více. I na možná rizika, která z jejich výskytu v našem okolí mohou vyplývat.*
tisková zpráva KVL
