Hluboká a dlouhotrvající cenová krize na trhu jatečných prasat, která zasáhla v uplynulých několika letech celou Evropu vyvolala vážná zamyšlení nad tím, kam a jak orientovat v dalších letech chov prasat. Prioritní úlohu v podobných úvahách hrají pojmy koncentrace, intenzifikace, produktivita práce, rentabilita výroby.
Cílem je vyrábět produkt požadovaný spotřebitelem při co nejnižších nákladech na jednotku produkce. Současně s tím musí být zohledňovány požadavky na welfare, ekologii, kvalitu a bezpečnost potravin.
Šlechtěním lze ovlivňovat především obsah pojmu intenzifikace. Jde o dosahování co nejvyšší užitkovosti zejména v užitkových vlastnostech, které nejvíce podmiňují ekonomiku výroby. U prasat jsou takovými vlastnostmi plodnost prasnic, intenzita růstu a konverze krmiv. Tyto užitkové vlastnosti podmiňují v největší míře strukturu nákladů při produkci jatečných prasat. V tomto příspěvku se budeme věnovat reprodukčním vlastnostem.
Plodnost - ekonomicky významná užitková vlastnost
Prase je multiparní zvíře, tj. v jednotlivých vrzích poskytuje více selat. Z praktického hlediska nám jde o selata která mají dobrý předpoklad efektivního hospodářského použití, tj. o selata, která rychle rostou, efektivně využívají krmivo a po porážce poskytují kvalitní jatečný produkt v souladu s představami a požadavky současného konzumenta. Základem produkce selat jsou mateřská plemena plemena bílé ušlechtilé, landrace. Plodnost těchto plemen se na úrovni nukleových šlechtitelských chovů v ČR pohybuje v hodnotách 11,3 až 11,4 živě narozených selat na jeden vrh.
Praxe by v zájmu mobilizace všech genetických zdrojů měla používat především kříženky F1 generace uvedených mateřských plemen obou reciprokých kombinací. Průměrná potencionální užitkovost prasnic na úrovni užitkového chovu při započtení 7 % heterózního efektu je (11,4 +11,3) : 2 =11,35 + 0,8 = 12,15 živě narozených selat na 1 vrh, což při obrátkovosti 2,2 činí 26,7 živě narozených selat. Při odpočtu 15 % ztrát by odchov na prasnici ve výši 22 selat měl být běžnou záležitostí. Kde tomu tak není, je to důsledek negenetických příčin, zejména na úrovni managementu.
Podle posledních prognóz a vývoje situace by konkurenceschopný užitkový chov na úrovni let 2010-2015 měl odchovávat okolo 25 selat na prasnici za rok. Této úrovně bychom se stávající užitkovostí mateřských plemen obtížně dosahovali a proto je nezbytné, v zájmu budoucí konkurenceschopnosti, plodnost stávajících mateřských plemen dále zvýšit.
Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě z těchto důvodů vypracoval nové cíle pro šlechtění všech plemen, tedy i mateřských viz tab.1.
V tabulce nacházíme nový pojem - superplodné linie. V podstatě se jedná o vybrané skupiny prasnic v rámci populací mateřských plemen, jejichž šlechtění bude v předstihu více orientováno na plodnost. Konečným cílem a posláním tvorby superplodných linií je zvýšení plodnosti v celých populacích mateřských plemen.
Kromě vlastností uvedených v tabulce jsme pro superplodné linie (SPL), stanovili následující cíle:
- velký tělesný rámec
- respiratorní užitkový typ
- počet struků 8/8
- průměrná individuální porodní hmotnost selat 1,6 kg při co nejvyšší vyrovnanosti narozených selat
- zvýšení schopnosti přijímat větší množství krmiva
- dominantně homozygotní genotyp (NN) v Hal-lokusu
- známý genotyp v lokusu ESR, popř. u dalších genetických márkrů plodnosti
- zlepšení mateřských vlastností prasnic
Každý bod chovného cíle by bylo možné podrobněji popisovat, zmíním se pouze o těch, které jsou oproti dosavadní praxi nové.
Porodní hmotnost selat, mateřské vlastnosti
Při zvyšování plodnosti nejde jen o počet ale o kvalitu a vyrovnanost narozených selat. Existuje totiž vysoká závislost mezi hmotností selete po porodu a % ztrát selat v prvním období života - viz následující graf: Z grafu je zřejmé, že výrazné snížení ztrát zaznamenáváme u selat s porodní hmotností nad 1,5 kg. Z hlediska selekce je důležité, že porodní hmotnost má poměrně příznivou dědivost, uvádí se hodnota okolo 0,30. Z tohoto důvodu zavádíme u chovatelů, kteří se do tvorby superplodných linií zapojí, zjišťování individuální porodní hmotnosti selat jako nové kritérium, které bude v rámci sběru dat pro potřebu selekce zjišťováno.
Nově evidovaným znakem je genotyp prasnic i připařovaných kanců v ESR (estrogenový receptor). Jde o jeden z márkrů zjišťovaných metodami molekulární genetiky a jeho využití v rámci tzv. selekce podporované genetickými márkry (MAS).
Evidovány budou rovněž i některé mateřské vlastnosti prasnic, jako je chování prasnice k selatům, zabezpečení výživy selat v prvním týdnu života, trvání porodů aj. Půjde převážně o údaje subjektivně sledované chovatelem, které však v celkové selekci na plodnost a vlastnosti spojené s reprodukcí nelze opominout.
Kde superplodné linie najdeme?
Ke tvorbě superplodných linií jež je pro chovatele záležitostí dobrovolnou se doposud přihlásili šlechtitelské chovy uvedené v následujícím přehledu. Pro první zájemce uspořádal Svaz chovatelů prasat ve druhé polovině roku 2000 školení, na kterém byli chovatelé a další zainteresovaní pracovníci podrobně seznámeni s metodickým postupem tvorby a s praktickými pokyny pro zahájení práce. Vedle výběru zvířat bude důležitou roli hrát jejich specifické připařování, aby docházelo ke kumulaci žádoucích vloh pro plodnost a doprovodné reprodukční vlastnosti.
Plemeno bílé ušlechtilé
Šlechtitelský chov okres
ZOD Dubné České Budějovice
Agro Jesenice Praha-východ
SZP Sychrov a.s. Litoměřice
Zea Rychnovsko-Dlouhá Ves Rychnov nad Kněžnou
ZD Stařeč Třebíč
Agros Netín - Lavičky Žďár nad Sázavou
ZD Hamry nad Sázavou Žďár nad Sázavou
Milotický hospodář Přerov
Plemeno landrase
Šlechtitelský chov okres
VOD Jetřichovec Pelhřimov
Janeček a spol. Trutnov
Bouzovská a.s. Olomouc
Vyoral SHR Opava
Uvedená základna šlechtitelských chovů které s tvorbou superplodných linií začínají, není konečná, bude se dále vyvíjet v souladu s kvalitativní úrovní chovů v reprodukčních vlastnostech, s postupem práce a zájmem chovatelů. Jde o program otevřený, nikoliv uzavřený pro několik vybraných subjektů. Prioritní úlohu při výběru a zapojení do tvorby SPL hraje plemenná hodnota za reprodukci a počet prasnic v chovu splňujících náročné požadavky na superplodnost.
Praktické využití zvířat ze SPL
Kanečci i prasničky kteří vzniknou jako produkty tvorby SPL najdou využití ve všech kvalitativních stupních chovů. Ve ŠCH se uplatní za účelem zlepšení reprodukčních vlastností zejména v chovech, které mají v plodnosti rezervy. Mimořádně vhodné použití najdou v rozmnožovacích chovech pro účely produkce kříženek F1 generace s vysokou potenciální schopností reprodukce. Cílovým řešením je zvýšení plodnosti u celých populací mateřských plemen. Chovatelé, kteří včas nový trend ve šlechtění prasat zachytí, budou mít nepochybně v tomto směru náskok.
Geneticky daná potenciální schopnost je předpokladem dosahování vysokých počtů kvalitních selat. Nelze v žádném případě zapomínat, že plodnost je vlastností, která ke svoji plné manifestaci v praxi vyžaduje naplnění všech požadavků na kvalitu výživy, technologie ustájení, zdraví a zkušené ošetřovatelské péče. Bez všech těchto faktorů a jejich vzájemného souladu se reálný efekt vysokého počtu odchovaných selat od prasnice za rok nedostaví. Nové trendy ve šlechtění prasat jsou současně i výzvou pro odborníky a dodavatelské firmy z oblasti citovaných negenetických součástí výroby, aby svým dílem přispěli k co nejlepší manifestaci vytvářených vysokých genetických předpokladů.
Ing. Čestmír Pražák, CSc.
SCHPČM Praha
