Vojtěška setá (Medicago sativa L.) patří k nejstarším a nejvýznamnějším víceletým a vícesečným bílkovinným pícninám (jetelovinám) s nejvyšším obsahem dusíkatých látek a nejvyšší výživnou hodnotou. Vojtěška setá je v kukuřičných a řepařských výrobních oblastech ve formě siláží důležitým zdrojem rostlinných bílkovin v krmných dávkách přežvýkavců, skotu zejména.
Vojtěška je označována pro svou vysokou výživnou hodnotu za královnu bílkovinných pícnin nejen co do výnosu sušiny z 1 ha plochy, vysoké nutriční hodnoty, ale i ke schopnosti asimilace vzdušného N na straně jedné, ale s ohledem k velmi nízkému obsahu vodorozpustných sacharidů vyskytujících se v 1 kg sušiny (v rozmezí 3 až 5 %), patří tato jetelovina k nejhůře silážovatelným pícninám. Proto ji méně úspěšní producenti siláží často označují za „čarodějku“ mezi víceletými pícninami.
Biologické vlastnosti vojtěšky
Vojtěška má pozitivní vliv i na strukturu a úrodnost půdy, neboť obohacuje půdu o dusík a vlivem hlubokého kořenového systému vynáší živiny a vodu z hlubších půdních úrovní a ukládá je do kořenového systému (Vorlíček, 2004). Vojtěška setá obsahuje také velké množství vitaminů, beta-karotenu a minerálních látek, zejména vápníku, fosforu, draslíku a hořčíku, a to ve větším množství než např. travní porosty. Tento vyšší obsah alkalických prvků společně s vysokým obsahem dusíkatých látek zvyšují pufrační kapacitu této pícniny. Vojtěška je tak pícninou, která pro svůj nedostatečný obsah zkvasitelných sacharidů představuje z hlediska konzervace velmi vážný problém. Výživná hodnota vojtěšky je tak ovlivňována řadou faktorů, zejména pořadím seče, vegetačním stadiem, teplotou a také množstvím dešťových srážek v průběhu vegetace. Zejména vyšší teploty v průběhu vegetace zvyšují obsah NDF v buněčných stěnách a tím snižují stravitelnost organické hmoty (Míka a kol., 1997 b). Vyšší teploty v průběhu vegetace způsobují větší prodýchání asimilátů a tím i další snížení vodorozpustných sacharidů. Teplota tak neovlivňuje jen např. obsah fruktozanů, ale i jejich molekulovou hmotnost. Z hlediska obsahu NDF v 1 kg sušiny vojtěšky je vhodnější určit termín sklizně podle sumy efektivních teplot (SET 370). Pro kritérium obsahu NL stačí kratší podle Hakla a kol. (2005) doba SET 250 až 300. Vojtěška i přes svůj poměrně velmi hluboký kořenový systém se v případě dlouhodobého vodního deficitu nevyhne snížení celkového výnosu, ale také snížení kvality, způsobené větší lignifikací pletiv (Míka a kol., 1997a). Nejvhodnějším vegetačním stadiem sklizně vojtěšky v první seči je butonizace, kdy dochází k tvorbě květních pupenů (Mitrík, 2006 a jiní). V tomto stadiu obsahuje vojtěška nejvyšší koncentraci hrubých dusíkatých látek v sušině (i přes 22 až 24 %) a má nejnižší obsah hrubé vlákniny, který by neměl překročit koncentraci 24 % v sušině. Doba trvání této fáze je relativně krátká a trvá sedm až osm dnů. Oddálením tohoto sklizňového stadia zhruba o 14 dnů dojde ke snížení obsahu NL až na 16−17 % v 1 kg sušiny, včetně snížení stravitelnosti organické hmoty. Změny kvality souvisí rovněž s podílem listů na hmotě.
Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.,1
MVDr. Ing. Jan Dvořáček, 2
doc. Dr. Ing. Zdeněk Havlíček,1
prof. Inž. Katarzyna Szwedziak, 3
assoc. prof. Inž. Gniewko Niedbałac, 4
1 Mendelova univerzita v Brně;
2 Sdružení odborných služeb Skalice n. Svitavou, s. r. o.,
3 Politechnika Opolska, Polsko,
4 Uniwersytet przyrodniczy, Poznaň, Polsko
Kontakt: petr.dolezal@mendelu.cz
Foto archiv autorů
Více najdete v Našem chovu 3/2022.*
