Národní hřebčín Kladruby nad Labem má před sebou oslavy kulatých 425 let trvání a poprvé v historii stojí v jeho čele žena. Nová ředitelka Ing. Lenka Gotthardová, CSc., má v koňském světě vynikající jméno. Do hřebčína nastoupila v roce 1994, nicméně po roce a sedmi měsících jej opět opustila. Vrátila se až loni v únoru po odchodu bývalého ředitele Norberta Záliše.
V mezičase působila nynější ředitelka tři a půl roku v Chlumci nad Cidlinou jako správkyně hřebčína Equus Kinsky a následně v redakci časopisu Jezdectví. Lásku k černým a bílým koním s charakteristickou klabonosou hlavou má v krvi a dokáže o nich dlouho vyprávět. Stejně tak má ale přehled o fungování celého hřebčína. V jednom měla ale jasno již před vstupem do nové funkce, a sice, že nebude její působení jednoduché. I když jí předchozí ředitel Ing. Milan Vítek svými změnami v minulém roce připravil cestu.
Na vlastní nohy
Žádost o uvolnění z funkce podal ing. Vítek ministrovi zemědělství, protože podle svých slov splnil úkol hřebčín ekonomicky a provozně stabilizovat. Zůstává ale na pozici vedoucího kladrubského hřebčína a správce budov a staveb. „Mnohé z toho, co započal, se podařilo realizovat minimálně po stránce organizační. To znamená, že se hřebčín otevřel odborné i široké veřejnosti, obnovili jsme spolupráci se středním odborným učilištěm, zlepšila se tu pracovní atmosféra a také spolupráce se soukromými chovateli starokladrubských koní,“ shrnula působení svého předchůdce ing. Gotthardová. Nyní je podle ní na řadě obnova hřebčína, a ta potřebuje peníze. Základní provoz hřebčína je financován ze státního rozpočtu a minulý rok zažil škrty i následné navýšení zdrojů, díky němuž se nakonec podařilo částečně opravit některé budovy, které byly v havarijním stavu. Letos by měla pokračovat oprava Poštovského dvora, který podle předpokladů začne v příštím roce sloužit jako přednáškový sál, prostor pro výstavy, ubytování i restaurace. Vedení chce totiž hřebčín z finančního hlediska postavit pokud možná na vlastní nohy, jak je tomu u podobných podniků v zahraničí.
„Prvořadý je samozřejmě chov starokladrubských koní a jednou z možností, jak do něj přinést peníze, je například turistika, plánuje ředitelka. Hřebčín je však státní podnik, proto má omezené možnosti získávání peněz a zřejmě si nesáhne na dotace z Evropské unie. Přitom celkově (Kladruby a Slatiňany) hospodaří na přibližně 1350 hektarech půdy, z nichž asi 550 ha je půda lesní, 400 ha orná (ostatní louky a pastviny). Nyní zaměstnává 180 lidí. „Pro čerpání těchto prostředků bude zřejmě nutné vytvořit nějakou společnost, kde by byl hlavním podílníkem hřebčín. To platí i pro záměr postavit poblíž areálu hotel. Nicméně vše mají v práci právníci ministerstva,“ plánuje ředitelka a dodává, že podnik v současné době část půdy pronajímá.
Opět budou závodit
Pro genofond reprezentovaný přibližně 550 koňmi se do budoucna připravují drobné korekce. Zvířata by měla být velikostně vyrovnanější s charakteristickým klabonosem a v některých případech je podle ing. Gotthardové třeba zlepšit mechaniku pohybu. Kvůli letní vyrážce genetická komise vyřadila z připařovacích plánů osm klisen, realizuje selekci vraníků s přemírou odznaků a barevné korekce běloušů, protože začínají tmavnout. Hřebčín vyšel vstříc soukromým chovatelům a dva starokladrubské bělouše umístil do Zemského hřebčince Tlumačov, jednoho černého pak do Písku. Připouštěcí poplatky klesly o 20 procent a pohybují se mezi čtyřmi až osmi tisíci korunami.
Hřebčín se také hodlá vrátit do světa sportu, a to se dvěma čtyřspřežími a jedním dvojspřežím. „Měli bychom se zúčastňovat závodů spřežení v ČR a naším velkým cílem je kvalifikovat se na srpnové mistrovství světa v maďarském Kecskemétu, kterého by se měli zúčastnit Jiří Škodný a Petr Vozáb. Maďaři jsou velcí koňaři, kteří závody ohromně prožívají. Bylo by vynikající, kdybychom tam mohli přijet a reprezentovat Kladruby,“ plánuje ředitelka a dodává, že nejdříve musejí projít kvalifikačními závody. I zde hraje velkou roli dostatek peněz, což je v tomto případě především otázka sponzorů. Hřebčín do soutěží podle ředitelky ze svých peněz příliš investovat nemůže. I když se závodění bere jako nadstavba, přesto je provázáno s chovem. „Mladí hřebci za sebou téměř nemají sportovní kariéru. Nejzkušenější je patnáctiletý hřebec Sacramoso Eroica XLIII, šestinásobný mistr České republiky v jízdě ve čtyřspřeží, který má letos před sebou poslední rok sportovní kariéry.
Přijďte se podívat
Kulaté výročí, 425 let od povýšení na královský hřebčín, oslaví v Kladrubech tak, aby si jej mohli užít opravdu všichni. Na každý měsíc připravují minimálně jednu akci pro laickou i odbornou veřejnost, na programu jsou přehlídky koní i přednášky odborníků. V polovině února navštívil konferenci a seminář o chovu starokladrubských koní doc. Jaromír Oulehla, někdejší ředitel Španělské jezdecké školy ve Vídni a člen genetické komise NH Kladruby nad Labem.
Březen patří zájemcům o kurz jízdy se spřežením a proběhnou zkoušky základního výcviku jezdce spřežení. Na začátku dubna přijede dr. Johannes Flade, specialista na arabské koně. Přednášet bude nicméně o etologii a psychologii koní, což je téma, které v poslední době poutá velkou pozornost. Následovat budou národní závody spřežení, na konci května proběhne Den koní, prakticky den otevřených dveří. V červnu a červenci dva identické velké Jezdecké dny. Loni se na podobnou úspěšnou akci přišlo podívat více než 3000 lidí.
V srpnu bude hřebčín hostit jubilejní ročník výstavy Shagya-arabů, v září pak přichází konec závodní sezóny a účast na mistrovství ČR v jízdě spřežení. Říjen uzavře celou sezónu slavnostní Hubertovou jízdou. V listopadu pak Asociace svazu chovatelů koní plánuje konferenci na téma Chov koní v České republice a v prosinci seminář Chov koní v Evropě. Celým rokem se mimo to budou prolínat závody.
„Jsme státní podnik, a to znamená, že patříme všem,“ naznačuje ing. Vítek a pokračuje: „Na novoročence jsme popřáli lidem a jejich koním. Kdo se divil, že žádné nemá, pro toho jsme měli připravenou odpověď: Máte, přece v Kladrubech.“
