Asi vás při pohledu na titulek napadne: „Co je to za nesmysl?“ Když však zavítáte několik kilometrů za hlavní město, změníte svůj názor. Petr Novák z Horní Kamenice totiž vytvořil na stráních blízko svého statku skutečně „malé české Švýcarsko“.
Idylka na zelených stráních je skoro zarážející. Pasoucí se krávy, které si v mnohém nezadají s těmi, které známe z fotek amerických katalogů. I pohoda, která panuje na celé farmě, není u českých soukromě hospodařících rolníků až tak obvyklá.
„Nemyslete si, že dělám všecko sám“, vítá nás hospodář, „naše farma funguje na principu sdružení fyzických osob, tedy mě, syna, bratra a bratrance“, dodává Petr Novák. Podnikat v zemědělství začala rodina hned po pádu minulého režimu v roce 1990.
Základem jsou pole
Na zdejší farmě se provozuje klasické mnohostranné zemědělství, a to jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě. Celková výměra sdružení se pohybuje kolem 1300 hektarů, z nichž na 500 ha je pšenici, na 300 ha ječmen, na 250 ha kukuřice, na 150 ha cukrovka, na 180 ha vojtěška a na 200 ha se pěstuje řepka. Začátky byly ovšem skromnější, prvotní výměra činila pouze několik desítek hektarů.
Stejné to bylo i v oblasti živočišné výroby. Na statku se původně chovalo jen 100 prasat a asi 40 krav. „Mléko jsme vyrábět nechtěli“, upozorňuje chovatel, „věděli jsme, jak je to náročné na krmení, čas i investice. Proto jsme i na nakoupené holštýnské jalovice připařovali žírné býky.“ Situace se ovšem změnila a dnes na farmě lze nalézt více než 1000 kusů skotu (630 krav), z nichž 80 procent je plemene holštýn, zbytek je české strakaté a jersey. Také prasat je více, v současnosti tvoří základ stáda 300 prasnic a ročně se vykrmí zhruba 4500 kusů do finální hmotnosti.
Mléko není zadarmo
V současnosti se chov skotu soustřeďuje do dvou farem, v Horní Kamenici je ustájeno 115 dojnic a v Kobylníkách je jich 550. Celková denní dodávka podniku do mlékárny v Bohušovicích se pohybuje kolem 11 tisíc kilogramů mléka, na krávu a rok tak vychází průměrná užitkovost kolem osmi až devíti tisíc litrů, což je podle chovatele optimální.
Jalovice se připouští zhruba ve věku 15 až 16 měsíců, v případě extrémně vysoké živé hmotnosti i dříve, ne však před 14 měsíci věku.
Krmení se na zdejší farmě dělí do několika krmných dávek podle stadia laktace: porodna včetně přípravy na porod (s přídavkem jadrných krmiv), suchostojné (bez jádra) a produkční skupiny, které jsou rozlišeny množstvím jádra od 3 do 12 kg.
Jadrné krmivo pro skot i prasata si hospodáři připravují sami na mobilním válcovém drtiči vlhkého zrna M2 od firmy RomiLL. Šrotují dvakrát až třikrát týdně již připravenou směs podle druhu zvířat, pro která je určena. Hospodář si velmi cení zvláště celoroční využití stroje a také jeho efektivitu, mléčná užitkovost stoupla o tři kg na kus a den. Ve volných chvílích je schopen s tímto strojem zajistit i poskytování služeb.
Podle Petra Nováka se náklady na šrotování 100 kg krmiva dříve pohybovaly kolem 60 Kč, s pomocí ROmiLLu klesly na přibližně 15 Kč, což je výrazná úspora. „Tento stroj je univerzálně použitelný a využívá se celoročně. Další jeho předností je vysoký výkon. Výrobce udává 40 tun za hodinu u zpracování vlhkého zrna, podle mých zkušeností se u suchého materiálu dá dosáhnout až 60 tun za hodinu“, doplňuje hospodář.
