Snížení sekrece mléka (hypogalakcie) prasnic 24 až 48 hodin po porodu doprovázené zánětem mléčné žlázy, zvýšenou teplotou a narušením celkového zdravotního stavu je typický obrázek onemocnění, které je celosvětově rozšířené a způsobuje značné ztráty především v důsledku nedostatečné výživy selat.
Název MMA syndrom (mastitis, metritis, agalakcie) je do jisté míry zavádějící. Tento název popisuje onemocnění projevující se zánětem mléčné žlázy (mastitis), zánětem dělohy (metritis) a sníženou sekrecí mléka (hypogalakcie), případně až úplným zastavením sekrece mléka (agalakcie). Zánět dělohy však nemusí být při tomto onemocnění přítomen a častěji dochází jen k hypogalakcii. Název MMA syndrom je však tradičně zažitý a proto se používá v praxi i nadále.
Příčiny
Příčiny vzniku syndromu MMA jsou polyfaktoriální a některé z nich nebyly dosud zcela vysvětleny. Za primární příčinu hypogalakcie se pokládá zánět mléčné žlázy (mastitis). Hlavními původci mastitidy jsou koliformní baktérie Escherichia coli a Klebsiella pneumoniae. Zánět mléčné žlázy však není jedinou příčinou MMA syndromu, charakterizovaného hypogalakcií. U části případů nebývá i přes důkladné vyšetření všech komplexů mléčné žlázy zjišťován zánět. To by mohlo ukazovat na hormonálně podmíněnou poruchu laktace, proti však hovoří většinou současně zvýšená tělesná teplota.
Čtyřicetosm hodin po porodu byly zjištěny zvýšené koncentrace estradiolu a kortizolu v krevní plazmě. Zároveň byly zjištěny snížené koncentrace prolaktinu a thyroxinu. Vylučování prolaktinu je při experimentálním podání endotoxinu, který je tvořen koliformními baktériemi, potlačováno. Další možnou příčinou onemocnění by tedy mohlo být působení endotoxinu. Původ endotoxinu zůstává nejasný, ale může pocházet ze zánětů v močovém traktu, z mastitidy, z infekce dělohy nebo ze střev.
Predispozičně působí nesprávná výživa prasnic (překrmování, kvalitativní nedostatky ve výživě,) a nesprávné podmínky ustájení (nedostatek pohybu).
MMA syndrom se vyskytuje přednostně:
- u prasnic po více porodech a u příliš těžkých prasnic,
- po přemístění prasnic krátce před porodem, zvláště z volného výběhu do porodního kotce ,
- v nově postavených stájích u mladých prasnic,
- po dlouhotrvajícím porodu,
- ve stájích, kde se vyskytují často infekce močových cest u březích prasnic.
Klinické příznaky
Snížení sekrece mléka navazuje na nejprve fyziologickou laktaci většinou 24 až 48 hodin po porodu. Prasnice zaujímá polohu na břiše, aby zabránila přístupu selat ke strukům. Neklidné pobíhání selat a hledání tekutin na podlaze kotce jsou prvními známkami nedostatku mléka. Brzy dochází k dehydrataci selat, která je patrná tvořením záhybů na kůži - zvrásněním kůže na hrudníku, zhrubnutím srsti a propadlými boky. Zvláště při nedostatečné teplotě stájového prostředí vzniká hypoglykémie selat (snížené množství glukózy v krvi) projevující se apatií, zaujímáním polohy na boku, plovacími pohyby, kómatem až úhynem. Příjem nevhodných tekutin způsobuje průjem, čímž se ještě více urychluje dehydratace. Akutní mastitida je nacházena v jednotlivých nebo více komplexech mléčné žlázy. Přednostně bývají postihovány zadní komplexy mléčné žlázy. Mastitida se projevuje zvětšením objemu mléčné žlázy, zvýšením její teploty na pohnat a citlivostí, zčervenáním kůže a chybějící pohyblivostí kůže přes parenchym mléčné žlázy v důsledku podkožního edému. Mléko postižených žláz se i po aplikaci oxytocinu vydojuje často pouze po kapkách a má serózní až tvarohovitou konzistenci. pH mléka se při mastiditě zvyšuje z fyziologické hodnoty 6,4 do alkalické oblasti. Během prvních tří dnů po porodu je hodnota pH 6,7 suspektní a hodnota pH více než 7 charakteristická pro mastitidu. Jestliže prasnice následkem bolestivosti v mléčné žláze přestává kojit, dochází ve zdravých komplexech mléčné žlázy k hromadění mléka, mléčný komplex má napjatou konzistenci, ale pohyblivou kůži a především málo změněné pH mléka.
Část případů MMA syndromu probíhá bez přítomnosti mastitidy. Mléčná žláza je menší a ochablá. Jako příznaky celkového onemocnění jsou pozorovány zvýšená teplota, odmítání krmiva a apatie. Těžké formy onemocnění jsou doprovázené narušením oběhového systému (cyanóza). Srdeční a dechová frekvence je zvýšená. Onemocnění probíhá většinou v mírné formě a i neléčené zřídka, kdy končí smrtelně. Zanedbaná, opožděná nebo neúspěšná léčba má za následek trvale regresivní změny v komplexech mléčné žlázy postižené nahromaděním mléka. K těmto změnám dochází již po 24 hodinách a jsou nevratné.
Diagnóza a diferenciální diagnóza
Jestliže došlo k hypogalakcii, je diagnóza podpořena zvýšenou tělesnou teplotou (> 39,4 oC) a narušením celkového zdravotního stavu (odmítání krmiva). Vyloučit se musí poranění a infekce v porodních cestách a celková horečnatá onemocnění. Agalakcie bez zvýšení tělesné teploty se vyskytuje při hypoplazii mléčné žlázy (například při ergotismu). Jestliže se léčba zahájí až po zjištění hypogalakcie, je znovuobnovení normální tvorby mléka nejisté. Ve stájích s častým výskytem syndromu MMA je tělesná teplota nad 39,4 oC považována za časný příznak onemocnění, a to je bráno za kritérium pro zahájení léčby. Během porodu a krátce po něm jsou vyšší tělesné teploty fyziologické. Někdy jsou pozorovány neustávající zvýšené tělesné teploty po porodu, které nejsou doprovázeny ani celkovým onemocněním ani hypogalakcií. Teploty se v tomto případě vracejí k normálním hodnotám nejpozději po odstavu selat a jsou způsobeny zvýšenou metabolickou aktivitou během laktace (laktační hypertermie). Hypogalakcie bez narušení celkového zdravotního stavu může být způsobena nedostatečným napájením prasnic.
Léčba
Obecně uznávaná léčba syndromu MMA zahrnuje:
- injekční aplikaci antibakteriálních látek s účinkem proti gramnegativním baktériím,
- aplikaci látek s protizánětlivým a protibolestivým účinkem,
- pravidelně opakovanou aplikaci oxytocinu.
Jako doplněk přichází v úvahu:
- opatrně dávkovaná aplikace parasympatomimetik při zácpě,
- nitrožilní nebo podkožní aplikace kalciumglukonátu,
- nitroděložní aplikace antimikrobiálních látek.
Antibakteriální léčba
Všechny antibakteriální látky, které je možno aplikovat injekčně a které jsou účinné proti gramnegativním baktériím, jsou v zásadě vhodné pro léčbu syndromu MMA. Protože má tato skupina baktérii sklon k vzniku rezistencí, měla by být volba preparátu založena na zjištěné citlivosti pomocí antibiogramu. Pokud nevede léčba během 12 hodin ke klinickému zlepšení, musí se preparát změnit. Baktérie osidlující mléčnou žlázu mohou být dokonce i u stejného zvířete různého druhu a sérotypu. Vzorky na bakteriologické vyšetření je vhodnější odebírat pomocí odběrových souprav umožňujících stěr materiálu zevnitř struku (z krčku). Tato metoda je spolehlivější než pouhý odběr mléka, protože u mléka může dojít ke kontaminaci baktériemi z výkalů.
Aplikaci látek s protizánětlivým a protibolestivým účinkem
Zánětlivá ložiska v mléčné žláze vyvolávají silné bolesti, proto prasnice odmítá kojit. To má za následek nejenom nedostatečnou výživu selat, ale i hromadění mléka ve zdravých komplexech mléčné žlázy, které může způsobit už po 24 hodinách regresi žláznatého epitelu mléčné žlázy. Nejběžněji se používají nesteroidní antiflogistka, například flunixin meglumin (Finadyne).
Injekční aplikace oxytocinu
Stížení spouštěcího reflexu mléka není způsobeno jen bolestí, ale i zvýšenou tělesnou teplotou doprovázenou apatií. Aby došlo k uvolnění vytvořeného mléka aplikuje se oxytocin v dávce 5 I. U. (mezinárodních jednotek) nitrožilně nebo v dávce do 20 I. U. do svalu. Oxytocin musí být kvůli svému krátkému účinku aplikován opětovně při každém novém kojení. Několikahodinového působení lze dosáhnout použitím carbetocinu (Depotocin). Vyšší dávky oxytocinu způsobují křečovité sevření svaloviny dělohy a mohou způsobit také průjem a zvracení. Pokud je zvýšení motoriky hladkého svalstva mírné, je to pokládáno za žádoucí vedlejší účinek. Stejný účinek na hladkou svalovinu mají parasympatomimetika (carbachol).
Aplikace vápníku
Injekční aplikace kalciumglukonátu při syndromu MMA se odůvodňuje mírnou hypokalcemií (snížená koncentrace vápníku v krvi), která se vyskytuje u těchto případů. Aplikace vápníku je vhodná i pro znovuobnovení porodních stahů v kombinaci s oxytocinem v případech atonie dělohy, která nereaguje na samotnou aplikaci oxytocinu.
Nitroděložní ošetření
Nitroděložní aplikaci antimikrobiálních látek při MMA syndromu po normálně proběhlém porodu není třeba provádět, protože děložní mikrobiální flóra nemá na průběh onemocnění rozhodující vliv. Výjimku tvoří prasnice, u kterých byla prováděna manuální pomoc při porodu a u kterých se musí počítat s poškozením porodních cest a infekcí.
Prevence
Protože není k dispozici pouze jediná účinná prevence proti syndromu MMA, doporučuje se kombinace opatření, které se mohou lišit podle situace v chovu a měla by být vždy doplněna časnou terapií onemocnělých zvířat. Protože v konečném důsledku to není pouze zdravotní stav prasnice, nýbrž také bezztrátový odchov selat co rozhoduje o hospodářském efektu, musí být do prevence zahrnuta poporodní péče o selata. Prevenci syndromu MMA lze rozdělit do tří oblastí:
- způsob chovu prasnic,
- preventivní aplikace léčiv,
- péče o selata.
Způsob chovu prasnic
Vysokobřezí prasnice by neměly být příliš tučné, protože u takových zvířat bývají často slabé porodní stahy a těžký průběh syndromu MMA. Nejpozději 110. den březosti musí být prasnice přemístěna do vyčištěného a vydezinfikovaného porodního kotce. Časným navyknutím si na porodní kotec se předchází stresem podmíněným poruchám porodu a motoriky střev. Dezinfekce kotce snižuje nebezpečí infekce mléčné žlázy a vzniku mastitidy. Teplota vzduchu na porodně by neměla stoupnout nebo klesnout podstatně nad nebo pod 18 oC. Teplota nad 30 oC, která je optimální pro novorozená selata, smí být pouze v části porodního kotce, kde se zdržují selata – v hnízdě. Od 112. dne březosti se sníží denní dávka krmiva z 2,5 kg krmné směsi na 500g. Pokud je to možné, tak se na energii bohatý šrot nahrazuje otrubami. S blížícím se porodem je možno krmivo úplně vyřadit, musí však být zajištěno dostatečné napájení. Nejpozdější doba pro odejmutí krmiva je začátek tvorby mléka (jakmile se objeví ve strucích první kapky mléka). Snížení příjmu krmiva je nejspolehlivějším prostředkem prevence zvýšení tělesné teploty po porodu. Krmná dávka se po porodu zvětšuje pozvolna na množství, které odpovídá počtu selat. Porod by měl být sledován, aniž by docházelo k rozrušování prasnice. Vhodné je provádět nezbytné ošetřovatelské práce jen ráno a poté udržovat na porodně klid a přítmí. K velkému množství porodů pak dochází odpoledne. U prasnic, u kterých trvá porod déle než 5 hodin, je zvýšené riziko výskytu syndromu MMA.
Preventivní aplikace léčiv
Preventivní aplikace léčiv je namířena převážně proti koliformním původcům mastitidy. V zásadě se vybírají látky, které působí proti gramnegativním baktériím, jsou po perorálním podání dobře resorbovány, působí celkově a dostávají se do mléka. Medikované krmné směsi se předkládají od 110. dne březosti do 5. dne po porodu. Jejich výroba je však nákladná a co se týče účinku není optimální, protože v období největšího rizika je krmná dávka silně redukována. Přesnějšího dávkování premixu lze dosáhnout pomocí odměrky, kdy se dávka premixu dává přímo do koryta prasnice. Účinnost perorální aplikace je často nespolehlivá, protože mnoho prasnic špatně chutnající nebo nezvyklé přísady do krmiva odmítá (například enrofloxacin). Příjem účinné látky se musí proto při jejím prvním použití pečlivě kontrolovat. Injekční aplikace antimikrobiálních látek se většinou omezuje na den porodu. Při injekční aplikaci není důležitá schopnost resorpce preparátu ze střev, čímž se spektrum použitelných látek rozšiřuje. Z důvodu rozmanitosti typů koliformních zárodků, které jsou izolovány z mléčné žlázy prasnic postižených syndromem MMA, bývá vakcinace prasnic před porodem málo úspěšná. Stejně nejistý účinek má i preventivní aplikace imunního séra.
Péče o selata
Hladovějící selata jsou díky nedostatku energie velmi citlivá na chlad a trpí nedostatkem tekutin. Nedostatek mléka vede k příjmu nevhodných náhradních tekutin (močůvka). Optimálně tepelně zabezpečené hnízdo a snadno dostupné napájecí misky s čistou vodou pomáhají selatům přestát nerozpoznanou nebo na terapii rezistentní hypogalakcii. Ve velkých podnicích lze bez problémů přemisťovat selata postižených prasnic k jiným kojícím prasnicím.
MVDr. Martin Svoboda,
Veterinární a farmaceutická univerzita,
Brno
