Potřeba zvýšit úroveň plodnosti u mateřských plemen vedla ke vzniku metodiky pro tvorbu tzv. superplodných linií (SPL). Šlechtění vybraných skupin prasnic by mělo podle programu Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě vést k jednomu z cílů stanovených pro populace v plemenné knize do roku 2010, a tím je u „příslušnic“ SPL 15 živě narozených selat ve vrhu. Do sestavy šlechtitelských chovů podílejících se na tvorbě SPL patří i farma Vitanovice akciové společnosti SZP Sychrov v okresu Liberec.
„Naše firma momentálně vlastní základní stádo 730 prasnic. Ve Vitanovicích je šlechtitelský a rozmnožovací chov plemene bílé ušlechtilé (35 a 45 kusů), ale daleko největším počtem matek logicky disponuje užitkový chov v Doubí – v místě sídla SZP je ustájeno 650 kříženek plemen bílé ušlechtilé a landrase,“ vysvětluje Ing. Josef Šilar, člen představenstva pověřený řízením podniku. Že jde v Sychrově o uzavřený obrat stáda, není snad potřeba zdůrazňovat.
„Zapojení do programu tvorby superplodných linií je ve Vitanovicích necelý rok stará záležitost. Především na základě kontroly užitkovosti bylo tenkrát vybráno 12 prasnic odpovídajících pochopitelně také dalším daným požadavkům a ty potom absolvovaly na dálku na brněnské MZLU i analýzu plodnosti - genotypů ESR2 prasat . Teď už se do činnosti vedoucí k zvyšování plodnosti v celých populacích mateřských plemen zapojily také některé dcery z produkce původní dvanáctky,“ upřesnil J. Šilar.
Je jisté, že SZP Sychrov samotné, i když hodně lichotivé místo ve zmíněném programu SLP neuživí (což rozhodně neznamená mávnout nad ním rukou), zatímco prodej 1750 tun vepřového ročně ano. Přesněji řečeno – při aktuálních výrobních nákladech na kilogram v živém (34,80 Kč) a zpeněžování. jatečných prasat (39,47 Kč/ kg v letošním prvním čtvrtletí). Pro upřesnění dodejme, že průměrná zástavová hmotnost byla za první čtyři měsíce tohoto roku 28,20 kg a vyskladňovalo se ve 110,90 kg. Průměrný denní přírůstek činil v tomto období 750 gramů a spotřeba 2,69 kg. A nakonec ještě jeden údaj – zatím rekordní zmasilost prasat „made in Sychrov“(zjištěná při porážce v Roudnici nad Labem) činila 57,70 %.
„Časy, které jsou naštěstí za námi, přinesly SZP zisk pouze teoreticky. Peníze fakticky na kontě společnosti nebyly, u zpracovatelů totiž zůstaly milionové pohledávky. Daně jsme ale museli zaplatit...Tenhle negativní stav se podařilo zlikvidovat a dnes investujeme hlavně do nových staveb. Především proto, aby odpovídaly normám EU,“ komentuje vývoj ve firmě Šilar.
SZP, ještě coby Společný zemědělský podnik, se začal stavět v roce 1972. Na původní technologie zbyly jen vzpomínky a výživa prošla přímo revolučními změnami. Podle kategorií se zde dnes používají jak suché krmné směsi, tak mokré krmení (premixy, ječný a pšeničný šrot), rozhodující slovo v systému krmení mají růstové křivky a potřeba zvířat. Je to prostě všechno úplně jinak. I s uplatněním produkce a její ekonomickou realizací: „Prohlašuji zcela otevřeně – díky za Agropol. Díky za tlak, který vyvinul a kam dokázal posunout nákupní ceny prasat. A ještě jednou díky za jím zasílané přehledy. Jejich prostřednictvím je každý člen odbytového družstva ihned v obraze, a ví, co se obecně děje na trhu a také jaké postavení tam zaujímá on sám osobně. Tyhle informace hrozně moc chyběly a teď si bez nich nedovedu svou práci představit.“
Akciová společnost SZP Sychrov (45 akcionářů, 38 zaměstnanců) vznikla 30 let po položení základního kamene provozu tehdejšího podniku. Rozhodující balík akcií (z 3808 kusů po 10 000 Kč) vlastní transformovaná zemědělská družstva ze Svijanského Újezda, Pěnčína a Bílé
Na přední místo v české „vepřové lize“ SZP vynesly jak výsledky ve sféře chovatelské, tak producentské. Takže je dobře, že v této oblasti konečně došlo k sjednocení profesních svazů a Sychrov může mluvit do dvou souvisejících problematik a přitom platit jedny členské příspěvky.
