Na letošním veletrhu Techagro převládaly v expozici společnosti Agrico Třeboň technologie s vysokým IQ. Umělá inteligence se prolínala téměř všemi exponáty, počínaje robotem na odkliz hnoje a konče třeba automatickými systémy krmení nebo stlaní. „Do Brna jsme přivezli vzorky našeho širokého portfolia, především s určitým vlastním rozumem a vysokou přidanou hodnotou,“ přivítal nás na stánku Ing. Michal Karmazín. „Návštěvníci veletrhu se mohou přesvědčit, že naše technologie přispívají k vysoké produktivitě práce, velké užitkovosti, nízkým ztrátám, požadované hygieně ve stáji a pohodě zvířat. Zásadně snižují podíl nákladů a výrazně tak podporují lepší ekonomiku produkce.“
Umělá inteligence čouhala jako sláma z bot především u technologií rakouské společnosti Schauer. Vlastní rozum využívá jak vylepšené automatické krmení Spotmix poslední generace, tak automatické krmení kojených selat Babyfeed. „Na našich webových stránkách naleznou chovatelé moc hezký video spot z prvních instalací ve velkochovu v České republice, kde je toto zařízení v provozu pro bezmála 400 prasnic,“ upozorňuje Michal Karmazín.
Technologie Babyfeed pomáhá chovatelům odchovat od jedné prasnice velký počet životaschopných selat, aniž by na to doplatila. Dokrm kojených selat technologií Babyfeed má řadu předností. Umožňuje nejen naprosto automatické a spolehlivé dávkování krmiva či čištění zařízení podle přesně nastavených parametrů, ale i zpětné vyhodnocení dosahovaných výsledků. Celá technologie dbá na přísnou hygienu, která je u mláďat prvořadá. Oproti konkurenčním systémům může Babyfeed nabídnout selatům těsně před odstavem i obvyklý prestartér. Všechny přípravné a dávkovací procesy řídí a vyhodnocuje počítač. „Automatické krmení kojených selat Babyfeed pomáhá kojícím prasnicím udržet požadovanou kondici a dobrý zdravotní stav. Ošetřovatelům pak usnadňuje práci, neboť celý proces krmení a čištění je automatický,“ zdůrazňuje Michal Karmazín. „K produkci stejného množství selat je tak třeba menší počet prasnic, což má v konečném důsledku pozitivní vliv na celkové welfare zvířat ve stáji a jejich vyšší užitkovost, nižší spotřebu krmné směsi a tím i lepší ekonomiku chovu prasat.“*
Celou reportáž naleznete v Zemědělci č. 17.
