Technologie Shredlage očima krmiváře

Výroba kukuřičné siláže technologií Shredlage nabízí řešení krmivářského kompromisu mezi délkou řezanky a kvalitou fermentace na straně jedné a fyziologickými požadavky na strukturu krmiva pro přežvýkavce na straně druhé.

Význam silážování kukuřice jako hlavní technologický postup konzervace je jistě neoddiskutovatelný. Přesto, že silážní kukuřice je nejsnadněji silážovatelnou plodinou, vyznačuje se mnoha přednostmi včetně ha výnosů, přesto existují ještě určité hraniční, dosud ne zcela uspokojivě vyřešené problémy, jako např.:

• úroveň konzervačních ztrát,
• úloha živin při fermentaci,
• problematika tvorby alkoholu v kukuřičných silážích,
• vysoká tendence k aerobní nestabilitě po otevření sila,
• zabezpečení vhodné teoretické délky řezanky s ohledem k obsahu sušiny a fermentačnímu procesu,
• požadavky na maximalizaci narušení zrna kukuřice na straně jedné a zároveň respektovat zachování vhodné struktury pro zvířata,
• vliv sucha na změny chemického složení rostlin a následně na kvalitu fermentačního procesu a další.

Z krmivářského pohledu je známo, že kvalita siláží je obecně určena nejen kvalitou vlastního fermentačního procesu, ale rovněž chemickým složením a také úrovní stravitelnosti živin, která je ovlivněna nejen druhem plodiny, ale také hybridy (v případě kukuřice – typem zrna dent nebo flint) a zejména vegetačním stadiem při sklizni. Podle toho se pak výsledné siláže liší nejen ve výživné hodnotě, chutností, v senzorických znacích, mírou stravitelnosti organických živin, zejména hrubé vlákniny a NDF, což ovlivní i výslednou koncentraci energie NEL od původní plodiny, ze které siláže byly připraveny. Fermentačním procesem došlo ke změně složení krmiva, z cukrů vznikly organické kyseliny, snížila se hodnota pH z 6 na 4,0–4,5 a došlo k přestavbě a částečnému odbourání dusíkatých látek za vzniku NPN substrátů, včetně amoniaku. Občasným problémem v praxi je skutečnost, že krmné plodiny, silážní kukuřice zejména, jsou pěstovány na velkých plochách, a pokud není sortiment rozdělen na více odrůd, pak se může vyskytnout problém se sklizní v optimálním stadiu na straně jedné, anebo s ohledem k vysoké výkonnosti sklizňových linek následný problém na silážním žlabu s důkladným dusáním.*

Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.,

MVDr. Ing. Jan Dvořáček*, ¨

Dr. Ing. Jiří Třináctý**,

Doc. Dr. Ing. Zdeněk Havlíček,

prof. Dr. Inž. Katarzyna Szwedziak***

Mendelova univerzita v Brně;

*Sdružení odborných služeb Skalice n. Svitavou, s. r. o.,

**AgroDigest, s. r. o. Pohořelice;

*** Opole University of Technology, Poland

Kontakt: petr.dolezal@mendelu.cz

Celý článek najdete v Krmivářství 3/2021.