Česká společnost Tekro uspořádala v Praze a Brně odborné semináře, týkající se chovu prasat ve třech různých oblastech. Prof. L. Babinszky z maďarské Univerzity Kaposvár posluchačům vysvětlil, proč je lepší stanovit potřebu aminokyselin měřením založeným na tzv. ileální stravitelnosti.
Stravitelnost proteinu a lyzinu, methioninu a cystinu v tenkém střevu se totiž významně liší od fekální stravitelnosti např. u soji a tyto rozdíly je třeba brát v úvahu při sestavování receptur krmných směsí. Přesnějším vyčíslením potřeby aminokyselin lze snížit jak náklady na krmení, tak vylučování dusíku výkaly.
„Systém ideálního proteinu, který určuje vzájemný poměr ostatních aminokyselin k lyzinu, je nejúčinnější při použití údajů o jejich ileální stravitelnosti v komponentech,“ řekl Babinszky. „Bílkovinné zdroje živočišného původu mohou být nahrazeny zdroji rostlinného původu, současně ale musí být stanovena hladina stravitelné energie v krmivu. Potom je nutné přihlížet k poměru ileálně stravitelného lyzinu a energie. Doplnit potřebu fosforu je nezbytné a jako vhodná se jeví dotace fytázou. Při dodržení těchto pravidel se nemusíme obávat žádných negativních dopadů na užitkovost zvířat."
Dánský expert J. M. Jensen vystoupil s praktickými poznatky o faktorech prostředí a jejich významu v chovech prasat především své rodné země. Před seminářem navíc absolvoval pracovní návštěvu některých českých farem a proto mohl poměrně slušně porovnávat. Jeho „one man show“ byla hodnocena velmi kladně. Domácí reprezentoval na semináři prof. L. Dvořák (MZLU Brno) s příspěvkem o genetickém potenciálu prasat (charakterizovaném molekulárními markery) a jeho významu pro užitkovost.
