Tepelný stres – skrytý nepřítel produkce a reprodukce prasat

Tepelný stres představuje v moderním chovu prasat závažný problém, který významně ovlivňuje fyziologii, produkci a welfare zvířat. S rostoucími globálními teplotami a intenzifikací chovu se tepelný stres stává stále palčivějším tématem.

Prasata jsou homoiotermní živočichové, což znamená, že si udržují stálou tělesnou teplotu nezávisle na teplotě okolí. Nicméně, jejich schopnost efektivně se zbavovat přebytečného tepla je omezená, což je činí náchylnými k tepelnému stresu. Tepelný stres nastává, pokud prasata nejsou schopna efektivně regulovat svou tělesnou teplotu v prostředí.

Intenzivní chov prasat vyžaduje kontrolu teploty, vlhkosti, světelných podmínek, měření prachu, koncentrace plynů i intenzity zvuku. Teplota by se měla pohybovat co nejblíže termoneutrální zóny věkové kategorie chovaných zvířat. U malých selat je to teplotní rozmezí 22 až 28 °C, u rostoucích prasat do 20 °C, u zvířat na konci výkrmu 16 až 18 °C, u březích prasnic 15 až 18 °C a u laktujících prasnic a kanců kolem 16 °C.

Teplota vnějšího prostředí není však jediným faktorem, který navozuje u zvířat tepelný stres. V potaz je nutné vzít tzv. efektivní teplotu, která je závislá například na teplotě okolního prostředí, ventilaci či typu podlahy ale i dalších faktorech.

Fyziologie stresu

Fyziologická reakce na stres zahrnuje aktivaci dvou stresových os, sympato-adreno-medulární osy (SAM) a osy, která ovlivňuje hypotalamus, hypofýzu a nadledviny (HPA). Osu SAM řídí sympatikus autonomního nervového systému. Při její aktivaci stresor stimuluje sympatický nervový systém, který vyvolá uvolnění katecholaminů adrenalinu a noradrenalinu ze dřeně nadledvin. Jelikož je aktivace SAM osy zprostředkována hlavně nervovým vedením informace, lze její efekt vypozorovat velmi rychle (v řádu vteřin) od registrace stresového podnětu. Jako důsledek aktivace SAM osy stoupá srdeční frekvence a krevní tlak, zužují se krevní cévy v kůži, a naopak se rozšiřují cévy ve svalech, zorničky a aktivuje se štěpení glykogenu na glukózu, glykogenolýza, a katabolický rozklad tuků v játrech, lipolýza.

Vliv tepelného stresu na metabolizmus

V důsledku sníženého příjmu krmiva dochází ke změnám v energetické bilanci. Prasata přijímají méně energie, což může vést k vyčerpání energetických rezerv a negativně ovlivnit růst a produkci. Aby bylo možné zajistil energii pro základní životní funkce, převládají pak v organizmu katabolické procesy, tedy rozklad zásobních látek.

Doc. Ing. Eva Chmelíková, Ph.D.,

Ing. Kateřina Kheilová, Ph.D.

Ing. Pavla Tymich-Hegrová,

Katedra veterinárních disciplín

ČZU v Praze

Kontakt: chmelikova@af.czu.cz

Celý článek autorek najdete v tištěném Našem chovu 5/2025, který právě vychází.*