Volné ustájení jako forma chovu dojeného skotu se již v České republice dostatečně „zabydlelo“. Prakticky žádný z chovatelů by si nedovolil krávy uvázat. Existuje však mnoho typů volných ustájení, které se mohou lišit některými jednotlivostmi. Například různými typy podlahovin.
Ve volných boxových stájích tvoří podlahu v ložích většinou podestýlka ze slámy, pilin, někdy i písku. Tyto podestýlkové materiály plochu a prostor pro lože zpříjemňují, do značné míry absorbují výkaly ulpívající na paznehtech a tím i přispívají k relativně větší čistotě a suchosti lože. Na druhé straně způsobují tyto podestýlkové „matrace“ i problémy při odklizu hnoje (pracnost, dočišťování, vyšší materiálové náklady) ale i větší mikrobiální zatížení mléčné žlázy. To četné chovatele vede k přechodu na bezstelivové boxové ustájení, kde se využívá alternativních podestýlkových materiálů ve formě rohoží a matrací.
Cílem práce kolektivu VÚŽV pod vedením doc. Oldřicha Doležala bylo metodou preferenčních testací porovnat maximální počet variant podlahovin používaných ve stájích pro dojnice. Předmětem bylo stanovit preferenci jednotlivých typů podlahovin resp. povrchových materiálů.
Sledování v boxech
Vlastní preferenční testace probíhala v rekonstruované boxové stáji. Využilo se dispoziční řešení jednořadového uspořádání boxových loží u jedné z obvodových zdí. Boxová lože (36 ks) určená pro testace byla dispozičně řešena tak, aby svými rozměry (250/120 cm) odpovídala požadavkům na komfortní ustájení. Využily se stranové „praporcovité“ zábrany, které umožňovaly snadnější manipulaci při výměně a údržbě podlahových materiálů.
Řada boxů navazovala na krmiště široké 300 cm a krmný žlab (poměr 1:1, tj. 72 cm na dojnici) a dva napájecí žlaby. Krmná chodba byla společná protilehlé provozní části stáje s dvouřadovým uspořádáním boxů. Řada boxů byla na zdi označena pořadovým číslem a písmenem (A, B) označujícím zvolený podlahový materiál. Na 36 boxových loží připadalo 18 dojnic, které přicházely z podmínek boxové stáje s nepodestýlanou betonovou podlahovou plochou.
Podlahové materiály
K pozorování vybrali řešitelé následující podlahové materiály: beton, sláma, piliny, sendvič (hnůj + sláma), písek, pryžová rohož, polypropylenová matrace a separovaná suchá kejda s vápencem. Jejich snahou bylo postihnout co nejvíce variant ve vzájemném porovnání.
Ze sledování vyplynulo, že existuje pro dojnice soubor vhodných podlahovin - pro letní období: písek, matrace, ale i separovaná suchá kejda a piliny a pro zimní období: sendvič, separovaná suchá kejda, matrace a sláma. Vyloučit by se měl betonový povrch a rohože.
Více informací se dočtete v příspěvku doc. Ing. Oldřicha Doležala, DrSc. v prosincovém čísle měsíčníku Farmář.
