Konec října se v Holubově odehrál ve znamení normandského skotu. Svaz chovatelů tohoto plemene uspořádal pro chovatele a zájemce seminář, kterého se zúčastnilo i pět francouzských specialistů. Jejich cílem bylo přiblížit přítomným aktuální situaci v chovu a šlechtění normandského plemene ve Francii a ve světě. Situaci u nás ozřejmil místopředseda Svazu chovatelů normandského skotu v ČR Ing. Jan Zámečník.
V současné době se podle slov francouzských expertů na světě chovají dva miliony kusů normandského skotu, z toho 600 tisíc krav (300 tisíc je v kontrole užitkovosti). Nejvíce jich je lokalizováno v západní Francii. O stále větší oblibě tohoto plemene svědčí mimo jiné i fakt, že stáda normandů v domovské Francii se rozrůstají z původních průměrně padesáti kusů na současných 100 až 120 kusů.
Průměrná užitkovost se u normandského plemene pohybuje podle kontroly užitkovosti v přepočtu na dospělost kolem 7000 kilogramů mléka s průměrným obsahem 3,8 % bílkovin a 4,2 % tuku, čímž se řadí mezi špičkové plemena v celosvětovém měřítku. Dobře zhodnocené je však i maso normandů. Mléčná užitkovost však hraje prim.
Využití normandů
Často a s úspěchem se normandský skot používá při křížení s ostatními plemeny, především kvůli vyšší produkci mléčné bílkoviny, zlepšení plodnosti, dlouhověkosti a dobré konverzi krmiva. Velice dobrých výsledků na poli reprodukce a v množství bílkoviny v mléce se dosahuje při křížení s holštýnským plemenem. Využít lze toto poměrně nenáročné plemeno i při křížení s masným skotem.
Klady a zápory
U čistokrevné plemenitby je velice kladně hodnocen vysoký obsah mléčné bílkoviny, geneticky zakódovaný kapa kasein typu BB, vysoký výskyt alel beta kaseinu typu A2. jemné mramorování masa, klidný temperament, vynikající využití pastevních porostů, výtečná konverze živin a velmi dobrá plodnost při welfare standardu chovatelských podmínek. Negativně se na produkci normandů projevují neadekvátní ustajovací podmínky, především jsou-li v celobetonových stájích.
Při křížení, a to především s holštýnským skotem, je příznivý jejich vliv na vyšší množství mléčné bílkoviny přibližně o 0,15 až 0,20 %, zatímco užitkovost je jen nepatrně nižší. Kříženky lépe zabřezávají ve srovnání s čistokrevnými holštýny, mají lepší růstové vlastnosti, vyšší životaschopnost a dlouhověkost. Mezi negativní jevy můžeme počítat jakési protichůdné působení růstového efektu heteroze v době dospívání za současného působení genů pozdnějšího dospívání u normandského skotu při křížení s raným holštýnem.
Při křížení s masnými plemeny můžeme hovořit pouze o pozitivních jevech, které normandské plemeno přenáší na potomstvo. Především se sníží agresivita zvířat, mnohdy se zlepší růstová schopnost díky heterozi, zvýší se mléčnost matek, telata lépe rostou a maso poražených zvířat se vyznačuje lepším mramorováním. Ve Francii je maso čistých normandů v obchodech dokonce označováno zvláštní etiketou a prodáváno za vyšší cenu než maso ostatních, i masných, plemen.
Čeho se vyvarovat?
Podle slov Ing. Zámečníka by se chovatelé měli, chtějí-li chovat normandské plemeno, vyvarovat některých chyb. Čistokrevný normandský skot by neměl být chován celoročně ve stájích s betonovými podlahami, kdy se ve zbytcích výkalů macerují paznehty a dochází k infekcím. Při venkovním odchovu se s tímto problémem nesetkáváme.
Chovají-li se čistokrevná zvířata ve skupině například s holštýnským skotem, je třeba dbát na to, aby počty zvířat obou plemen byly vyrovnané. V opačném případě se díky své až flegmatické povaze normandský skot separuje.
Zvláštní pozornost by měla být věnována výživě krav v době stání na sucho. Díky velké žravosti a výborné konverzi živin mají dojnice a jalovice normandského plemene sklony k abnormálnímu tučnění. V poporodním období se pak často potýkají s acidózami, ketózami, prudkým úbytkem hmotnosti, měknutím paznehtů a celkovou sešlostí.
